Interní Med. 2007; 9(3): 141-142

Racionální léčba akutní bolesti

MUDr. Marek Hakl Ph.D

Centrum pro léčbu bolesti, Anesteziologicko-resuscitační klinika FN u sv. Anny v Brně

Úvod: Bolest je nejenom subjektivním nepříjemným pocitem, ale i modalitou, která může ovlivňovat ostatní funkce organizmu. Základní funkcí akutní bolesti je funkce ochranná, tedy upozorňovat na možné poškození organizmu. Bolest je podle WHO (Světová zdravotnická organizace) a IASP (Mezinárodní společnost pro studium bolesti) definována jako „nepříjemný senzorický a emocionální prožitek spojený se skutečným či potencionálním poškozením tkání, nebo je popisována výrazy takového poškození“. Nejčastějším kritériem dělení bolesti je délka jejího trvání. Podle ní rozdělujeme bolest na akutní a chronickou. Bolest akutní je definována jako bolest, která délkou svého trvání odpovídá vyvolávající příčině (většinou není delší jak tři měsíce). Akutní bolest bývá dobře lokalizovatelná, ostrého charakteru, vede k převaze sympatiku a potlačení parasympatiku, k aktivaci neuroendokrinních, imunitních a zánětlivých reakcí, katabolizmu, imunosupresi, zvýšené spotřebě kyslíku myokardem, snížení motility GIT a řadě dalších změn. V pooperačním období je výsledkem zvýšení morbidity a mortality, často již výrazně ovlivněné vlastní nemocí, úrazem nebo operací. Kvalitní analgezie snižuje výskyt pooperačních komplikací, umožňuje časnější rehabilitaci, zkrácení doby pobytu v nemocnici a v neposlední řadě má pozitivní vliv na psychiku nemocného. Akutní bolest i netraumatického původu se výrazně podílí na dočasném snížení kvality života a ekonomických ztrátách v důsledku pracovní neschopnosti. Jedním z největších rizik akutní bolesti je její chronifikace. Nejúčinnější léčbou je odstranění vyvolávající příčiny a její včasná a intenzivní léčba. Akutní bolest bývá dobře farmakologicky ovlivnitelná, velmi často lze vystačit s jednou léčebnou modalitou.

Zveřejněno: 1. duben 2007  Zobrazit citaci