Pane profesore, co Vás přivedlo na sjezd České kardiologické společnosti?

Přijel jsem na pozvání českého distributora firmy Kontron Medical s tím, že vzejdou ve známost naše aktivity a nabídneme českým kolegům výměnné pobyty u nás na klinice. Zatím se nám to nepodařilo realizovat, ale věřím, že veškeré diskuze ještě nejsou u konce.

Která přednášková témata Vás v Brně zaujala?

Všechna z mé specializace, tedy vyšetřování srdce. Spíš jsem ale obhlížel atmosféru této velké akce, protože sám organizuji po celém světě sympozia echokardiologů.

Čím je podle Vašeho názoru česká kardiologie obzvlášť výjimečná a v evropských měřítkách konkurenceschopná?

Neznám ji, abych mohl vytvářet nějaké soudy. Je to můj první kontakt s českým zdravotnictvím vůbec. Ve větších vazbách jsem i po letech na polskou medicínu.

A kdybyste měl povšechně popsat francouzské podmínky?

Velmi dobře rozvinutý je soukromý sektor, ordinace jsou skvěle vybavené, vznikla řada moderních klinik. Pilířem však stále zůstává státní zdravotnictví, i když je obrovsky zadlužené.

Které obory francouzského lékařství jsou nejvíce rozvinuté?

Srdeční chirurgie, genetický výzkum, onkologie, domnívám se, že i infektologie.

Jaké možnosti mají čeští lékaři při případném zájmu o práci ve Francii? Po jakých odbornících je největší poptávka?

Francie lékaře potřebuje, protože sektor služeb je tu velmi rozsáhlý, a specialistům ze zahraničí se nebrání. Pokud vím, nedostatek vlastních zdrojů je patrný mezi anesteziology a pediatry.

Co byste řekl o společenském postavení lékaře? Jste za svou práci patřičně oceněni?

Lékaři patří na špičku prestiže profesí snad ve všech zemích, ve Francii tomu není jinak. Privátní lékaři vydělávají značné částky, i když na srovnání třeba se Spojenými státy to stále nedostačuje. V nemocnicích jsou platy nižší, ale práce je méně a není tak časově náročná. Vzniká tak možnost věnovat se výzkumu.

Je ve Francii obvyklé, že pacienti svůj vděk vyjadřují dárky?

To pravidlem není, naopak něčím podobným můžete lékaře urazit. Celé to působí, jako byste se například pokusili uplatit policistu. Stane se, že pacient po úspěšné léčbě donese dort nebo jinou sladkost, ale míní to jako pozornost pro personál.

Jaký Vy sám jste pacient?

Se srdcem naštěstí žádné problémy nemám a svého praktického lékaře navštěvuji sporadicky. Když už mi ale předepíše antibiotika, užívám je disciplinovaně.

Když už jsme přešli k otázkám na soukromí, prozradíte nám své koníčky?

Mám rád společnost, ale s potěšením zmizím i do přírody. Uklidním se na rybách, tělo protáhnu při turistice, zážitky sbírám cestováním.

Máte nějaký nesplněný sen, touhu?

V soukromém životě jsem spokojený, v tom profesním bych rád doplnil svou bibliografii ještě o vzpomínkovou knížku.

Blíží se doba dovolených, kde strávíte letošní léto?

Mám namířeno do Bulharska.

Česká republika v současné době žije hledáním největšího Čecha. Kdo je jím podle Vašich měřítek? A můžete jmenovat osobnosti polské?

Z těch žijících nepochybně Václav Havel, člověk s obrovským morálním kreditem uznávaný jako politik i myslitel na celém světě. Z minulosti bych určitě zmínil Antonína Dvořáka. Mezi Poláky bych také pár jmen našel: Chopen, Marie Curie-Sklodovska, Lech Walesa, nedávno zesnulý papež…

Stojíme na začátku 21. století. Kam se bude podle Vás vyvíjet medicína?

V kardiologii zaznamenáme jistě velký rozmach techniky. Nastoupí echokardiografie třírozměrná, koronární scannery, zdokonalí se miniinvazivní chirurgie srdce.

Kdybyste se znovu narodil, stal byste se lékařem?

Určitě ano, moje profese mě velmi naplňuje, i když občas se tesklivě dívám na kardiochirurgy. Jinak by mě lákala i novinařina.

Co vidíte, když se ohlédnete zpět?

Uvažuji nad tím, jestli bych měl ty samé možnosti, kdybych neodešel na počátku osmdesátých let z Polska. Dostal jsem možnost zeširoka poznat svět, porozumět jiným národům a kulturám, naučil se toleranci, navázal kontakty se spoustou lidí. Snad jsem svůj život nepromarnil.

Za rozhovor poděkovala Mgr. Iva Daňková

Open full article