Interní Med. 2008; 10(5): 216-218

Má význam podávání statinů u nemocných se srdečním selháním?

prof. MUDr. Jaromír Hradec CSc., FESC

III. interní klinika VFN a 1. LF UK, Praha

Protože existovala nejistota o účincích statinů u nemocných s chronickým srdečním selháním a byly důvodné obavy, že léčba statiny může být u těchto nemocných dokonce i škodlivá, byla navržena a provedena klinická studie CORONA. Celkem 5011 nemocných se systolickým srdečním selháním ischemické etiologie, starších 60 let, ve funkční třídě NYHA II-IV bylo randomizováno k užívání rosuvastatinu v dávce 10 mg denně nebo placeba. Primárním sledovaným klinickým ukazatelem účinnosti byla kombinace kardiovaskulární mortality a nefatálních infarktů myokardu a mozkových cévních příhod. Rosuvastatin ve srovnání s placebem sice snížil za průměrnou dobu sledování takřka 33 měsíců plazmatickou koncentraci LDL-cholesterolu v průměru o 45,0 % (p < 0,001) a koncentraci vysoce senzitivního C-reaktivního proteinu (hsCRP) o 37,1 % (p < 0,001), ale primární kombinovaný klinický ukazatel nebyl rosuvastatinem ovlivněn. Jeho výskyt poklesl pouze o 8 %, což nebylo statisticky významné (p = 0,12). Rosuvastatin neovlivnil významně ani výskyt všech koronárních příhod a celkovou mortalitu. Vedl ale k poklesu počtu kardiovaskulárních hospitalizací (p < 0,001). Podávání rosuvastatinu bylo bezpečné, počet nežádoucích účinků včetně myopatií a renálního selhání se nelišil proti placebu. Není tedy důvod přidávat nemocným s chronickým systolickým srdečním selháním k jejich standardní farmakoterapii statin, ale stejně tak není důvod jim statin z medikace vysazovat, pokud ho již užívají, např. po prodělaném infarktu myokardu.

Klíčová slova: studie CORONA, rosuvastatin, systolické srdeční selhání, prognóza

Zveřejněno: 1. červen 2008  Zobrazit citaci