Interní Med. 2009; 11(7): 336-339
Hypertenze, která je příznakem jiného onemocnění, se nazývá sekundární. V některých případech může vést časná diagnóza a léčba
buď k úplnému vylepšení, nebo alespoň k výraznému zlepšení kontroly hypertenze. Nejčastější příčinou sekundární hypertenze jsou
endokrinní onemocnění, především primární hyperaldosteronizmus, mnohem méně pak feochromocytom, Cushingův syndrom nebo
velmi zřídka i akromegalie nebo primární hyperparatyreóza. K dalším příčinám sekundární hypertenze řadíme renovaskulární hypertenzi,
syndrom spánkové apnoe, koarktaci aorty a nebo hypertenzi při nitrolebním tumoru. Podezření na sekundární hypertenzi bychom
měli mít u všech hypertoniků s rezistentní hypertenzí nebo v případech, kdy jsou přítomny příznaky a projevy onemocnění spojených
s hypertenzí, např. hypokalémie, záchvatovité obtíže a poruchy spánku.
Hypertension as a sign of other disease is called secondary hypertension. In some cases, early diagnose and treatment may lead to
a complete cure or at least to a dramatic improvement of hypertension. The most typical form of secondary hypertension is endocrine
hypertension, in particular primary aldosteronism and less frequently pheochromocytoma, Cushing syndrome or very rarely acromegalia
and primary hyperparathyreosis. The other causes are renovascular hypertension, renoparenchymatous hypertension, sleep
apnoe syndrome, aortic coarctation or hypertension due to an intracranial tumor. Suspicion on secondary hypertension should arise
when hypertension is resistant to the treatment or when other symptoms or signs typical for diseases associated with hypertension are
present, e.g. hypokalemia, paroxysmal symptoms, and sleep disturbances.
Zveřejněno: 1. září 2009 Zobrazit citaci