Jenom slova?
- Psychiatrická klinika FN a LF UP, Olomouc
K tématu dnešního závěrečného úvodníku roku mne přivedla drobná příhoda z jedné nedávné noční služby. Náhodou jsem byl přítomen telefonátu zdravotní sestry, která rovněž toho dne zůstávala ve službě na oddělení. Jakmile po zvednutí telefonu zjistila, že volá manžel, přešla v řeči plynule do hanáckého nářečí a já se na malou chvíli nechal unášet svou fantazií. Před očima se mi objevil obraz nedaleké vesnice odkud pochází. Obraz vesnice, rozložené mezi obilnými lány se zastávkou místní lokálky sarkasticky nazývané „hanácký pacifik“. Ale objevil jsem u sebe i pocit jisté závisti a obdivu k tomu, že je ukotvena v jakémsi rámci vztahovém, historickém a místním a je to pro ni něco naprosto přirozeného, co by snad ani nemohlo být jinak. Hanácké nářečí tak bez ohledu na vlastní obsah telefonátu otevřelo brány mé představivosti a s tím i spojených pocitů. A jelikož se nám podobná zkušenost může přihodit i v komunikaci s pacienty, rád bych se zamyslel nad řečí jako prostředkem komunikace.
Published: January 20, 2008 Show citation
