Interní Med. 2011; 13(11): 422-426 [Med. praxi. 2011;8(9):360-363]
Možnosti medikamentózní léčby u Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy
- Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE Lighthouse a 1. LF UK
- Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK, Praha
Základ farmakoterapie idiopatických střevních zánětů (IBD) tvoří aminosalicyláty, kortikoidy, imunosupresiva a v poslední době také
biologická léčba. Aminosalicyláty (sulfasalazin, mesalazin) jsou vhodnými léky pro útočnou a udržovací léčbu nemocných s mírně
až středně aktivní ulcerózní kolitidou (UC). U ohraničených tvarů této nemoci se podávají lokálně ve formě čípků nebo rektálních
nálevů, event. pěny. U nemocných s rozsáhlým postižením tlustého střeva je vhodná perorální terapie, event. v kombinaci s lokální
terapií. Význam aminosalicylátů v terapii Crohnovy nemoci (CN) je v poslední době poněkud menší, než tomu bylo dříve. Využívají
se především v profylaktické léčbě recidivy CN po provedené střevní resekci. Glukokortikoidy se systémovým účinkem mají mocný
protizánětlivý efekt a jsou využívány v perorální nebo parenterální léčbě u nemocných s těžším průběhem ulcerózní kolitidy a Crohnovy
nemoci. Jejich dlouhodobé podávání je však zatíženo vysokým rizikem závažných nežádoucích účinků, jejichž intenzita narůstá
s dávkou a délkou podávání. Ukázalo se, že glukokortikoidy nemají význam v prevenci relapsu IBD. Topické steroidy (budesonid)
jsou první terapeutickou volbou u ileo-cékální formy CN s mírnou až střední aktivitou. Imunosupresiva, především thiopuriny, jsou
indikována v terapii chronicky aktivních forem IBD, u některých mimostřevních projevů a v léčbě fistulující Crohnovy nemoci. V praxi
jsou především využívána pro jejich tzv. kortikosteroidy šetřící efekt. Od počátku milenia byla do terapie střevních zánětů zavedena
biologická léčba. Jedná se o podávání chimérické nebo kompletně humánní protilátky, které je namířena proti tumor nekrózujícímu
faktoru alfa, jenž je uvolňován do tkání a tělesných tekutin z aktivovaných leukocytů v průběhu zánětlivé reakce. U 80–90 % nemocných
s IBD, kteří nereagovali na konvenční terapii kortikosteroidy a imunosupresivy, vede biologická terapie k významnému zlepšení
stavu nebo dosažení remise.
Klíčová slova: Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, aminosalicyláty, glukokortikoidy, imunosupresiva, biologická léčba
The options of medicamentous therapy in Crohn´s disease and ulcerative colitis
Aminosalicylates, corticosteroids, immunosuppressants, and recently also biological therapy are the mainstays of pharmacotherapy
of inflammatory bowel diseases (IBD). Aminosalicylates (sulphasalazine, mesalazine) are essential drugs for both induction and maintenance
treatments of patients with ulcerative colitis. They are administered orally, in limited disease they may also be administered
locally in the form of suppositorias or enemas or rectal foams. Corticosteroids with systemic effect have a strong anti-inflammatory
effect and are used in oral or parenteral therapy in patients with a severe course of Crohn´s disease and ulcerative colitis. Treatment
with corticosteroids is burdened with a risk of serious adverse effects the intensity of which increases with the dose and duration
of administration. It has been shown, that corticosteroids have no effect as a maintenance therapy in preventing the relapse of IBD.
The topical steroid (budesonide) is the first choice of therapy in patients with ileo-caecal Crohn‘s disease with a mild to moderate
inflammatory activity. Immunosuppressants, particularly thiopurines, are indicated in the treatment of chronically active course
of IBD, in the case of some extraintestinal manifestations, and in patients with perianal fistulating Crohn‘s disease. They are used
particularly in practice due to its corticoids-sparing effect. In the last ten years, the options of medical treatment for IBD have been
broadened by biological therapy (infliximab and adalimumab). There are chimeric or human immunoglobulins target to the tumor
necrotising factor alpha, which is realised from activated leucocytes during inflammatory pathway in intestinal tissue or circulation.
In a high proportion of patients (80–90 %) unresponsive to conventional treatment with corticosteroids and immunosuppressants,
are significantly improved after biological therapy has been started.
Keywords: Crohn´s disease, ulcerative colitis, aminosalicylates, corticosteroids, immunosuppressants, biologicals
Zveřejněno: 1. listopad 2011 Zobrazit citaci
Reference
- Liechtenstein GR, Kamm MA, Sandborn WJ, et al. MMX mesalazine for the induction of remission of mild - to - moderately active ulcerative colitis: efficacy and tolerability in specific patient subpopulation. Aliment Pharmacol Ther 2008; 27(11): 1094-1102.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - Pearson DC, May GR, Fick GH, Sutherland LR. Azathioprine and 6-mercaptopurine on Crohn´s disease. A meta-analysis. Ann Intern Med 1995; 123: 132-142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Lukáš M. Biologická terapie idiopatických střevních zánětů. Remedia 2007; 17(4): 34-35.
- Lukáš M, Ďuricová D, Bortlik M, et al. Doporučení pro podávání biologické léčby u nemocných s idiopatickými střevními záněty. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2008; 62(5): 283-289.
- Zbořil V. Biologická terapie v gastroenterologii. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2007; 61(6): 293-296.
- Travis SPL, Stange EF, Lémann M, et al. European evidencebased Consensus on the management of ulcerative colitis: Current Management. J Crohns Colitis 2008, 2(1): 24-48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- D´Haens G, Panaccione R, Higgins PDR, et al. The London positron statement of the Congress of Gastroenterology on biological therapy for IBD with the European Crohn´s Colitis Organisation: When to start, when to stop, which drug to choose, and how to predict response? Am J Gastroenterol 2011; 106: 199-212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...