Interní Med. 2013; 15(8-9): 253-255

Hepatorenální syndrom

prof.MUDr.Jan Lata, CSc.
Interní klinika Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě a FN Ostrava

Hepatorenální syndrom (HRS) je definován jako funkční selhání ledvin při jaterním onemocnění s portální hypertenzí a představuje vrchol

systémových cirkulačních změn při portální hypertenzi. Jedná se o úzce specifikovaný syndrom, jehož hlavním rysem jsou morfologicky

intaktní ledviny. Je nalézán téměř výhradně u nemocných s ascitem. Jaterní transplantace je nejvhodnější terapeutickou metodou, nicméně

ji lze provést jen u malého počtu nemocných. Jako přemosťující léčbu k transplantaci, či jako léčbu nemocných, u nichž jaterní transplantaci

nelze provést, je v tuto chvíli nejvhodnější léčbou terlipresin (v dávce 0,5–3 mg každé 4 hodiny či kontinuálně v intravenózní infuzi)

s albuminem. Tato léčba výrazně změnila prognózu těchto nemocných a prokázala prodloužení krátkodobého přežití těchto pacientů.

Nicméně je nutné zdůraznit, že účinného zlepšení renálních funkcí lze dosáhnout u méně nežli 50 % nemocných a i u pacientů, u nichž

bylo krátkodobě dosaženo terapeutické odpovědi, může dojít opět k výraznému snížení renálních funkcí.

Klíčová slova: jaterní cirhóza, hepatorenální syndrom, ascites, vazokonstriktory, terlipresin, albumin

Hepatorenal syndrome

Hepatorenal syndrome (HRS) is defined as a functional renal failure in patients with liver disease with portal hypertension and it constitutes the

climax of systemic circulatory changes associated with portal hypertension. This term refers to a precisely specified syndrome featuring in

particular morphologically intact kidneys. The syndrome occurs almost exclusively in patients with ascites. Liver transplantation is the most

appropriate therapeutic method, nevertheless, only few patients can receive it. The most suitable „bridge treatments“ or treatment for patients

ineligible for a liver transplant include terlipressin plus albumin. Terlipressin is commonly used by intravenous boluses moving from an initial

dose of 0.5–1 mg every 4 h to 3 mg every 4 h in cases when there was no response. Renal function recovery can be achieved in less than 50 % of

patients and a considerable decrease in renal function may reoccur even in patients who have been responding to the therapy over the short term.

Keywords: liver cirrhosis, hepatorenal syndrome, ascites, vasoconstrictors, terlipressin, albumin

Zveřejněno: 1. říjen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lata J. Hepatorenální syndrom. Interní Med. 2013;15(8-9):253-255.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Koppel MH, Coburn JW, Mims MM et al. Transplantation of cadaveric kidneys from patients with hepatorenal syndrome. NEJM 1969; 280: 1367-1372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Sacerdoti D, Bolognesi M, Merkel C, et al. Renal vasoconstriction in cirrhosis evaluated by duplex Doppler ultrasonography. Hepatology 1993; 17: 219-224. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Maroto A, Ginés A, Saló J, et al. Diagnosis of function kidney failure of cirrhosis with Doppler sonography: prognostic value of resistive index. Hepatology 1994; 20: 839-843. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Schrier RW, Arroyo V, Bernardi M, et al. Peripheral arterial vasodilatation hypothesis: a proposal for the initiation of renal sodium and water retention in cirrhosis. Hepatology 1988; 8: 1151-1157. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Ginés A, Escorsell A, Ginés P, et al. Incidence, predictive factors, and prognosis of the hepatorenal syndrome in cirrhosis with ascites. Gastroenterology 1993; 105: 229-236. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Fasolato S, Angeli P, Dallagnese L, et al. Renal failure and bacterial infections in patients with cirrhosis: epidemiology and clinical features. Hepatology 2007; 45: 223-229. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Fernandez J, Navasa M, Planas R, et al. Primary prophylaxis of spontaneous bacterial peritonitis delays hepatorenal syndrome and improves survival in cirrhosis. Gastroenterology 2007; 133: 818-824. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Terra C, Guevara M, Torre A, et al. Renal failure in patients with cirrhosis and sepsis unrelated to spontaneous bacterial peritonitis: value of MELD score. Gastroenterology 2005; 129: 1944-1953. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Gines P, Schrier RW. Renal failure in cirrhosis. N Engl J Med 2009; 361: 1279-1290. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Gines P, Guevara M, Arroyo V, Rodes J. Hepatorenal sindrome. Lancet 2003; 362: 1819-1827. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Lafayette RA, Paare G, Schmid CH, et al. Pretransplant renal dysfunction predicts poorer outcome in liver transplantation. Clin Nephrol 1997; 48(3): 159-164. Přejít na PubMed...
    12. Piano S, Morando F, Fasolato S, et al. Continuous recurrence of type 1 hepatorenal syndrome and long-term treatment with terlipressin and albumin: A new exception to MELD score in the allocation system to liver transplantation? Journal of Hepatology 2011; 55: 491-496. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Caracenia P, Santia L, Moricka F, et al. Long-term treatment of hepatorenal syndrome as a bridge to liver transplantation. Digestive and Liver Disease 2011; 43: 242-245. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Schepke M, Appenrodt B, Heller J, et al. Prognostic factors for patients with cirrhosis and kidney dysfunction in the era of MELD: results of a prospective. study. Liver Int 2006; 26: 834-839. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Saló J, Ginés A, Quer JC, et al. Renal and neurohormonal changes following simultaneous administration of systemic vasoconstrictors and dopamine or prostacyclin in cirrhotic patients with hepatorenal syndrome. J Hepatol 1996; 28: 971-977. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Gulberg V, Bilzer M, Gerbes AL. Long-term therapy and retreatment of hepatorenal syndrome type 1 with ornipressin and albumin. Hepatology 1999; 30: 870-875. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Martin-Lahí M, Pépin MN, Guevara M, et al. Terlipressin and Albumin vs Albumin in Patients With Cirrhosis and Hepatorenal Syndrome: A Randomized Study. Gastroenterology 2008; 134: 1352-1359. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Gluud LL, Christensen K, Christensen E, Krag A. Systematic review of randomized trials on vasoconstrictor drugs for hepatorenal syndrome. Hepatology2010; 51: 576-584. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Fabrizi F, Dixit V, Messa P, Martin P. Terlipressin for hepatorenal syndrome: A meta-analysis of randomized trials. Int J Artif Organs 2009; 32: 133-140. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Skagen C, Einstein M, Lucey MR, Said A. Combination treatment with octreotide, midodrine, and albumin improves surfoval in patients with type 1 and type 2 hepatorenal syndrome. J Clin Gastroenterol 2009; 43: 680-685. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Sharma P, Kumar A, Sharma BC, Sarin SK. An open label, pilot, randomized controlled trial of noradrenaline versus terlipressin in the treatment of type 1 hepatorenal syndrome and predictors of response. Am J Gastroenterol 2008; 103: 1689-1697. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Gin?s P. Pharmacological management of hepatorenal syndrome: Lessons from non-responders. J Hepatol 2011; 55: 268-269. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Gluud LL, Kjaer MS, Christensen E. Terlipressin for hepatorenal syndrome (Review) The Cochrane Library 2006, Issue 4. http://www.thecochranelibrary.com. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Nadim MK, Kellum JA, Davenport A, et al. Hepatorenal syndrome: the 8th international consensus conference of the Acute Dialysis Quality Initiative (ADQI) Group. Critical Care 2012; 16: R23 http://ccforum.com/content/16/1/R23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Rajekar H, Chabla Y. Terlipressin in hepatorenal syndrome: Evidence for present indications.. J Gastroenterol Hepatol 2011; 26(1): 109-114. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Boyer TD, Sanyal A, Garcia-Tsao G, et al. and Terlipressin Study Group. Predictors of Response to terlipressin and albumin in hepatorenal syndrome type-1: relationship of serum creatinine to hemodynamics. J Hepatol 2011; 55: 315-321. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Brensing KA, Textor J, Perz J, et al. Long term outcome after transjugular intrahepatic portosystemic stent-shunt in non-transplant cirrhotics with hepatorenal syndrome: A phase II study. Gut 2000; 47: 288-295. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Interní medicína pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.