Interní Med. 2013; 15(5): 167-169

Střevní mikrobiota a kolorektální karcinom

MUDr.Darina Kohoutová, prof.MUDr.Jan Bureš, CSc.
II. interní gastroenterologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové

Kolorektální karcinom představuje v současné době obrovský celosvětový problém s dopady medicínskými, individuálně lidskými i ekonomickými.

Česká republika v posledních desetiletích patří k zemím s nejvyšší incidencí tohoto maligního onemocnění. Etiopatogeneze

kolorektálního karcinomu je multifaktoriální, tlustostřevní mikrobiota však hrají roli klíčovou. Lidské tlusté střevo obsahuje přes 800 druhů

bakterií, z nichž dokážeme vykultivovat pouze kolem 20 %. Doposud nebyl identifikován vzorec mikroorganismů, který by se vyskytoval

u pacientů s kolorektálním karcinomem, avšak některé jednotlivé bakterie jsou s tímto onemocněním spojovány. Vliv tlustostřevních

bakterií na hostitele může být přínosný/protektivní nebo nepřínosný/škodlivý. Na poli kolorektálního karcinomu patří mezi protektivní

působení bakterií vazba potenciálních mutagenů a produkce mastných kyselin s krátkým řetězcem (přičemž butyrát je hlavním antineoplasticky

působícím prvkem). Naopak pro hostitele škodlivou je produkce bakteriálních toxinů, aktivace prokarcinogenů, syntéza

karcinogenních a genotoxických látek a aktivace enzymatických systémů bakterií (např. betaglukuronidasy). Pro výsledný vliv bakterií

tlustého střeva na hostitele hraje zcela zásadní roli typ dietního substrátu, který bude bakteriím dodán a kvalitativní i kvantitativní

zastoupení jednotlivých druhů bakterií.

Klíčová slova: střevní mikrobiota, kolorektální karcinom, butyrát, betaglukuronidasa

Intestinal microbiota and colorectal carcinoma

Colorectal carcinoma represents an immense problem worldwide with medical, individual and economical impacts as well. The Czech

Republic belongs to the countries with the highest incidence of this malignant disease in the recent decades. Etiopathogenesis is multifactorial,

however, large bowel microbiota play a key role. Human large bowel contains over 800 species of bacteria, from which only

about 20% can be cultivated. No microbial pattern, which could be typical for colorectal cancer patients, has been identified yet. However,

some particular bacteria seem to be associated with this disease. The impact of bowel microbiota can be beneficial/protective or unbeneficial/

harmful. With respect to colorectal carcinoma, binding of potential mutagens and production of short chain fatty acids (where

butyrate is the major antineoplastic causing component) belong to the protective activites of bacteria. On the contrary, production of

bacterial toxins, activation of procarcinogens, synthesis of carcinogenic and genotoxic agents and activation of bacterial enzymes (e.g.

betaglucuronidase) belong to harmful effects of bacteria. Type of dietary substrates and qualitative and quantitative representation of

bacterial species determine the final impact of large bowel microbiota on the host.

Keywords: large bowel microbiota, colorectal carcinoma, butyrate, betaglucuronidase

Zveřejněno: 1. červen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kohoutová D, Bureš J. Střevní mikrobiota a kolorektální karcinom. Interní Med. 2013;15(5):167-169.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Stanghellini V, Barbara G, Cremon C, Cogliandro R, Antonucci A, Gabusi V, Frisoni C, De Giorgio R, Grasso V, Serra M, Corinaldesi R. Gut microbiota and related diseases: clinical features. Intern Emerg Med 2010; 5(1): S57-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Camp JG, Kanther M, Semova I, Rawls JF. Patterns and scales in GI microbial ecology. Gastroenterology 2009; 136(6): 1989-2002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Suau A, Bonnet R, Sutren M, Godon JJ, Gibson GR, Collins MD, Doré J. Direct analysis of genes encoding 16S rRNA from complex communities reveals many novel molecular species within the human gut. Appl Environ Microbiol 1999; 65(11): 4799-4807. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Zoetendal EG, Collier CT, Koike S, Mackie RI, Gaskins HR. Molecular ecological analysis of the gastrointestinal microbiota: a review. J Nutr 2004; 134(2): 465-472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Heavey PM, Rowland IR. Microbial-gut interactions in health and disease. Gastrointestinal cancer. Best Pract Res Clin Gastroenterol 2004; 18(2): 323-336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Wong JM, de Souza R, Kendall CW, Emam A, Jenkins DJ. Colonic health: fermentation and short chain fatty acids. J Clin Gastroenterol 2006; 40(3): 235-243. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Davis CD, Milner JA. Gastrointestinal microflora, food components and colon cancer prevention. J Nutr Biochem 2009; 20(10): 743-752. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Lupton JR. Microbial degradation products influence colon cancer risk: the butyrate controversy. J Nutr 2004; 134(2): 459-482. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Salminen S, Bouley C, Boutron-Ruault MC, Cummings JH, Franck A, Gibson GR, Isolauri E, Moreau MC, Roberfroid M, Rowland I. Functional food science and gastrointestinal physiology and function. Br J Nutr 1998; 80(1): S147-171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Kim DH, Jin YH. Intestinal bacterial beta-glucuronidase activity of patients with colon cancer. Arch Pharm Res 2001, 24(6): 564-567. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Gill CI, Rowland IR. Diet and cancer: assessing the risk. Br J Nutr 2002; 88(1): S73-87. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Berg DJ, Davidson N, Kuhn R, Muller W, Menon S, Holland G, Thompson-Snipes L, Leach MW, Rennick D. Enterocolitis and colon cancer in interleukin-10-deficient mice are associated with aberrant cytokine production and CD4 (+) TH1-like responses. J Clin Invest 1996; 98(4): 1010-1020. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Marchesi JR, Dutilh BE, Hall N, Peters WH, Roelofs R, Boleij A, Tjalsma H. Towards the human colorectal cancer microbiome. PLoS ONE 2011; 6(5): e20447. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Kang HY, Kim N, Park YS, Hwang JH, Kim JW, Jeong SH, Lee DH, Jung HC, Song IS. Progression of atrophic gastritis and intestinal metaplasia drives Helicobacter pylori out of the gastric mucosa. Dig Dis Sci 2006; 51(12): 2310-2315. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Moore WE, Moore LH. Intestinal floras of populations that have a high risk of colon cancer. Appl Environ Microbiol 1995; 61(9): 3202-3207. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Sears CL, Islam S, Saha A, Arjumand M, Alam NH, Faruque AS, Salam MA, Shin J, Hecht D, Weintraub A, Sack RB, Qadri F. Association of enterotoxigenic Bacteroides fragilis infection with inflammatory diarrhea. Clin Infect Dis 2008; 47(6): 797-803. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Sobhani I, Tap J, Roudot-Thoraval F, Roperch JP, Letulle S, Langella P, Corthier G, Tran Van Nhieu J, Furet JP. Microbial dysbiosis in colorectal cancer (CRC) patients. PLoS One 2011; 6(1): e16393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Kornbluth AA, Danzig JB, Bernstein LH. Clostridium septicum infection and associated malignancy. Report of 2 cases and review of the literature. Medicine (Baltimore) 1989; 68(1): 30-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Huycke MM, Gaskins HR. Commensal bacteria, redox stress, and colorectal cancer: mechanisms and models. Exp Biol Med 2004; 229(7): 586-597. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Swidsinski A, Khilkin M, Kerjaschki D, Schreiber S, Ortner M, Weber J, Lochs H. Association between intraepithelial Escherichia coli and colorectal cancer. Gastroenterology 1998; 115(2): 281-286. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Interní medicína pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.