Pozdní následky poliomyelitidy jsou souborem obtíží, které vedou u jedinců po kdysi prodělané poliomyelitidě, k horšení jejich dosud stabilizovaného zdravotního stavu. Objevuje se a narůstá u nich celá řada různých obtíží s převahou příznaků buď myo­skeletárních nebo neuromuskulárních. Mezi hlavní diagnostická kritéria vymezující tzv. postpoliomyelitický syndrom patří: poliomyelitida v anaméze, částečné znovuobnovení poškozených motorických funkcí, minimálně 15 let trvající stabilizace zdravotního stavu, postupný pokles svalové síly a celkové výkonnosti. Jednoznačné vysvětlení pro tyto prakticky nové progredující neuromuskulární symptomy se dosud nepodařilo nalézt, významný podíl nepochybně má chronické přetěžování motorických axonů, ale nelze vyloučit ani možnost zánětlivého autoimunního procesu.

Questions about the -postpoliomyelitic- syndrome

Late consequences of poliomyelitis represent a group of complaints, which lead in patients, subjected to poliomyelitis in the past, to the worsening of their so far stabilized health state.

A large number of different afflictions with predominance of either myoskeletal or neuromuscular symptoms develops and mounts in these patients. Major diagnostic criteria defining so called post-poliomyelitic syndrome include: poliomyelitis in personal history, partial recovery of impaired motorial functions, at least 15 year lasting stabilization of health state, gradual decline of muscle strength and over all efficiency. Clear explanation of these practically new progressive neuromuscular symptoms has not been found yet, causes are probably both functional in conjunction with a chronic overload of motorial axons, and patophysiological in terms of an autoimmune inflammatory process.

Open full article

References