Psychosomatikou se začali zabývat psychoanalyticky vzdělaní lékaři brzy po první světové válce. Ač obor původně vycházel z psychiatrie, specializací medicíny se stal interdisciplinárním a vedení postupně přebírali od psychiatrů lékaři somatických oborů. Ač pacienti zůstávali stejní, hovořilo se v určité době např. o kortikoviscerální medicíně, nyní se na příklad v Německu zabíhá pojem psychoterapeutická medicína, z USA přišel pojem behaviorální medicína.

Současná práce informuje o psychosomatice v gastroenterologii z hlediska 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. Odmyslíme-li některé úzkostné a depresivní poruchy se somatickými příznaky, jde především o -somatoformní poruchy- (F45), a o -psychické a behaviorální faktory spojené s poruchami nebo chorobami klasifikovanými jinde- (F54). Čtenáři jsou dále seznámeni s novým klinickým tříděním funkční gastrointestinální poruchy dospělých. Podrobněji je probrán syndrom dráždivého tračníku. Jsou stručně probrány možnosti psychoterapie a psychofarmakoterapie. Závěrem je upozorněno na a úvahy o existenci nespecifických obecných syndromů psychosomatických nemocných.