CO MOHOU PŘINÉST KLUBY PACIENTŮ?

Ing. Josef Mrázek, CSc.

Interní Med. 2010; 12(6): 299  

-

Nesteroidní antiflogistika v gastroenterologii

Non-steroidal antiphlogistics in gastroenterology

doc.MUDr.Zdena Zádorová, Ph.D.

Interní Med. 2010; 12(6): 302-305  

Většina peptických vředů, která nesouvisí s infekcí Helicobacter pylori (HP), je spojena s užíváním nesteroidních antiflogistik (NSAID). Peptické ulcerace při terapii NSAID jsou často asymptomatické, ale vředy způsobené NSAID mohou být komplikovány akutním krvácením, perforací nebo způsobit obstrukci gastrointestinálního traktu (GIT). U 15–45 % nemocných chronicky léčených NSAID jsou nalézány při endoskopii asymptomatické ulcerace.

Současné postavení betablokátorů v léčbě arteriální hypertenze

Current position of betablockers in treatment of arterial hypertension

MUDr.Eduard Němeček, prof.MUDr.Aleš Linhart, DrSc.

Interní Med. 2010; 12(6): 306-307  

Betablokátory mají v kardiologii velký význam v sekundárně preventivních indikacích. Prokázaná je jejich nezastupitelná úloha v léčbě nemocných s ischemickou chorobou srdeční i v léčbě srdečního selhání u nemocných se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční. Přestože ve většině doporučení jsou uváděny jako léky první volby u arteriální hypertenze, důkazy pro jejich podávání v této indikaci nejsou zdaleka tak přesvědčivé. Vysvětlením může být jejich negativní dopad na metabolizmus (nárůst hmotnosti, nepříznivé ovlivnění lipidového profilu, zhoršení inzulinové rezistence, častější výskyt diabetu) a z hlediska hemodynamického i nedostatečné...

Familiární kombinovaná hyperlipidemie

Familial combined hyperlipidemia

MUDr.David Karásek, Ph.D., prof.MUDr.Helena Vaverková, CSc., MUDr.Dagmar Jackuliaková, doc.MUDr.Zdeněk Fryšák, CSc., MUDr.Milan Halenka, Ph.D., MUDr.Dalibor Pastucha, Ph.D.

Interní Med. 2010; 12(6): 308-311  

Familiární kombinovaná hyperlipidemie je nejčastější familiární hyperlipidemie s vysokým rizikem časné manifestace aterosklerózy. Autoři v přehledném článku uvádějí současné poznatky týkající se prevalence, etiopatogeneze, laboratorních nálezů, diagnostických kritérií, klinického obrazu a možností léčby familiární kombinované hyperlipidemie.

Febrilie u mladého pacienta jako symptom rychle progredujícího solidního tumoru

Fever as a single symptom in the patient suffered from fast evolving solid tumor

MUDr.Helena Trumpešová, MUDr.Martina Mišejková, MUDr.Hana Dujsíková, Ph.D., prof.MUDr.Jan Lata, CSc., MUDr.Leoš Křen, Ph.D.

Interní Med. 2010; 12(6): 325-326  

pro febrilie a následně jaterní poškození nejasné etiologie. I přes využití všech dostupných moderních metod a interdisciplinární přístup byl nakonec diagnostikován vzácný tumor, bohužel již v pozdním stadiu a s fatálním následkem.

Vliv kouření na léčbu tiotropiem

Effect of smoking on treatment with tiotropium

MUDr.Jana Kociánová

Interní Med. 2010; 12(6): 327-329  

Čtyřletá studie UPLIFT poskytla značný objem dat týkajících se pacientů s CHOPN. Následnou analýzou byl zkoumán vliv kuřáckého návyku v souvislosti s efektem léčby tiotropiem. Z výsledků studie jednoznačně vyplývá léčebný profit pro všechny pacienty s CHOPN, bez ohledu na kuřácký návyk a odůvodnění indikace léčby tiotropiem pro kuřáky.

Chronická myeloidní a chronická lymfatická leukemie

Chronic myeloid and chronic lymphocytic leukemia

doc.MUDr.Edgar Faber, CSc., MUDr.Renata Urbanová

Interní Med. 2010; 12(6): 321-324  

Přesto, že incidence chronické myeloidní (CML) a B chronické lymfatické leukemie (B-CLL) se dlouhodobě nemění, jejich prevalence v poslední době stoupá díky úspěšnosti moderní léčby. Diagnostika se opírá v obou případech o výsledky krevního obrazu, imunofenotypizace (pouze u B-CLL a blastického zvratu CML) a cytogenetického vyšetření, které u CML potvrdí diagnózu, zatímco u B-CLL slouží k posouzení aktuálního rizika nemocného. Zatímco u CML byla zavedením imatinibu a inhibitorů tyrozinové kinázy druhé generace dramaticky zlepšena prognóza nemocných, takže transplantace krvetvorných buněk je indikována prakticky pouze v případech selhání cílené...

Kombinovaná léčba bércových ulcerací

Combined therapy of crural ulcers

MUDr.Lada Baručáková, MUDr.Yvetta Vantuchová, Ph.D.

Interní Med. 2010; 12(6): 312-315  

Bércový vřed je definován jako chronická rána, která je lokalizována na dolních končetinách. Postihuje asi 1 % populace v produktivním věku a ve věkových skupinách nad 70 let se uvádí prevalence 4–5 %. Jedná se o chronické onemocnění se vzestupnou tendencí narušující všechny dimenze kvality života. Článek pojednává o etiologii a klasifikaci ran, je zaměřen na hojení a léčbu bércových ulcerací.

Věkem podmíněná makulární degenerace

Age related macular degeneration

doc.MUDr.Tomáš Sosna, CSc., MUDr.Magdalena Netuková, Ph.D., MUDr.Petra Sedláčková, MUDr.Radka Švancarová

Interní Med. 2010; 12(6): 316-320  

Věkem podmíněná makulární degenerace je nejčastější příčinou praktické slepoty ve vyspělých zemích. Předpokládá se, že její prevalence s prodlužujícím se věkem bude strmě narůstat. V tomto přehledovém článku jsou popsány formy onemocnění, dále pak incidence a prevalence, jeho patogeneze a rizikové faktory, které vedou k jeho rozvoji. Vzhledem k obtížné léčbě je zdůrazněna především dostatečná edukace a vyvážená nutrice, která může zabránit rozvoji onemocnění.

Akutní průjem

Acute diarrhoea

MUDr.Jan Galský, Ph.D.

Interní Med. 2010; 12(6): 336-338  

Průjmová onemocnění jsou celosvětově na druhém místě po respiračních onemocněních v četnosti infekcí. Podle socioekonomických podmínek, v závislosti na komunální a osobní hygieně, je roční incidence 3–5 epizod na jednoho obyvatele. Nejzávažnější komplikací je dehydratace s následnými stavy, renálním a multiorgánovým selháváním, respektive selháním. Proto i zásadní význam v terapii průjmů má rychlá a dostatečná rehydratace.

Virová hepatitida typu C - diagnostika, terapie, prevence

Hepatitis C, diagnosis, treatment, prevention

MUDr.Adam Vitouš

Interní Med. 2010; 12(6): 339-342  

Chronická virová hepatitida typu C se svou 3% prevalencí působí ve světě nemalé terapeutické a ekonomické potíže. Od objevení viru hepatitidy C v roce 1989 byl učiněn významný pokrok v diagnostice zavedením molekulárně genetických metod do běžné praxe. Po zavedení cílené protivirové léčby konvenčním interferonem alfa na konci 20. století dochází k významnému zefektivnění terapie kombinací pegylovaného interferonu alfa a ribavirinu. Další zvýšení úspěšnosti léčby přichází s individualizací léčebných schémat podle genotypů a virové nálože během léčby. Přesto však nemalá část infikovaných lidí na tuto léčbu nereaguje nebo u ní není léčba možná...

Jak na bodnutí hmyzem a reakci na alergen?

How to deal with insect stings and reaction to the allergen?

MUDr.Vojtěch Thon, Ph.D.

Interní Med. 2010; 12(6): 330-332  

Alergické reakce na jed blanokřídlého hmyzu se mohou projevit širokým spektrem příznaků od rozsáhlého lokálního otoku až k celkové anafylaktické reakci. K systémové reakci dochází u 3 % dospělých a u 1 % dětí. K těžké reakci může dojít kdykoli bez předchozího varování. Lékem volby akutní anafylaktické reakce je adrenalin. Diagnostické testy k průkazu senzibilizace mají být provedeny u všech pacientů, kteří systémovou reakci prodělali. Provádějí se kožní testy s jedem blanokřídlého hmyzu a vyšetřují specifické sérové IgE protilátky. Mezi jednotlivými čeleděmi blanokřídlého hmyzu jsou alergeny odlišné, avšak v rámci jedné čeledi jsou strukturálně...

Jak správně provádět hygienu rukou?

How to perform hand hygiene?

MUDr.Dana Hedlová

Interní Med. 2010; 12(6): 334-335  

Existuje celá řada faktorů, které mohou zvyšovat riziko získání nemocniční infekce, ale vysoká úroveň postupů kontroly infekcí toto riziko minimalizuje. Ve zdravotnických zařízeních představuje hygiena rukou účinný postup v prevenci šíření potenciálně fatálních infekcí od pacienta k pacientovi a od pacienta ke zdravotníkovi a naopak. Hygiena rukou je jedním z nákladově nejefektivnějších opatření v kontrole infekcí.

Autodidaktický test 6/2010

-

Interní Med. 2010; 12(6): 343  

-