Smích prospívá nejvíce lidem, kteří jsou příliš vážní nebo jsou vystaveni nadměrnému stresu. Nejprve se sluší definovat základní pojmy. Smích je pohyb určitých částí těla. Začíná to očima a koutky úst, čelisti se uvolní, pak se přidají i břišní svaly, bránice a hlasivky. Celkové svalové napětí ovšem při vydatném smíchu klesá, což je také důvod, proč se při něm občas někdo svalí na zem. Veselost je stav duše, tedy něco jako dobrá nálada. Humor je hlavně rozumová záležitost a není nutným předpokladem smíchu či dobré nálady. Zjistilo se naopak, že lidé se nejčastěji smějí při obsahově neutrálních poznámkách jako např. "ahoj" nebo "tak se měj". V jiném výzkumu prováděném u lidí nad 50 let docházelo často ke smíchu při setkání s dětmi a zvířaty (patrně se nejednalo např. o nosorožce). Jak to souvisí s medicínou? Souvislosti by se našly.

Článek z australského časopisu pro rodinné lékaře shrnuje výhody smíchu takto: mírní stres, zlepšuje náladu, podněcuje tvořivost, mírní bolesti, posiluje imunitu. Po skončení smíchu se navíc dostavuje uvolnění a klesá krevní tlak. K činitelům, které přispívaly ke spokojenosti starších pacientů při úvodním lékařském vyšetření, patřila podpora ze strany lékaře a společně s ním sdílený smích. Využívání smíchu a humoru nachází uplatnění i v onkologii a paliativní medicíně. Jedna autorka doslova uvádí, že humor a smích spolu s péčí a citlivostí jsou v paliativní medicíně mocnými terapeutickými nástroji. Smích a humor navíc pomáhají při zdravotní výchově a v prevenci.

Kriticky uvažující lékař zde namítne, že i tato zázračná medicína má nejspíš nějaké vedlejší účinky. Je pravda, že vydatný smích zvyšuje nitrobřišní tlak. Z toho lze odvodit situace, kdy by mohl být nevhodný - špatně kompenzovaná inkontinence, stavy po velkých břišních operacích, kýla, dekompenzované astma, glaukom, krvácení do oka, pokročilé hemeroidy, srdeční selhávání, výhřez dělohy, těhotenství, akutní horečnaté nemoci. Decentní druhy smíchu ovšem prakticky žádné kontraindikace nemají. K nim patří např. vnitřní úsměv. Při něm máme oči otevřené a představíme si, jak se na straně očí obrácené dovnitř hlavy rozzáří zlaté světlo a pak vychází navenek. Vedlejším účinkem je v tomto případě to, že jste okouzlující.

Kontraindikace by se našly i u humoru. Pacient by neměl mít pocit, že se lékař směje na jeho úkor, a lékařovy žerty by se ho rozhodně neměly dotknout. Humor v medicíně by měl být laskavý. Nejbezpečnější ze všeho je ale dobrá nálada, nebo, jak to nazval jistý lékař zabývající se smíchem, "duch smíchu". Ten v sobě obsahuje přesvědčení, že ono nakonec všechno dobře dopadne.

Vážní zájemci o obor smíchologie si mohou opatřit moji knihu "Léčivá moc smíchu". Těm ostatním doporučuji pro začátek čas od času použít výše popsaný vnitřní úsměv. Můžete také dát do čekárny nějaké humorné texty nebo obrázky. Pacienti k vám budou přicházet v lepší náladě, než kdyby si v čekárně prohlíželi např. reklamní materiály na nějaké nebezpečně vyhlížející lékařské přístroje.