Interní Med. 2005; 7(5): 237-240
Růstový hormon (GH) má důležité metabolické účinky a jeho sekrece se snižuje s věkem, ale neustává ani po ukončení růstu. Dostupnost rekombinatního hormonu od poloviny osmdesátých let přispěla k definování klinického syndromu nedostatku GH u dospělých. Projevuje se změnami psychickými (únavnost, snížený pocit zdraví, deprese, sociální izolace), změnou tělesného složení (přírůstek viscerálního tuku a snížení aktivní tělesné hmoty), sníženou kostní denzitou s vyšším výskytem fraktur, zhoršením výkonnosti srdce a řadou změn (lipidů, inzulinovou rezistencí, endoteliální dysfunkcí), které mohou vést k předčasné ateroskleróze. Epidemiologické studie skutečně prokázaly vyšší úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění u hypopituitárních osob, substituovaných všemi hormony, s výjimkou hormonu růstového. Substituce je indikována u každého nemocného s prokázanou těžkou insuficiencí. Kontraindikací je jen aktivní maligní onemocnění a proliferativní diabetická retinopatie. Substituce je bezpečná a dokáže normalizovat nebo zmírnit prakticky všechny výše uvedené příznaky. Zda povede ke snížení výskytu fraktur a normalizaci doby života, však ukáží až delší zkušenosti.
Growth hormone has important metabolic effects and its secretion is lower but continues in adulthood. The development of recombinant growth hormone in the mid-1980s, has led to the description of adult growth hormone deficiency syndrome. It consists of mental impairment (decreased well-being and energy, increased anxiety and social isolation), abnormal body composition (increase of visceral fat and decrease of lean body mass), decreased bone mineral density with increased fracture risk, impairment of heart functions and a number of abnormalities (lipid profile, insulin resistance, endothelial dysfunction) predisposing to premature atherosclerosis. Epidemiological studies indeed confirmed increased cardiovascular mortality rate in hypopituitary patients substituted with all hormones with the exception of growth hormone. GH replacement is indicated in every patient with proved severe deficiency. It is contraindicated only in patients with active malignant disease and advanced diabetic retinopathy. It is safe and is able to normalize or at least improve almost all of the above mentioned signs. Long-term follow-up of large patient cohorts should provide meaningful data on the effects of GH on fracture rates and overall mortality.
Zveřejněno: 1. leden 2006 Zobrazit citaci