Alergie zažívacího traktu

Interní Med. 2005; 7(11): 492-495

Alergie zažívacího traktu

MUDr. Bronislava Novotná: Interní gastroenterologická klinika FN MU, Alergologie, Brno

Výskyt alergie na potraviny (PA) celosvětově stoupá. V současné době se vyskytuje u 2–4% dospělých a 6–8% dětí do 3 let věku. PA se řadí mezi nežádoucí reakce na potraviny, u které je prokázán imunologický patogenetický mechanizmus. Potravinové alergeny se podle schopnosti senzibilizovat dělí na třídu 1, která senzibilizuje orální cestou (např. mléko, vejce, arašídy, ryby) a třídu 2 (např. alergeny břízy) se senzibilizací cestou inhalační. Diagnostika je založena na anamnéze, provedení kožních prick testů a nebo na průkazu specifických IgE v séru pacienta proti danému alergenu. Následuje test eliminační a provokační. Non-IgE mediovaná onemocnění lze diagnostikovat pouze endoskopií a biopsií. Léčba spočívá v přísném vyloučení potraviny ze stravy. Pacienti se šokovou reakcí musí být vybaveni protišokovým setem (autoinjekce adrenalinu -EPI-PEN a antihistaminikum). Systémové steroidy jsou účinné u těžkých IgE a non-IgE mediovaných gastrointestinálních onemocnění. Tradiční specifická alergenová imunoterapie je neúspěšná, proto jsou zkoušeny jiné imunomodulační postupy (např. anti-IgE protilátky). Prevence spočívá ve sledování složení jednotlivých potravin a rozpoznání prvních známek PA. Pro budoucnost nabízí genetické inženýrství použití „hypoalergenních potravin“.

Klíčová slova: Klíčová slova: potravinová alergie, IgE a non- IgE mechanizmus, prick testy, specifické IgE, eliminační a provokační testy.

Allergy of digestive tract

Incidence of food allergy (FA) is a worldwide problem and it appears to be on the increase. FA affects 2–4% of adults and 6–8% of infants under 3 years of age. FA are averse immunological reactions on food that might be due to IgE or non-IgE mediated immune mechanisms. Food allergens according to sensibilisation ability are dividend to class 1 with sensibilisation by oral route (e.g. milk, egg, peanut, fish) and class 2 (e.g. birch) with sensibilisation by inhalation. Diagnosing of food allergy is establish by history, skin prick tests and or in vitro tests (measurement of food-specific IgE antibodies in patient’s blood sample). It is followed by elimination and challenge tests. Endoscopy and biopsy are definitive approach for diagnosing non-IgE gastrointestinal disorders. Allergen avoidance is the mainstay of therapy. Patient with food anaphylaxis should be given self-injectable epinephrin and antihistamines in emergency set. Systemic corticosteroids are effective in treating chronic IgE and non-IgE mediated gastrointestinal disorders. Standard allergen immunotherapy was not successful and therefore other immunotherapeutic strategies are under investigation (e.g. anti-IgE antibodies). Prevention depends on education about food allergen avoidance and also on early recognition of allergic symptoms. Changing foods to produce hypoallergenic may help patients in future.

Keywords: Key words: food allergy, IgE and non IgE mechanism, prick tests, specific IgE, elimination and challenge test.

Zveřejněno: 1. leden 2006 Zobrazit citaci

Novotná B. Alergie zažívacího traktu. Interní Med. 2005;7(11):492-495.

Reference

Bartůňková J. Alergie a autoimunita, In Špičák V a kol.Alergologie Galén 2004: 108-109.
EAACI Newsletter Food allergy. Food for thought, 2004; 4: 12-15.
Ettlerová K. Potravinová anafylaxe a označování balených potravin, Alergie 2004; (6), 4: 248-252.
Food Allergy An Overview. NIH, National Institute of Allergy and Infection Diseases, NIH Publication No. 04-5518, July 2004, www.niaid.nih.gov.
Fuschs M. Zkřížená alergie, Alergie 2000; 2 (4): 258-266.
Keleová A. Alergie na potraviny-diagnostické možnosti, Klinická imunológia a alergológia, 2005; 14 (3): 37-42.
Kayserová H, Hrubiško M, a kol. Gastrontestinálny systém a alergia, In Alergológia, Vydavatelstvo Osveta, Martin 2003: 245 s.
Lehrer SB. Genetic modification of food allergens, Ann Allergy Asthma Immunol 2004; 93 (Suppl 3): S19-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Novotná B. Alergická onemocnění, In Dítě Petr a kol. Vnitřní lékařství. Masarykova Univerzita Brno: 2005: 515-517.
Sampson HA. Food allergy: When mucosal imunity goes wrong, J Allergy Clin Immunol 2005; 115: 139-141. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Sampson HA. Update on food allergy, J Allergy Clin Immunol 2004; 113: 805-819. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Position Paper EAACI, Contraversial aspects of averse reaction to food, Allergy 1999; 54: 27-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Poulsen LK. EU forum in search of a new paradigm: mechanismus of sensitization and elicitation of food allergy, Allergy 2005; 60: 549-558. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Rothenberg ME, Eosinophilic gastrointestinal disorders (EGID), J Allergy Clin Immunol 2004; 113: 11-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Tlaskalová H, et al. Slizniční imunita a její význam v alergii, In. Špičák V a kol. Alergologie. Galén 2004: 21-32.
World Allergy Organisation, Revise nomenclature for allergy or global use, J Allergy Clin Immunol 2004; 113: 832-836. Přejít k původnímu zdroji...