Interní Med. 2007; 9(5)
Interní Med. 2007; 9(5): 210-212
Nealkoholická steatohepatitida (NASH) je charakterizována postižením jater, které je morfologicky podobné postižení při abúzu alkoholu. Nejčastější příčinou NASH je metabolický syndrom s obezitou, inzulinovou rezistencí a hyperlipidemií. NASH může vést i k rozvoji jaterní cirhózy se všemi jejími komplikacemi. NASH se většinou objeví při náhodném zjištění vyšších transamináz. Diagnóza spočívá ve vyloučení jiných možných příčin steatotického poškození. Jaterní biopsie posoudí stupeň fibrózy i zánětlivého postižení, k odlišení od alkoholického původu většinou nevede. Léčba je empirická a zaměřuje se většinou na léčbu přítomného metabolického syndromu....
Interní Med. 2007; 9(5): 213-216
Aplikace antibiotik je nedílnou součástí terapie bakteriálních infekcí, které lze zjednodušeně chápat jako „nefyziologicky probíhající interakci mezi bakterií a člověkem“. K důležitým schopnostem bakterií patří zvyšování jejich odolnosti k antimikrobním přípravkům a z tohoto důvodu k velmi závažným nežádoucím projevům antibiotik patří vznik a šíření bakteriální rezistence, kterou lze spojovat se zvýšenou morbiditou a mortalitou infekcí vyvolaných multirezistentními bakteriemi. Tento problém je nutné řešit na všech patřičných úrovních, především zvýšeným úsilím při vývoji nových antibiotik a současně důraznou prevencí vzniku a šíření multirezistentních...
Interní Med. 2007; 9(5): 217-220
Infekce viry hepatitidy B (HBV) a hepatitidy C (HCV) patří mezi vůbec nejčastější virové infekce u lidí a představují i v současné době velmi závažný zdravotnický problém. Chronické hepatitidy B a C jsou v celosvětovém měřítku nejčastějšími příčinami jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu, které jsou zatíženy významnou mortalitou. Konečná stadia infekce HBV a HCV jsou nejčastějšími indikacemi pro transplantaci jater. V současnosti je ve Spojených státech a řadě zemí západní Evropy schváleno pro léčbu chronické hepatitidy B celkem 6 účinných léků - pegylovaný interferon alfa-2a, konvenční interferon alfa, lamivudin, adefovir dipivoxil, entecavir...
Interní Med. 2007; 9(5): 221-224
Česká republika zaujímá vedoucí postavení ve světových statistikách incidence kolorektálního karcinomu (KRCA). V ČR ročně onemocní kolem 8 000 osob a asi 5 000 na tuto chorobu zemře. Tyto ztráty jsou zbytečné, neboť KRCA patří k nejlépe léčitelným nádorům, pokud se zjistí v časném stadiu. Screening KRCA byl zahájen v ČR pilotními studiemi v roce 1979. V letech 1985-1991 a 1997-1998 se uskutečnily dvě otevřené prospektivní studie zahrnující více než 120 000 probandů a studie nákladů a finančního užitku (cost-benefit). Populační screening probíhá od 1. 7. 2000 v rámci preventivních prohlídek u bezpříznakových jedinců od 50 let věku...
Interní Med. 2007; 9(5): 225-229
V posledních letech stoupá počet osob ve věku nad 65 roků. Za 50 let bude každý třetí obyvatel České republiky starší než 65 roků. Hodnota krevního tlaku, zejména systolického, se s rostoucím věkem zvyšuje. Starší lidé s hypertenzí mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Bylo prokázáno, že léčba hypertenze starších osob zlepšuje jejich životní prognózu. Výběr antihypertenziva by se měl odvíjet od přidružených onemocnění a být stanoven individuálně. Léky první volby jsou diuretika, ACE inhibitory, sartany a blokátory kalciových kanálů. Léčba by měla začít nízkými dávkami, které se postupně zvyšují. Starší osoby užívají často další léky....
Interní Med. 2007; 9(5): 230-232
Osteoporóza je chronické metabolické onemocnění skeletu se závažnými klinickými, sociálními a ekonomickými dopady. Je možno jí úspěšně předcházet i léčit. Cílem léčby je zabránit zlomeninám, a to zvýšením (nebo alespoň zachováním) množství a kvality kostní hmoty. Léčba je dlouhodobá a její úspěšnost velmi závisí na spolupráci pacienta. K léčbě postmenopauzální osteoporózy jsou dostupná léčiva, která prokazatelně snižují riziko obratlových i mimoobratlových zlomenin a umožňují zlepšit stav kostní tkáně.
Interní Med. 2007; 9(5): 233-236
Idiopatická plicní fibróza (IPF) je závažným onemocněním s nepříznivou prognózou, se středním přežitím pacientů navzdory léčbě 3–5 let. Etiologie a patogeneze onemocnění není zatím plně objasněna. Předpokládá se však, že příčinou fibroprodukce v plicní tkáni, jako odpovědi na neznámý insult, může být nerovnováha imunitní odpovědi ve smyslu převahy Th2 typu. Onemocnění se manifestuje pozvolna progredující námahovou dušností. Typickým nálezem jsou paličkovité prsty a poslechový fenomén krepitu nad plicními bázemi. V radiologickém nálezu dominuje obraz rozšíření interlobulárních sept s obrazem voštinovité plíce, funkčně najdeme většinou restrikční...
Interní Med. 2007; 9(5): 237-239
Incidence obezity celosvětově stoupá. Možnosti léčby jsou omezené a výsledek nebývá dlouhodobý. Chirurgické možnosti léčby jsou sice účinné, ale velmi invazivní metody. V posledních letech se intenzivně vyvíjejí šetrnější přístupy založené převážně na endoskopickém nebo endoskopicko-chirurgickém přístupu.
Interní Med. 2007; 9(5): 248-250
V předkládaném článku je na pozadí konkrétní kazuistiky poukázáno na některé problémy týkající se diagnostiky a terapie u gravidních žen z pohledu kardiologa.
Interní Med. 2007; 9(5): 240-246
Článek informuje o nových objevech poruchy kožní bariéry a jejich významu v patogenezi atopické dermatitidy. Po praktickém přehledu forem atopické dermatitidy, současné diagnostiky a léčby a jejich zásad jsou uvedena doporučení: otázky edukace, pátrání po provokačních faktorech, prevence, používání a příklady emoliencií, lokálních kortikoidů a jejich bezpečnostních režimů. Text je doplněn o doporučení osvětové literatury pro pacienty.
Interní Med. 2007; 9(5): 254
Datum konání: 13. – 16. května 2007, Brno. Satelitní sympózium MSD: fixní kombinace ezetimibu a simvastatinu.
Interní Med. 2007; 9(5): 251-253
První část článku se zabývá obecně problematikou povinné mlčenlivosti, její definicí, povahou a účelem. V další části se článek zabývá popsáním předmětu povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků, tj. rozsahem údajů, které jsou touto povinnou mlčenlivostí kryty. Článek dále definuje jednotlivé skupiny údajů chráněných mlčenlivostí a podmínky, dle kterých pod povinnou mlčenlivost spadají. Rovněž popisuje formu údajů spadajících pod povinnou mlčenlivost. Dále jsou rozebrány některé sporné případy, kdy v praxi není zřejmé, zda se o údaj spadající pod povinnou mlčenlivost jedná, či nikoliv.