Interní Med. 2009; 11(4): 159-162 [Med. Pro Praxi 2008; 5(10): 354-357]
Rezistentní hypertenze je obecně se vyskytující klinický fenomén ve všeobecné i specializované praxi. Prevalence není přesně známa,
platí, že je častější u starších osob, obézních a u osob s metabolickým syndromem. Je třeba odlišit občasná zvýšení TK z psychosomatických
příčin a při anxiózních a panických epizodách. Při trvalé rezistenci je nutné provést ambulantní monitorování TK a intenzivně
pátrat po sekundární příčině hypertenze. Intervenci je nutné zahájit snahou o úpravu životního stylu. Při farmakologické léčbě se volí
troj- až čtyřkombinace léků podle doporučených postupů a zaměřuje se na podání diuretik v dostatečné dávce. V některých případech
se osvědčuje přidání nízkých dávek spironolaktonu.
Resistant hypertension is a commonly occurring clinical phenomenon in both general and specialized practice. The prevalence is not
precisely known, with elderly persons, obese individuals, and those with metabolic syndrome being more frequently affected. Occasional
elevations in blood pressure due to psychosomatic causes and in anxiety and panic episodes need to be distinguished. Permanent
resistance requires ambulatory monitoring of blood pressure and an intensive search for a secondary cause of hypertension. Initial
interventions should involve lifestyle modifications. Pharmacological treatment consists in triple or quadruple combinations of drugs
based on the guidelines and the administration of sufficient doses of diuretics. The addition of low doses of spironolactone has proved
beneficial in some cases.
Zveřejněno: 1. červen 2009 Zobrazit citaci