Interní Med. 2011; 13(10): 409-412
Humánní inzulin vs. inzulinová analoga
- 3. interní klinika 1. LF UK, Praha
V letech 2008 a 2009 proběhla v České republice velká observační studie zaměřená na léčbu moderními inzuliny. Zúčastnilo se jí 266
center, ve kterých bylo zařazeno celkem 4824 pacientů. Hlavním cílem bylo sledování zlepšení hodnot HbA1C (IFCC) po změně terapie
z humánního inzulinu na terapii moderními inzuliny (inzulinovými analogy) při léčbě diabetu 2. typu. Vedlejšími cíly bylo sledování některých
dalších parametrů kompenzace diabetu a bezpečnosti léčby inzulinovými analogy. Ve studii byly sledovány 4 skupiny pacientů
podle toho, z jakého způsobu léčby humánním inzulinem (nebo inzuliny) byli převáděni na inzulinová analoga. Sledovány byly pouze
„čisté převody“: A) z terapie humánními inzuliny v režimu bazál-bolus na terapii analogy v režimu bazál-bolus – NovoRapid® a Levemir®,
B) z terapie humánním inzulinem v režimu bazál na terapii analogem v režimu bazál – Levemir®, C) z terapie premixovaným humánním
inzulinem na terapii premixovaným analogem – NovoMix® a D) z terapie humánním inzulinem podávaným prandiálně na terapii analogem
podávaným prandiálně – NovoRapid®. Ve všech skupinách došlo po 12 a 24 týdnech léčby inzulinovými analogy ke statisticky
významnému poklesu hodnot glykovaného hemoglobinu, glykemie nalačno a glykemie po jídle.
Závěr: Léčba inzulinovými analogy se
ukázala jako bezpečná, v jejím průběhu nebyly hlášeny žádné závažné ani ostatní nežádoucí účinky. Po převedení na inzulinová analoga
došlo k poklesu počtu hypoglykemií.
Klíčová slova: diabetes 2. typu, léčba inzulinem, inzulinová analoga, observační studie
Human insulin vs. insulin analogue: results of a prospective, multi-centre, open-labelled, non-interventional,
24-week observational study in type 2 diabetics taking NovoRapid®, NovoMix® or Levemir®
A large observational study aimed at the treatment with modern insulins was carried out in the Czech Republic in the years 2008 and
2009. It included 266 centres in which a total of 4824 patients were enrolled. The primary outcome was observation of improvement in
HbA1C (IFCC) levels after switching from treatment with human insulin to that with modern insulins (insulin analogues) in the treatment
of type 2 diabetes. The secondary outcomes were observation of some other parameters of diabetes control and the safety of treatment
with insulin analogues. Four groups of patients were observed in the study according to the method of treatment with human insulin (or
insulins) from which the patients were switched to insulin analogues. Only „pure switches“ were observed: A) from treatment with human
insulins in a basal-bolus regimen to treatment with analogues in a basal-bolus regimen – NovoRapid® and Levemir®; B) from treatment
with human insulin in a basal regimen to treatment with an analogue in a basal regimen – Levemir®; C) from treatment with premixed
human insulin to that with a premixed analogue – NovoMix®; and D) from treatment with human insulin administered prandially to
that with an analogue administered prandially – NovoRapid®. In all the groups, there was a statistically significant reduction in glycated
haemoglobin levels, fasting glycaemia and postprandial glycaemia after 12 and 24 weeks of treatment with insulin analogues. The treatment
with insulin analogues was shown to be safe with no severe or other adverse events reported during its course. After switching to
insulin analogues, there was a decrease in the rates of hypoglycaemia.
Keywords: type 2 diabetes, insulin treatment, insulin analogues, observational study
Zveřejněno: 1. říjen 2011 Zobrazit citaci
