Interní Med. 2010; 12(6): 306-307
Betablokátory mají v kardiologii velký význam v sekundárně preventivních indikacích. Prokázaná je jejich nezastupitelná úloha v léčbě nemocných
s ischemickou chorobou srdeční i v léčbě srdečního selhání u nemocných se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční. Přestože
ve většině doporučení jsou uváděny jako léky první volby u arteriální hypertenze, důkazy pro jejich podávání v této indikaci nejsou zdaleka
tak přesvědčivé. Vysvětlením může být jejich negativní dopad na metabolizmus (nárůst hmotnosti, nepříznivé ovlivnění lipidového profilu,
zhoršení inzulinové rezistence, častější výskyt diabetu) a z hlediska hemodynamického i nedostatečné ovlivnění centrálního krevního tlaku.
In cardiology betablockers have a big importance in secondary preventative indications. Their very important task is evidenced in treatment of
patients who suffer from ischemic heart disease and also in treatment of heart failure of patients who suffer from systolic dysfunction. Although
in most of recommendation they are presented like medicine of the first choice in arterial hypertension, evidence for their administration in
this indication is not by far so strong. We can explain it by their negative impact on metabolism (overweight, negative affection of lipid profile,
setback resistence to insulin, more frequent recurrence of diabetes) and heamodynamic insufficient influence of central blood pressure.
Zveřejněno: 1. červenec 2010 Zobrazit citaci