Stejně jako v minulém roce i letošní kongres měl postgraduální ráz. Přednášeli špičkoví odborníci a poprvé měli také posluchači možnost seznámit se osobně s autory nejmodernějších publikací vydaných v roce 2004 a 2005. Autoři prezentovali vždy některou nosnou kapitolu své monografie a účastníci měli možnost doplnit si v nabídce nakladatelství další podrobnosti, které je zajímají.

I když je zrod farmakologie kladen už do 16. století, teprve současná doba přináší nebývalý rozmach. Tento rozvoj a s tím spojená široká nabídka farmakoterapeutických možností nese s sebou ale také určité farmakoterapeutické riziko. Multimedikamentózní terapie, tzv. "overmedication" zahrnující někdy deset léků i více, je jedním z těchto rizik. Stejně tak rychlé střídání přípravků (butter-fly-like therapy) nebo mozaiková terapie - co syndrom to lék - patří k běžné praxi.

Na druhé straně však moderní věda objevuje stále nové možnosti i způsoby, jak se těmto nepříznivým vlivům vyhýbat. Samozřejmě, že těmto aspektům je na kongresu věnována značná pozornost.

Moderní medicína se stala symbolem složité infrastruktury a je zcela neoddělitelně spjata s ekonomikou, legislativou, sociálními službami, ale také s médii. Medicína se stává pohyblivou frontou, s níž se pohybuje vpřed nejen lékařská věda a klinická medicína, ale také lidstvo jako celek. Také těmto problémům byl věnován dostatečný prostor. Jsem rád, že právě na tomto fóru mohla být představena Česká farmakoekonomická společnost, která se už stala nejen členem České lékařské společnosti J. E. Purkyně, ale také členem Evropské společnosti farmakoekonomiky. Její předseda prof. Švihovec a místopředseda MUDr. Doležal seznámili přítomné se základními otázkami, kterými se bude společnost zabývat.

V diskuzi zazněla také otázka standardů léčebné péče, i když tento problém není stále ještě definitivně dořešen. Je samozřejmé, že jednotlivé odborné společnosti předkládají standardy podle svých nejnovějších a nejmodernějších poznatků, které však někdy bohužel neodpovídají současným ekonomickým a finančním možnostem. Zatím není politická vůle jasně říct, že žádný, ani ten nejbohatší stát, nemůže poskytnout všechno všem na nejvyšší úrovni. Je proto třeba hledat rozumný konsensus o tom, jak léčit v praxi tak, aby pacient nebyl ochuzen o nové možnosti farmakologické léčby a aby na druhé straně ekonomické nároky na tuto léčbu byly přijatelné.

Tradičně i letos probíhal kongres "Pokroky ve farmakoterapii 2005" paralelně s "X. kongresem gerontologie a geriatrie". Má to svoji logickou souvislost. Jsme svědky neobyčejně prudkého nárůstu podílu starší populace všude na světě. Stárnutí a stáří jsou věnovány celosvětové konference, neboť všichni víme, že se lidé v představě stáří obávají nejen akutní či chronické choroby, ale především existenčních problémů nebo pocitů osamělosti. Výzkum stáří dříve stagnoval, dnes se musíme dozvědět více o normálních změnách, jež se dostavují s věkem a jsou příčinou náchylnosti k nemocem stáří. Paradoxně, když se splnilo dávné lidské přání žít dlouho, stává se stáří ohromným problémem pro společnost i jedince. Odtud myšlenka prolínání obou kongresů, protože jsou to právě lékaři v praxi, kteří se s problematikou stárnoucí populace nejvíce stýkají.

Aby nebyli příslušníci kongresů zahlceni pouze vědeckými argumenty, byl pro ně připraven mimořádný kulturní zážitek. V podání vynikajícího budapešťského Komorního orchestru Franze Liszta zazněly skladby Mozarta, Dvořáka a Čajkovského.

O tom, že letošní kongres byl účastníky přijímán vysoce kladně, svědčí také účast na desetihodinovém maratonu přednášek v obou jednacích dnech. Věříme, že si ze Zlína odvážejí řadu podnětů pro každodenní praxi ve prospěch svých pacientů.

Zpráva z kongresu vyjde v Interní medicíně pro praxi č. 10/2005.

Open full article