Interní Med. 2009; 11(7): 315-318
Tepová frekvence a kardiovaskulární onemocnění
- I. interní kardioangiologická klinika FN u sv. Anny v Brně
Tepová frekvence je rizikový faktor pro kardiovaskulární morbiditu a mortalitu v obecné populaci, ale i u nemocných již léčených pro
kardiovaskulární onemocnění. V placebové větvi studie SYST-EUR u hypertoniků byla tepová frekvence významným rizikovým faktorem,
podobně u nemocných po infarktu myokardu ve studii GISSI 3 se zvyšující se tepovou frekvencí stoupala mortalita. Zvýšená tepová
frekvence je rizikovým faktorem u nemocných se srdečním selháním. Optimální se zdá být tepová frekvence 50–70/minutu.
Ke snižování tepové frekvence se užívají 4 základní lékové skupiny – digitalis, betablokátory, kalciové blokátory verapamilového typu
a blokátory If kanálu. Digitalis je plně indikován u nemocných se srdečním selháním a fibrilací síní, ve studii DIG u nemocných se sinusovým
rytmem nevedl ale ke snížení mortality. Betablokátory jsou užívány v léčbě hypertenze, ischemické choroby srdeční a srdečního
selhání a ve všech indikacích mají důkazy na snížení mortality. Není ale jasné, do jaké míry je tento efekt dán negativně chronotropním
účinkem a do jaké míry jinými účinky, především antiarytmickým. Verapamil u nemocných po infarktu myokardu měl ve studii INVEST
srovnatelný efekt s betablokátory, ve studii DAVIT 2 vedl k 20% snížení kardiovaskulárních příhod. Blokátory If kanálu ve studii BEAUTIFUL
mortalitu nesnížily a jsou nadále intenzivně testovány.
Klíčová slova: tepová frekvence, mortalita, digitalis, betablokátory, verapamil.
Heart rate and cardiovascular disease
Heart rate is a risk factor for cardiovascular morbidity and mortality in the general population as well as in patients already treated for
cardiovascular disease. In the placebo arm of the SYST-EUR study in hypertensives, heart rate was a significant risk factor; similarly, in
patients after myocardial infarction in the GISSI 3 study, mortality increased with increasing heart rate. Increased heart rate is a risk factor
in patients with heart failure. The heart rate of 50–70 beats/min appears to be optimal.
Four principal drug groups are used to lower heart rate: digitalis, beta blockers, calcium channel blockers of the phenylalkylamine
class, and If channel blockers. Digitalis is fully indicated in patients with heart failure and atrial fibrillation; however, it failed to reduce
mortality in the DIG study in patients with a sinus rhythm. Beta blockers are used to treat hypertension, ischaemic heart disease, and
heart failure and have been shown to reduce mortality in all the indications. It is not clear, however, to which extent this effect is due to
negative chronotropic action and to which due to other, particularly antiarrhythmic, effects. In patients after myocardial infarction in
the INVEST study, verapamil had an effect comparable to that of the beta blockers; in the DAVIT 2 study, it resulted in a 20 % decrease in
cardiovascular events. If channel blockers failed to reduce mortality in the „BEAUTIFUL“ study and continue being intensively tested.
Keywords: heart rate, mortality, digitalis, beta blockers, verapamil.
Zveřejněno: 1. září 2009 Zobrazit citaci
Reference
- Špinar J, a kol. Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí. Grada Publishing, Praha 2008; 255 s.
- Borer JS. Heart rate: from risk marker to risk factor. Eur Heart J suppl 2008; 10: F2-6.
Přejít k původnímu zdroji... - Hjalmarson A. Heart rate an independent risk factor in cardiovascular disease. Eur Heart J suppl 2007; 9: F3-7. Přejít k původnímu zdroji...
- Souček M, Kára T, Řiháček I, Fráňa P, Plachý M. Sympatický nervový systém a hypertenze. Medicína po promoci 2006; 7 (3): 96-102.
- Vítovec J, Špinar J. Farmakoterapie kardiovaskulárních onemocnění. Grada Publishing, Praha 2000: 249 s.
- Zamorano JL. Heart rate management: a therapeutic goalthroughout the cardiovascular kontinuum. Eur Heart J suppl 2008; 10: F17-21. Přejít k původnímu zdroji...
- Špinar J, Vítovec J. Ischemická choroba srdeční. Grada Publishing, Praha 2003; 360 s.
- Gullestad L, Wikstrand J, Deedwania P, et al. What resting heart rate should one aim for when treating patients with heart failure with a beta blocker. Experiences from the metoprolol controlled release/extended release randomised intervention trial in chronic heart failure (MERIT-HF). J Am Col Cardiol 2005; 45: 252-259. Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed... - Lechat P, Hulot JS, Escolano S, et al. Heart rate and cardiac rythm relationships with bisoprolol benefit in chronic heart failure in CIBIS II trial. Circulation 2001; 103: 1428-1433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Kolloch R, Legler UF, Champion A, et al. Impact of resting heart rate on outcomes in hypertensive patiens with coronary Artury disease: Cindiny form the INternational VErapamil-SR/trandolapril Study (INVEST). Eur Heart J 2008; 29: 1327-1334. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Fox K, Ford I, Steg PG, et al. Ivabradine for patiens with stable coronary artery disease and left ventricular dysfunction (BEAUTIFUL): a randomised, double-blind placebo controlled trial. Lancet 2008; 372: 807-816. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Špinar J, Vítovec J, Kubecová L, Pařenica J. Klinické studie v kardiologii. Grada Publishing, Praha 2001: 485 s.