Interní Med. 2011; 13(11): 436-439
Imunosupresiva představují skupinu látek, které potlačují imunitní procesy v organizmu. V kardiologii se používají především u pacientů
po srdeční transplantaci, kde slouží jako prevence odhojování (rejekce) štěpu, popřípadě k léčbě epizody akutní rejekce. V této indikaci
je potlačení imunity podmínkou přežití štěpu a pacienta. Imunosupresiva s antiproliferativním účinkem jsou součástí léky uvolňujících
koronárních stentů, kde významně snižují riziko restenózy. Celkové podávání těchto látek též představuje účinnou prevenci koronární
nemoci pacientů po srdeční transplantaci. Použití imunosupresiv u zánětlivých onemocnění srdečního svalu není doposud rutinním
přístupem, další studium vyžaduje i využití kalcineurinových inhibitorů v prevenci reperfuzního poškození myokardu. I když imunosupresiva
nepatří v kardiologii mezi nejčastěji používané léky, v praxi se s nimi budeme setkávat stále ve větší míře.
The aim of the article is to provide a basic information about immunosuppressive drugs and their use in cardiology. The most frequent
indication for immunosuppressants is the prevention and treatment of rejection after cardiac transplantation. Drugs with antiproliferative
effect (m-TOR inhibitors) are also the most frequent ones used in drug-eluting coronary stents, decreasing significanty the
rate of restenosis. Another form of coronary proliferative syndrome, chronic rejection after cardiac transplantation, can be effectively
influenced with systemic aplication of these drugs. Another indication for immunosuppressives present some types of myocarditis and
inflammatory cardiomyopathies. Calcineurin inhibitors may be useful in the prevention of injury after myocardial reperfusion, but this
approach in still experimental.
Zveřejněno: 1. listopad 2011 Zobrazit citaci