Změny a poplatky ve zdravotnictví, platnost nových ekonomických zákonů a zřejmě také nechuť zabývat se tak všedním a neatraktivním tématem, jako je stáří, způsobily, že byl téměř bez povšimnutí veřejnosti přijat vládou České republiky dokument, který se vztahuje právě k problematice stárnutí populace. Jedná se o druhý Národní program přípravy na stárnutí (na léta 2008–2012) „Kvalita života ve stáří“. Tento dokument uvádí kromě jiného: „Kvalitní zdravotní péče ve stáří vyžaduje odbornou specializovanou geriatrickou péči a současně geriatricky modifikované přístupy v rámci jednotlivých specializací. Nediskriminace v péči o staré a křehké pacienty neznamená nerozlišování, ale naopak zejména rozlišování a respektování rozdílných potřeb a rizik křehkých geriatrických pacientů.“
Proč vlastně geriatrické služby potřebujeme? Zdálo by se to nezpochybnitelné v současné době rychlého stárnutí naší populace, kdy narůstá nejen počet lidí starších 65 let (v současnosti 14 %), ale zejména se rychle a významně zvyšuje počet lidí nad 80 let. Tito lidé mají své specifické potřeby, jsou ohroženi více než mladší lidé ztrátou soběstačnosti, každé stonání i pobyt v nemocnici pro ně představuje významný zásah do křehké homeostázy. Vše jim trvá déle, což často vadí nejen ve spěchu normálního života, ale právě také v provozu zdravotnických zařízení. Také jejich stonání trvá déle, potřebují více času na uzdravení a včasnou a šetrnou rehabilitaci. Několik dní „klidu na lůžku“ bez adekvátní mobilizace a rehabilitace může mít a mívá nedozírné následky. Přitom právě oni často hospitalizaci potřebují.
Zveřejněno: 1. květen 2008 Zobrazit citaci