Interní Med. 2008; 10(10): 440-443
Pacient s hematurií (HU) patří mezi méně časté případy v praxi interní ambulance, a proto je zásadní správná diferenciální diagnostika původu HU. Je nejen důležité prokázat přítomnost HU, ale pokud možno i posoudit její intenzitu a patogenentický původ. Pokud jde o rozdělení HU, tak pro běžnou klinickou praxi je nejpřínosnější rozdělení HU z důvodů urologických či z důvodů renálních-nefrologických. Nejběžnější urologické příčiny představuje litiáza, tumory, popř. záněty močových cest, a dominantní vyšetřovací metodou je sonografie ledvin. Termín renální (nefrologická) HU se obvykle používá pro HU přítomnou při onemocněních glomerulů, tedy především v souvislosti s glomerulonefritidou. Glomerulární původ erytrocyturie prokazujeme při vyšetření močového sedimentu pomocí fázového kontrastu. Léčba HU je v naprosté většině případů spjatá s léčbou primární příčiny HU.
The patient with hematuria (HU) represents the less frequent cases in outpatient practice and it is therefore essential to perform correct differential diagnosis of the origin of HU. It is not only important to demonstrate the presence of HU, but as far as possible, to assess its intensity and pathogenetical origin. From the point of routine clinical practice, HU is usually divided according to the causes of HU – to HU of urological origin or HU of renal-nephrological origin. The most common urology´ causes represent urolithiasis, tumours and urinary tract inflammation; than the most important method of examination is renal ultrasonography. The term renal HU is used for HU of glomerular origin, especially in connection with glomerulonephritis. Glomerular origin of erythrocyturia is verified through phase contrast urinary sediment. Treatment of HU is in most cases linked to the treatment of primary causes of HU.
Zveřejněno: 1. leden 2009 Zobrazit citaci