Interní Med. 2007; 9(7): 343-344
Sepse je klinický syndrom, který je důsledkem systémové zánětlivé reakce hostitele na infekci. Přítomný infekční zánět představuje fyziologický kompenzační mechanizmus propojující systém přirozené a adaptivní imunity se systémem neuroendokrinním, kininovým a koagulačním. Nerovnováha mezi pro- a protizánětlivými mechanizmy může vyústit do selhání imunitního systému označovaného jako imunoparalýza. Tento stav s sebou nese vyšší riziko sekundárních nozokomiálních infekcí, rozvoje multiorgánového selhání a vyšší mortalitu. Modulace zánětlivé odpovědi na infekci byla studována jako další léčebný přístup k syndromu sepse v mnoha experimentálních i klinických studiích. Výsledkem je dobré poznání patogeneze sepse, ale jen malý posun v terapeutických možnostech. Standardizace výzkumných protokolů omezující nekontrolovatelné proměnné je předpokladem pro správné nasměrování dalších studií ověřujících skutečný léčebný přínos nových postupů.
Sepsis is a clinical syndrome that results from a systemic host response to an infection. The outcome of sepsis is poor, and mortality rates are high. Sepsis is associated with the activation of multiple inflammatory pathways, including the cytokine network and the coagulation system. Sepsis can also result in an immunodepressed state that could leave patiens more susceptable to secondary nosocomial infections. Modulations of the host response to infection has been studied as an adjunctive therapeutic approach in many preclinical investigations and clinical trials. As a result of these studies our knowledge of the pathogenesis of sepsis has increased considerably.
Zveřejněno: 18. prosinec 2007 Zobrazit citaci