Interní Med. 2010; 12(9): 439-441
Cílem práce je upozornit na kliniky stále poněkud opomíjený „refeeding syndrom“. Jedná se o soubor metabolických abnormalit, které
vznikají jako důsledek obnovení příjmu živin u podvyživených nebo hladovějících pacientů. Jsou to změny, které se týkají zejména metabolizmu
tuků a glukózy, projevují se rozvojem hypofosfatémie, hypomagnezémie, hypokalémie a retence vody i sodíku. Klinicky závažný
je především rozvoj hypofosfatémie při rychlém poklesu plazmatické hladiny fosforu pod 0,5 mmol/l, nebo během pomalého poklesu
pod 0,3 mmol/l. Typickými příznaky jsou: dezorientace, agresivita, kardiorespirační insuficience, hemolýza a leukocytární dysfunkce.
Klinická závažnost těchto příznaků u primárně oslabeného jedince může mít pro jeho další osud fatální následky. Obzvláště rizikové
skupiny pro rozvoj refeeding syndromu jsou pacienti závislí na alkoholu s podvýživou, onkologičtí nemocní, pacienti s malabsorbčním
syndromem a všichni ti, u kterých je narušen normální příjem stravy (mentální anorexie), včetně geriatrických pacientů.
The aim of this article is mention of refeeding syndrome (RFS), as an important component of clinical practice. RFS is metabolic disturbance,
resulted from feeding restoration in malnourished and/or starved patients. Hypophosphatemia, hypomagnesaemia, hypokalemia,
alteration of carbohydrate and fat metabolism, sodium and fluid retention are typical signs of this syndrome. Rapid decrease of phosphate
plasma level under 0,5 mmol/l (or slow decrease under 0,3 mmol/l) is the most important symptom. Hypophosphatemia is connected
with consciousness deterioration, cardiac and pulmonary failure, haemolysis and leukocyte dysfunction. Thus, these symptoms could
be fatal, especially for weakened patients. Patients with long-term malnutrition (e.g. hard-drinkers, cancer, geriatric or malabsorption
patients) are most life-threatened.
Zveřejněno: 1. říjen 2010 Zobrazit citaci