Boží mlýny

MUDr. Richard Krombholz

Interní Med. 2013; 15(10): 287  

Co v oblasti srdečního selhávání přinesla nová doporučení ČKS a ESC?

Heart failure in the light of the new CSC and ESC guidelines

prof.MUDr.Jiří Vítovec, CSc., FESC, prof.MUDr.Jindřich Špinar, CSc., FESC

Interní Med. 2013; 15(10): 289-291  

společnosti (ČKS).

Linagliptin v léčbě diabetes mellitus 2. typu: současný stav a perspektivy

Linagliptin in the treatment of type 2 diabetes mellitus current status and perspectives

prof.MUDr.Martin Haluzík, DrSc., MUDr.Pavel Trachta

Interní Med. 2013; 15(10): 292-297  

Vzhledem k celosvětově stoupající prevalenci diabetu 2. typu a jeho komplikací je stále větší pozornost věnována novým možnostem jeho léčby. Zatímco metformin zůstává jednoznačně lékem první volby, optimální lék do kombinace k metforminu je stále předmětem intenzivních diskuzí. Skupina inhibitorů dipeptidyl peptidázy-4 (DPP-4) představuje velmi nadějnou volbu s dobrou účinností a s minimem nežádoucích účinků, které se často vyskytují při podávání derivátů sulfonylurey. Linagliptin je jedním z představitelů DPP-4 inhibitorů, který se od dalších léků této skupiny odlišuje unikátní farmakokinetikou. Ta umožňuje jeho podávání nejen diabetikům 2....

Aktuální možnosti moderní systémové antitrombotické terapie

Actual possibilities of modern anticoagulant therapy

MUDr.Zdeněk Coufal

Interní Med. 2013; 15(10): 298-300  

Nové antikoagulační přípravky (dabigatran, rivaroxaban a apixaban) významně rozšiřují možnosti trombembolické prevence u pacientů s nevalvulární fibrilací síní při stejné nebo vyšší účinnosti a stejném nebo nižším riziku krvácení ve srovnání se správně dávkovaným warfarinem. Jsou výhodné především u pacientů se špatnou kontrolou léčby warfarinem a/nebo zvýšeným rizikem krvácivých komplikací.

Farmakologické a nefarmakologické možnosti léčby obezity

Pharmacotherapy and non-pharmacological treatment of obesity

MUDr.Klára Owen, Ph.D.

Interní Med. 2013; 15(10): 302-304  

Stále se zvyšující množství obézních a dosažené stupně obezity nutí lékaře všech specializací seznamovat se s možnostmi její léčby. Předkládaný článek shrnuje krátce nefarmakologické možnosti ovlivnění hmotnosti – úpravu jídelníčku, zařazení pravidlené fyzické aktivity, farmakologické možnosti – diskutuje v ČR používané medikamenty, ať už zde registrované, nebo do ČR dovážené, nakonec zmiňuje chirurgické možnosti léčby obezity.

Moderní léčba varixů dolních končetin

Present-day therapy of varicose veins

doc.MUDr Jiří Herman, Ph.D.

Interní Med. 2013; 15(10): 305-309  

Článek ve stručnosti pojednává o možnostech léčby varixů dolních končetin. Zmiňuje léčbu chirurgickou, medikamentózní, kompresivní i kompresivní sklerotizaci a přiřazuje jednotlivé metody konkrétním stavům.

Eruptivní xantomatóza jako první manifestace diabetes mellitus

Eruptive xanthomatosis as first manifestation of diabetes mellitus

doc.MUDr.David Karásek, Ph.D., prof.MUDr.Helena Vaverková, CSc., Ing.Dalibor Novotný, Ph.D.

Interní Med. 2013; 15(10): 314-317  

Autoři popisují případ pacienta s eruptivní xantomatózou, jejíž příčinou byla závažná smíšená dyslipidemie. U pacienta byl nově diagnostikován diabetes mellitus 2. typu. Kromě inzulinové rezistence při abdominální obezitě a nadměrného příjmu tuků se na vývoji dyslipidemie zřejmě podílela i genetická dispozice. U nemocného byla identifikována alela ε4 genu pro apolipoprotein E. Léčba dyslipidemie a diabetu vedla k metabolické kompenzaci a úplné regresi kožních změn.

Kombinovaná dyslipidemie jako důsledek těžké hypotyreózy

Combined dyslipidaemia secondary to severe hypothyreosis

MUDr.Ľubica Cibičková, Ph.D., doc.MUDr.David Karásek, Ph.D.

Interní Med. 2013; 15(10): 318-320  

Kazuistika popisuje případ mladého muže, u kterého byla zjištěna kombinovaná dyslipidémie s převahou elevace LDL cholesterolu a celkového cholesterolu. Příčinou tohoto stavu se ukázala být extrémně těžká hypofunkce štítné žlázy při Hashimotově tyroiditidě, která probíhala dlouho nediagnostikována. Po zahájení substituce došlo k promptnímu a výraznému zlepšení lipidových parametrů. Tato kazuistika podtrhuje důležitost vyloučení hypotyreózy jako jedné z nejčastějších příčin sekundární dyslipidémie.

Genetika úzkostných poruch

Genetics of anxiety disorders

prof.MUDr.Ladislav Hosák, Ph.D., MUDr.Petr Šilhán, Mgr.Jiřina Hosáková

Interní Med. 2013; 15(10): 311-313  

3Ústav ošetřovatelství, Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě Podíl genetických faktorů na rozvoji úzkostných poruch je nejnižší ze všech skupin psychiatrických onemocnění – pouze 20 až 40 %. Rozhodující vliv mají faktory prostředí, zejména psychotraumatizující. Přestože řada genetických asociačních studií již u úzkostných poruch provedena byla, jejich výsledky jsou typicky negativní, nekonzistentní či nereplikované. Prakticky žádný gen není zatím možno označit za kauzální v etiopatogenezi úzkostných poruch. V budoucnu však lze zásadně nové poznatky získat pomocí celogenomových asociačních studií a genetickým...

Stanovisko výboru ČSAT k doporučením ESC/EAS pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií z roku 2011

prof.MUDr.Vladimír Soška, CSc., prof.MUDr.Helena Vaverková, CSc., doc.MUDr.Michal Vrablík, Ph.D., prof.MUDr.Vladimír Bláha, CSc., prof.MUDr.Renata Cífková, CSc., MUDr.Tomáš Freiberger, CSc., doc.MUDr.Pavel Kraml, CSc., MUDr.Jan Piťha, CSc., prof.MUDr.Hana Rosolová, DrSc., doc.MUDr.Tomáš Štulc, Ph.D., doc.MUDr.Zuzana Urbanová, CSc.

Interní Med. 2013; 15(10): 322-326  

Některé léky a změny úseku S-T

doc.MUDr.Čestmír Číhalík, CSc.

Interní Med. 2013; 15(10): 320-321