Interní Med. 2009; 11(7): 332-335

Postinfekční forma dráždivého tračníku

prof. MUDr. Milan Lukáš CSc
IV. interní klinika VFN a 1. LF UK, Praha

Funkční střevní poruchy a zvláště syndrom dráždivého tračníku představují nejčastější onemocnění trávicí trubice. Dráždivý tračník je

charakterizován poruchou defekace spojenou s diskomfortem nebo bolestí břicha. V poslední době bylo potvrzeno, že u významného

množství pacientů (20–30 %) dochází k rozvoji syndromu dráždivého tračníku po prodělané gastrointestinální infekci. Jako nejvýznamnější

se jeví bakteriální infekce (kampylobakterová infekce, shigelóza, salmonelóza). Patogeneze této formy dráždivého tračníku není

objasněna, předpokládá se, že proběhlá gastrointestinální infekce a mikroskopická zánětlivá infiltrace sliznice (low grade inflammation)

vede k trvalé poruše motility střev a je odpovědná za viscerální hyperalgezii. Podmínkou pro vznik trvalé poruchy je koincidující psychiatrická

porucha, nejčastěji deprese nebo úzkostná nebo panická neuróza.

Terapie onemocnění musí být komplexní, dlouhodobá a především symptomatická. Neliší se zásadně od klasické formy dráždivého

tračníku. Vedle dietních opatření a úpravy životního stylu se uplatňují antidiarhoika (difenyloxylát, loperamid, cholestramin), tricyklická

antidepresiva a muskulotropní spazmolytika. Jako perspektivní terapie postinfekční formy dráždivého tračníku se jeví dlouhodobé

podávání cholestyraminu.

Klíčová slova: dráždivý tračník, funkční střevní porucha, gastrointestinální infekce.

Postinfectious irritable bowel syndrom

The functional bowel disorders including the irritable bowel syndrome are the final diagnosis in significant proportion of gastroenterological

patients. The irritable bowel syndrome is characterised by changes of bowel habits with abdominal dyscomfort or abdominal

pain. The pathophysiology of irritable bowel syndrome is still not completely understood. Recently, it has been proved that in 20–30 %

of patients with irritable bowel syndrome the infectious gastroenteritis preceded the clinical manifestation of the bowel functional

disoorder. The bacterial infections (campylobacteriosis, shigelosis and salmonelosis) are considered as the most important causes for

irritable bowel syndrome development. The gastrointestinal infections might induced the abnormal motility pattern which includes

the pathologic gastro-colic reflex and a visceral hyperalgesia. It has been stressed, that coincidental psychiatric illness eg depression or

anxiety and panic neurosis are very important permisive factors for irritable bowel syndrome development.

Therapy of irritable bowel syndrome has to be complex, and symptomatic. Dietary and life style arrangement are very important. The

drug therapy include antidiarrheal agents (diphenyloxylate, loperamide, cholestyramine), tricyclic antidepressants, neuroleptics, and

also musculotropic antispasmodics. Especially in the postinfectious irritable bowel syndrome the long therm therapy with cholestiramine

has been shown as a effective therapy.

Keywords: irritable bowel syndrome, functional bowel disorders, gastrointestinal infections.

Zveřejněno: 1. září 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lukáš M. Postinfekční forma dráždivého tračníku. Interní Med. 2009;11(7):332-335.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Sayto IA, Schoenfeld P, Locke GR III, et al. The epidemiology of the irritable bowel syndrome in North America: a systematic review. Am J Gastroenterol 2002; 97: 1910-1915. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Powel R. On certain painfull affications of the intestinal canal. Med Trans Coll Phys 1818; 6: 106-117. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Howship J. Practical remarks on the discrimination and successful treatment of the spasmodic stricture of the colon. London: Burgess and Hill, 1830.
  4. Chaudhary NA, Truelove SC. The irritable colon syndrome. Q J Med 1962; 31: 307-322.
  5. Spiller R, Garsed K. Postinfectious irritable bowel syndrome. Gastroenterology 2009; 136: 1979-1988. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Longstreth GF, Thompson WG, Chey W, et al. Functional bowel disorders. Gastroenterology 2006; 130: 1480-1491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Dizdar V, Gilja OH, Hausken T. Increased visceral senzitivity in Giardia induced postinfectious irritable bowel syndrome and functional dyspepsia. Effects of the 5-HT3 antagonist olasetron. Neurogastroenterol Motil 2007; 19: 977-982. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Marshall JK, Thabane M, Borganokar MR James C. Postinfectious irritable bowel syndrome after a food-born outbreak of acute gastroenteritis atributed to viral pathogen. Clinical Gastro Hepatol 2007; 5: 457-460. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Halvorson HA, Schlett CD, Riddle MS. Postinfectious irritabale bowel syndrome. Am J Gastroenterol 2006; 101: 1894-1899. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Grover M, Herfarth H, Drossman DA. The functional - organic dichotomy: postinfectious irritable bowel syndrome and inflammatory bowel disease-irritable bowel syndrome. Clin Gastro Hepatol 2009; 7: 48-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Barbara G, Cremon C, Palotti F, et al. Postinfectious irritable bowel syndrome, JPGN 2009; 48: S95-S97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Drossman DA. Mind over matter in the postinfectious irritable bowel syndrome. Gut 1999; 44: 306-307. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Saito-Nakaya S, Hasegawa R, Nagura Y, et al. Corticotropin releasing hormone receptor 1 antagonist blocks colonic hypersensitivity induced by a combination of inflammation and repetitive colorectal distension. Neurogastroenteral Motil 2008; 20: 1147-1156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Spiler RC. Role of infection in irritable bowel syndrome. J Gastroenterol 2007; 42: 41-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Colins SM, Ismail M. Irritable bowel syndrome. Evidence-Based Gastroenterology. Edited by: Irvine EJ, Hunt RH. BC Decker Inc, Hamilton, London 2001.
  16. Lukáš M. Muskulotropní spasmolytika a spasmoanalgetika. In Remedia compendium. Třetí vydání. Panax 1999.
  17. Obrtlík M. Spasmolytika v gastroenterologii. Remedia, 2002; 12 (1): 41-49.
  18. Niaz SK, Saandrasegaran K, Renny FH, et al. Postinfective diarrhea and bile acid malabsorption. J R Coll Phys Lond 1997; 31: 53-56.
  19. Spiler R, Aziz Q, Creed F, et al. Guidelines on the irritable bowel syndrome: mechanisms and practical management. Gut 2007; 56: 1770-1798. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Interní medicína pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.