V lékařských kruzích bývá někdy koncept zdravotní neschopnosti hrubě modifikován a narušován. Vzpomínám si, jak na mně kdysi prováděl jisté složité kardiologické vyšetření mladý lékař výrazně sportovního vzhledu, poskakující na jedné noze; zbývající dolní končetinu měl přitom zabetonovanou v masivním sádrovém obložení, zřejmě v důsledku zimního sportování. Zdravotní neschopnost dolní končetiny vůčihledně neodstranila jeho schopnost kardiologickou.

V českých poměrech, zejména těch někdejších reálně socialistických, býval vztah mezi skutečným stavem zdraví jedince a administrativním dokladem o jeho zdravotní schopnosti či neschopnosti ne vždy zcela průhledný. Neschopenka lékařem vystavená mívala hodnotu cenného papíru, s kterýmžto oprávněním byla postavena nejedna chata, opravena mnohá chátrající vodovodní potrubí, a dokonce vybudován rodinný domek střední velikosti. Úředně churaví řemeslníci podávali na takových stavbách výkony, jichž řemeslníci zdraví nebyli ani zdaleka schopni. Budovatelské úsilí českého národa nebylo jeho vysokou stonavostí narušováno; právě naopak - podstatnou část národního bohatství vytvářeli jedinci, které vedl úřad sociální péče jako osoby trpící více nebo méně vleklými chorobami.

Zdravotní neschopnost měla a má svá specifika i v oblasti školství. Také příslušníci vzdělávané mládeže občas podlehnou nemoci, stejně jako jejich učitelé - a měli by strávit kratší nebo delší dobu v klidu a teple domova, případně na lůžku. Pedagogická zkušenost ukazuje, že dítka školou povinná se obvykle příliš nermoutí, jestliže jim okolnosti zabrání v návštěvě školy; dávají přitom přednost sledování mládeži nepřístupných filmů na televizní obrazovce, případně četbě knih pro jejich věk nevhodných. Jenom malá menšina dítek nad nemožností po několik dnů navštěvovat svou oblíbenou školu a třídu pláče, dožadujíc se předčasného ukončení zdravotní neschopnosti. A je tu ještě jiná skupina žáků, kteří nemoc předstírají a vypsání zdravotní omluvenky se cynicky dožadují.

Sám jsem zažil situaci, kdy mne vyhledal rodič studenta se žádostí, abych vyzkoušel jeho syna dočasně upoutaného na nemocniční lůžko. Abych ho vyhledal v té nemocnici. Byl jsem tehdy na rozpacích, svou zdrženlivost omlouvaje poukazem na možnost, že by stres zkoušením vyvolaný mohl nepříznivě prohloubit studentův chorobou již narušený zdravotní stav. Mému názoru oponoval rodič tvrzením, že jeho syn je stresován vědomím nevykonané zkoušky a její zdolání by naopak mohlo zdravotní stav jmenovaného ovlivnit příznivě. Jednalo se o studenta psychologie, což vysvětlovalo, že i jeho rodič měl nepochybně talent jak zapůsobit na učitele předmětu tak stresogenního, jako je matematika.

Naposledy jsem se s problémem zdravotní neschopnosti setkal v situaci, kdy bylo doktorandovi zabráněno vykonat zkoušku s poukazem na jeho aktuální lékařsky ověřenou pracovní neschopnost. Pokusy po česku se dohodnout byly odmítnuty jako nemístné, protože jsoucí v nesouladu s administrativní představou o člověku jako jedinci buď zdravém, nebo nemocném. Nic mezi tím se nepřipouští; snad s výjimkou nenadálého úmrtí. Aut - aut. Buď - anebo. Pedagogická představa zřejmě vychází z celostního principu, že všechno souvisí se vším. Zlomená noha může způsobovat deficit mentálních funkcí a tím zvyšovat riziko nepřesné klasifikace výkonu při zkoušce. A to rozhodně nelze připustit.