Interní Med. 2009; 11(2): 77-79
Mukozitida dutiny ústní (MDÚ) představuje klinicky významné postižení sliznic a podslizniční tkáně v souvislosti s chemoterapií nebo
aktinoterapií. Bývá doprovázena několikadenním diskomfortem až bolestí úst, poruchou perorálního příjmu a zvýšeným rizikem
infekčních komplikací. Intenzita a rozsah postižení jsou proměnné od mírného edému sliznic, přes erytém, až po defekty často kryté
pablánou. V současnosti jen naprosté minimum intervencí, jako například kryoterapie, nízkoenergetické lasery či růstový faktor keratinocytů
palifermin, dokáže prokazatelně a významně redukovat výskyt a průběh MDÚ. Odhlédneme-li od významu rozličných roztoků,
včetně antimikrobiálních, na udržení hygienických poměrů a léčbu infekcí v dutině ústní, je jejich efekt na redukci výskytu mukozitidy velmi sporný. Minimálním požadavkem na péči o pacienty s MDÚ je zajištění řádných hygienických poměrů v dutině ústní, tišení bolesti a zabezpečení řádného příjmu tekutin, výživy a léků.
Oral mucositis represents clinically significant damage of both mucosa and submucosa caused by chemotherapy or radiotherapy. It
can be accompanied by oral dyscomfort or pain usually lasting several days accompanied by reduced oral intake and higher risk of
infectious complications. The severity and extent of mucosal damage varies from slight edema and redness to defects often covered by
pseudomembrane. Recently, only a minimum of interventions such as cryotherapy or low-energy laser and keratinocyte growth factor
palifermin are to reduce the incidence of this complication significantly. Apart from the fact that various oral solutions and rinses, including antimicrobial ones, may help to keep good oral hygiene and treat local infections, their effect on mucositis reduction is dubious. As a minimum demand it is necessary to ensure satisfactory oral hygiene, reduce pains and provide patients with proper nutrition, hydration and medicals.
Zveřejněno: 1. duben 2009 Zobrazit citaci