Interní Med. 2001; 3(11): 4-8

Deprese v somatické medicíně

MUDr. Michal Kryl1,2
1 Privátní psychoterapeutická praxe, Olomouc
2 Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky, LF UP Olomouc

Klíčová slova: deprese, somatizace, teoretické modely, antidepresiva, psychoterapie.
Keywords: depression, somatisation, theoretic models, antidepressants, psychotherapy.

Zveřejněno: 31. prosinec 2001  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kryl M. Deprese v somatické medicíně. Interní Med. 2001;3(11):4-8.

V úvodu jsou shrnuty soudobé poznatky o depresi, její historie, epidemiologie, klinická manifestace. Dále uvádíme 4 klíčové příznaky, které pomohou v rychlé diagnostice deprese praktickým lékařem nebo somatickým specialistou. Následuje popis jednotlivých forem deprese se zaměřením na somatoformní symptomy a vztah deprese k somatickým chorobám. Krátce se věnujeme teoretickým modelům deprese a přecházíme k léčbě antidepresivy a jinými biologickými metodami. Zmiňujeme krátce psychoterapeutické přístupy a komunikační strategii s nemocným.

DEPRESSION IN SOMATIC MEDICINE

New knowledge about depression is summarized. The 4 -key marks- to easy detect depression are presented. We describe the variants of depression and accent depressions with somatisation and relationships between depression and somatic diseases. The short description of the contemporary theoretic models of depression is presented. The medication, other biological methods and psychotherapy are summarized. We present the elementary principles to communication with depressive patients.

Stáhnout citaci

Reference

  1. Angst, J., Baastrup, P., Grof, P. et al. (2000): The course of monopolar depression and bipolar psychoses. In: Raboch, J.: Můžeme vyléčit depresi? Praha, Galén: 5.
  2. Baštecký J. et al. (1986-1990): Výzkum psychosociálních rizikových faktorů, psychopatologie a emočních reakcí a optimální terapeutická intervence u nemocných s karcinomem prsu a zažívacího ústrojí. Závěrečná zpráva etapy dílčí úlohy Psychiatrická a psychosociální problematika nemocných zhoubnými nádory SPTR P 12-561-817-08/3.
  3. Baštecký, J. et al. (1988): Psychosocial risk factors in patients with breast and gastrointestinal cancer. In: Lobo, A., Tres, A. (Red): Psychosomatica y cancer, estidios e investigationes. Madrid, Ministerio de sanidad y consumo.
  4. Baštecký, J., Šavlík, J., Šimek, J. (1993): Pychosomatická medicína. Praha, Grada: 27-42.
  5. Baltrusch, R., J., F., Waltz, M. (1985): Cancer from biobehavioral and social epidemiological perspectives. Soc. Sci. Med. 20: 789-794. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Bouček, J. et al. (2001): Obecná psychiatrie. Univerzita Palackého, Olomouc, 132.
  7. Brody, D. S., Hahn, S. R., Spitzer, R. L., et al. (1999): Rozpoznání depresivních pacientů v primární péči. JAMA 1999, 7-8: 501-506.
  8. Condrau, G. (1997): Sigmund Freud a Martin Heidegger, daseinsanalytická teorie neuróz a psychoterapie. Praha, Triton, 103-105.
  9. Češková, E. (2001): Nový pohled na léčbu deprese. Česká a slovenská psychiatrie, 3: 116-119.
  10. Fenichel, O. (1945). In: Danzer, G. (2001): Psychosomatika. Praha, Portál, 11-32.
  11. Heretik et al. (1994): Afektívna symptomatológia u pacientov s nešpecifickými črevnými ochoreniami. Česká a slovenská psychiatrie, 2: 91-96.
  12. Hoschl, C. (1996): Psychiatrie pro praktické lékaře. H+H: 182-212.
  13. Kessler, R., McGonagle, K. A., Zhao, S., et al. (1994): Lifetime and 12-month prevalence of DSM-III-R Psychiatric Disorders in the United States. Arch. Gen. Psychiatry. 51: 8-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. McGEE, R. et al. In: Miller A. H. (2000): Úloha imunitního systému při depresi. WPA Bulletin o depresi. Sv. 4, 20: 3-6.
  15. Miller, A. H.: Úloha imunitního systému při depresi. WPA Bulletin o depresi. Sv. 4, 20: 3-6.
  16. Miller, A. H. (2000): Úloha imunitního systému při depresi. WPA Bulletin o depresi. Sv.4, 20, 3-6.
  17. Možný, P., Praško, J. (1999): Kognitivně - behaviorální terapie, úvod do teorie a praxe. Praha, Triton: 214-222.
  18. Murray, C. J. L., Lopez, A. D. (2000): The global burden of disease: a comprehensive assessment of mortality and disability from diseases, injuries and risk factors in 1990 and projected to 2020. In: Raboch, J.: Můžeme vyléčit depresi? Praha, Galén: 6.
  19. Paclt, I. et al. (2000): Deprese, kardiovaskulární choroby a nežádoucí účinky antidepresiv. Psychiatrie pro praxi 3: 86-95.
  20. Perez-Stable, E. J., Miranda, J., Munoz, R. F., et al. (1999): Depression in medical outpatients: underrecognition and misdiagnosis. In: JAMA, 7-8: 501-506.
  21. Pidrman, V. (2001): Deprese a kardiovaskulární onemocnění. Praha, Maxdorf: 13-18.
  22. Pidrman, V., Látalová, K. (2001): Premenstruální dysforická porucha. Psychiatrie pro praxi, 2: 58-61.
  23. Praško et al. (1997): Fototerapie v léčbě rekurentních unipolárních depresí: Předběžné výsledky dvojitě slepé studie. Porovnání s imipraminem a kombinací. Psychiatrie, 2: 65-68.
  24. Seifertová, D. (2000): Elektrokonvulzívní terapie. Psychiatrie 1: 21-27.
  25. Smolík, P. (1996): Duševní a behaviorální poruchy. Praha, Maxdorf: 219-231.
  26. Weisman, M. M., Prusoff, B. A., Klerman, G. L. (1978): Personality and Prediction of Long-Term Outcome of depression. Am. J. Psychiatr., 135: 797-800. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Wittchen, H. U., Knauper, B., Kessler, R. C. (1994): Lifetime risk of depression. Brit. J. Psychiat., Suppl. 26: 16-22. Přejít k původnímu zdroji...




Interní medicína pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.