Interní Med. 2015; 17(3): 147-149
Cílem léčby nemocných s chronickým systolickým srdečním selháním je snížit riziko úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání a zajistit
dostatečnou kvalitu života. Hlavním pilířem farmakoterapie jsou betablokátory. Zvýšená tepová frekvence přetrvává u řady pacientů
i po dosažení maximální tolerované dávky betablokátoru. Kazuistika ukazuje, že optimalizace farmakoterapie přidáním ivabradinu
k betablokátoru může kromě poklesu tepové frekvence dále zvýšit toleranci zátěže a mít i další antiremodelační účinek hodnocený
poklesem koncentrace NT-proBNP.
The aim of the chronic heart failure therapy is to reduce risk of death and risk of heart failure hospitalization without affecting quality of life.
Beta-blockers are considered to be cornerstones of medical therapy. In many patients, increased heart rate persists despite the maximal
tolerated beta-blocker dose. A case study shows, that optimizing of heart failure pharmacotherapy with ivabradin added to beta-blocker
might decrease heart rate and increase tolerability to load, together with antiremodelling effect as assessed by the drop of NT-proBNP level.
Zveřejněno: 1. červen 2015 Zobrazit citaci