Interní Med. 2007; 9(4)
Interní Med. 2007; 9(4): 158-162
V roce 2006 byla publikována dvoje nová doporučení („guidelines“) pro léčbu a vedení DM 2. typu (podle IDF i ADA a EASD). Nefarmakologická opatření (životní styl) je stále nenahraditelnou a trvalou součástí léčby. Mezi perorálními antidiabetiky je lékem první volby metformin u všech diabetiků 2. typu (s výjimkou kontraindikací). Sulfonylurea a glinidy jsou léky druhé volby a glitazony jsou doporučovány do kombinované léčby. Inzulin je možnou a vhodnou léčbou s nutností adekvátní edukace a principem časného zahájení.
Interní Med. 2007; 9(4): 163-166
U nemocných s diabetes mellitus je velmi vysoký výskyt dyslipidemie. Je nutno rozlišovat mezi sekundární dyslipidemií způsobenou neuspokojivou kompenzací diabetu a dyslipidemií jako samostatným onemocněním sdruženým s diabetes mellitus. Typickým nálezem je kombinovaná hyperlipoproteinemie, časté je i snížení HDL-cholesterolu. Pravidlem bývá i zvýšený apolipoprotein B100 a zvýšená koncentrace malých LDL3. Cílové hodnoty krevních lipidů jsou stejné jako u nemocných v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Základem léčby je dobrá kompenzace diabetu, úprava tělesné hmotnosti, změna stravovacích návyků a pravidelná fyzická aktivita. Nevedou-li...
Interní Med. 2007; 9(4): 167-169
Plicní alveolární proteinóza je vzácné onemocnění poprvé popsané v roce 1958. Postupně bylo v literatuře popsáno kolem 500 případů, zahrnujících 240 jednotlivých případů nebo malých sérií. Pro onemocnění je charakteristická akumulace surfaktantových komponent v alveolech s minimálním intersticiálním zánětem nebo fibrózou. Plicní alveolární proteinóza má variabilní průběh, od spontánní remise po smrt, způsobenou pneumonií či respirační insuficiencí. Nejefektivnější osvědčená terapie – laváž plic – byla popsána brzy po poznání onemocnění.
Interní Med. 2007; 9(4): 170-174
ICHDK je aterotrombotický syndrom, při kterém dochází k progresivnímu zužováním tepen DK. Je významným indikátorem difuzního arteriálního postižení. Onemocnění může být asymptomatické nebo symptomatické. Hlavními rizikovými faktory vzniku ICHDK jsou vyšší věk, kouření a diabetes mellitus. Mezi vedlejší rizikové faktory počítáme arteriální hypertenzi, hyperlipoproteinemie, mužské pohlaví, hyperhomocysteinemii, hyperfibrinogenemii, hyperglykemii, proběhlý infarkt myokardu, TIA, CMP a srdeční selhání. Klasickým příznakem ICHDK u předtím asymptomatických nemocných jsou intermitentní klaudikace. Kritická končetinová ischemie označuje chronickou klidovou...
Interní Med. 2007; 9(4): 175-177
Aterosklerotický proces se často poprvé projeví jako život ohrožující klinická příhoda. Proto je důležité zachytit rizikové pacienty již v asymptomatickém stadiu. K tomu jsou vhodná neinvazivní vyšetření zjišťující přítomnost aterosklerotických změn v cévní stěně. Mezi nimi je nejvíce používáno měření tloušťky komplexu intimy-medie karotických arterií (CIMT) ultrazvukem o vysoké rozlišovací schopnosti. Touto metodikou lze upřesnit riziko vzniku kardiovaskulární příhody i u jednotlivých pacientů, ve skupinách pacientů pak lze stanovit souvislost jednotlivých rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění s aterosklerotickým procesem, případně sledovat...
Interní Med. 2007; 9(4): 178-179
Tyreotoxikóza je časté onemocnění štítné žlázy s prevalencí 27/1 000 žen a 1,6–2,3/1 000 mužů. Kromě běžného vlivu na metabolizmus nemocného má nepříznivý vliv i na kvalitu kostní hmoty. Popsaný případ prezentuje vyšší riziko fraktury u pacientů s chronicky dekompenzovanou tyreotoxikózou, a to zejména při kumulaci dalších rizikových faktorů.
Interní Med. 2007; 9(4): 180-183
Parenterální výživa se dnes stala účinnou formou nutriční podpory pro většinu nemocných, kteří nemohou být živeni střevem. Pokroky parenterální výživy v posledních letech zahrnují především podávání nových tukových emulzí a úhradu glutaminu s cílem podpořit imunitní funkce a snížit výskyt infekčních komplikací. Složení současné parenterální výživy však stále není zdaleka ideální. Infekční a metabolické komplikace představují i dnes rizika, pro která je zcela nezbytné parenterální výživu správně indikovat a přísně dodržovat zásady bezpečné praxe jejího podávání.
Interní Med. 2007; 9(4): 184-187
V České republice je odhadem 800 000 astmatiků, z nichž většina je v péči internistů, praktických lékařů a pediatrů. Článek je adresován především těmto lékařům. Jeho cílem je upozornit na praktické aspekty a úskalí diagnostiky a léčby astmatu a zároveň čtenáře seznámit s novými diagnostickými a terapeutickými možnostmi.
Interní Med. 2007; 9(4): 195-197
Diabetes insipidus (DI) je onemocnění charakterizované zvýšenou produkcí moči, zvýšeným příjmem tekutin a žízní. Je doprovázeno především symptomy častého močení (noční diuréza, v některých případech i enuréza). Množství moči je zvýšené a koncentrace moče (osmolalita nebo specifická hmotnost) je nízká. V literatuře málo udávaným symptomem onemocnění (zejména dominantním) je synkopa. Diagnostika onemocnění je biochemická – laboratorní – test žíznění a adiuretinový test. Léčba onemocnění v případě centrální nebo smíšené formy je substituční.
Interní Med. 2007; 9(4): 198-200
Článek se stručně zmiňuje o historii objevu heparinu, o možnostech jeho použití k lokální terapii u chirurgicky nemocných pacientů a obsahuje diagnózy, které jsou indikovány k této terapii. Práce je zaměřena na zhodnocení účinku preparátu Lioton 100 000 v gelové formě a vizuálně je výsledek demonstrován na několika snímcích. Vysoká efektivita přípravku byla jako součást léčby potvrzena u poúrazových stavů, v pooperačním hojení, při léčení jizev a u pacientů s žilním onemocněním. Důraz léčení je kladen na komplexnost terapie.
Interní Med. 2007; 9(4): 188-191
Zavedení triptanů, specifických selektivních agonistů 5-HT1B/1D receptorů, představuje výrazný pokrok v akutní léčbě migrény. Triptany našly široké uplatnění v léčbě záchvatů zejména střední a silné intenzity, významně zkrátily průměrnou délku záchvatu a v porovnání s nespecifickými antimigreniky znamenají i ekonomickou úsporu. Určité rozdíly v účinnosti a snášenlivosti mezi jednotlivými triptany umožňují léčbu přizpůsobit konkrétnímu pacientovi.
Interní Med. 2007; 9(4): 192-194
Interní Med. 2007; 9(4): 202
Olomouc – Druhé olomoucké setkání ambulantních internistů připadlo podle kalendáře na samý počátek jara (21. – 22. března). Nevlídné počasí, které však venku panovalo, od vyhřátých kamen příliš nelákalo, zato dvě stovky příchozích lékařů a sester snadno udrželo pod střechou kongresového centra.