Komunikace s handicapovanými

prof. ThLic. MUDr. Květoslav Šipr, CSc.

Interní Med. 2015; 17(3)  

Několik pohledů na žilní trombózu

MUDr. Roztočil Karel, CSc.

Interní Med. 2015; 17(3): 110  

Dlouhé sezení - nový a podceňovaný rizikový faktor žilního tromboembolizmu

Prolonged sitting: a new and underestimated risk factor of venous thromboembolism

doc.MUDr.Jana Hirmerová, Ph.D.

Interní Med. 2015; 17(3): 111-113  

Žilní tromboembolická nemoc je multikauzální onemocnění, k němuž dochází na základě interakce genetických faktorů a vlivů prostředí. V současné době nabývají na důležitosti zejména některé z rizikových faktorů – vyšší věk, obezita, imobilita. Přibývají odborné publikace o tromboembolických příhodách vzniklých následkem dlouhého strnulého sezení. Dosud byly publikovány kazuistiky či série kazuistik, popisující často až fatální případy, vzniklé následkem dlouhých cest, sezení v práci, ale i účasti v maratonu počítačových her. Bylo však provedeno jen několik studií, zabývajících se přesnější definicí dlouhého sezení a vyhodnocením asociovaného...

Kavální filtry u pacientů s žilní trombózou

Vena cava filters in patients with deep vein thrombosis

MUDr.Vladimír Čížek, MUDr.Dušan Kučera, Ph.D., MUDr.Martin Válka, MUDr.David Maděřič

Interní Med. 2015; 17(3): 114-116  

Kavální filtr je „košíček“ zavedený nejčastěji do dolní duté žíly katetrizační Seldingerovou technikou. Jeho smyslem je zachycení uvolněných trombů (embolů) a zachránění pacienta před život ohrožující plicní embolizací.

Výběr nemocných k léčbě NOAC - co zohlednit?

Choosing patients for NOAC treatment: what to take into account?

prof.MUDr.Jan Bultas, CSc., doc.MUDr.Debora Karetová, CSc.

Interní Med. 2015; 17(3): 118-122  

V současné době máme k léčbě a k prevenci trombotických a tromboembolických stavů k dispozici několik perorálních antikoagulancií – warfarin, dabigatran, rivaroxaban a apixaban. V řadě indikací je možnost volby, jindy je preference jednoho postupu výhodnější – jak z pohledu větší účinnosti, tak vyšší bezpečnosti a někdy je výběr omezen jen na jedno antikoagulans. Příkladem, kdy možno volit kterékoliv antikoagulans, je prevence iktu u jinak nekompromitovaného nemocného, při vysokém riziku tromboembolické mozkové příhody nejspíše upřednostníme dabigatran ve vyšší dávce. Naopak v přítomnosti středně těžkého až těžkého snížení glomerulární...

Endovaskulární léčba akutní ilikofemorální žilní trombózy

Endovascular treatment for acute iliofemoral venous thrombosis

MUDr.Miroslav Chochola, CSc.

Interní Med. 2015; 17(3): 123-127  

Ilikofemorální trombóza je nejzávažnější forma hluboké žilní trombózy. Nemocní jsou bezprostředně ohroženi plicní embolií a žilní ischemií končetiny a do budoucna potrombotickým syndromem. Samotná konzervativní antikoagulační terapie výskyt akutních i chronických komplikací řeší většinou neuspokojivě. U vybraných pacientů s obrazem phlegmasie je dnes jako alternativa antikoagulační léčbě doporučovaná endovaskulární léčba pomocí lokální trombolýzy, mechanické trombektomie. Kompresivní syndrom v oblasti společné pánevní žíly (Mayův-Thurnerův syndrom) je nutné odstranit na konci procedury pomocí perkutánní angioplastiky a stentingu. Endovaskulární...

Léčba idiopatické plicní fibrózy v České republice v roce 2015

Treatment of idiopathic pulmonary fibrosis in the Czech republic in 2015

doc.MUDr.Martina Vašáková, Ph.D.

Interní Med. 2015; 17(3): 128-132  

Idiopatická plicní fibróza (IPF) je difuzní primárně fibrotizující plicní proces nejasné etiologie. Do roku 2011 byla IPF neléčitelná, tzn. že žádné léčebné postupy do té doby používané nebyly efektivní na základě medicíny založené na důkazech. Přelom v léčbě nastal po zavedení pirfenidonu do léčebné praxe IPF. V ČR byl tento lék dostupný již od roku 2011 v tzv. programu na jméno pacienta, pak od roku 2012 po registraci přípravku v zemích EU bylo možné lék pro pacienty s IPF získat na tzv. mimořádný dovoz. Od 1. 7. 2014 je pirfenidon (ESBRIET, Roche) hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Pirfenidonem byla odstartována nová éra pro pacienty...

„Pane doktore, bolí mne nohy…“ Diferenciální diagnostika bolestí dolních končetin

„Doc, my legs hurt!“ Differencial diagnosis of pain in lower extremities

doc.MUDr.Lenka Veverková, Ph.D., MUDr.Petr Vlček, Ph.D., prof.MUDr.Ivan Čapov, CSc.

Interní Med. 2015; 17(3): 133-136  

Na bolest musíme nazírat ve dvou odlišných klinických formách s rozdílnými patofyziologickými mechanizmy. Bolest lze vnímat pozitivně i negativně. Základní pozitivní úloha bolesti je funkce ochranná, tedy obrana organizmu před poškozením. Tato ochranná funkce platí především pro bolest akutní. Bolesti chronické jsou následek závažných onemocnění, jejichž příčinu musíme dobře diagnostikovat. Diferenciální diagnostika pomůže stanovit exaktní diagnózy, aby poté mohla následovat adekvátní léčba v rámci doporučených postupů či standardů.

Hyponatremie

Hyponatremia

doc.MUDr.Věra Čertíková Chábová, Ph.D.

Interní Med. 2015; 17(3): 137-140  

Hyponatremie je častý potenciálně ohrožující stav. Je způsobena velkým množstvím různých stavů a onemocnění, např. selháváním srdce, jater a ledvin, endokrinologickými poruchami, poškozením mozku atd. Nezřídka je důsledkem podávané medikace. Způsobuje symptomy od akutního edému mozku až po vyšší riziko zlomenin. Diagnóza by měla být stanovena rychle a léčba zahájena neprodleně. Oba postupy nyní upravují nová evropská doporučení. Je nutné pečlivě monitorovat rychlost korekce, aby se zabránilo osmotickému demyelinizačnímu syndromu.

Optimalizace farmakoterapie pacienta s chronickým srdečním selháním - efekt ivabradinu

Optimizing of heart failure pharmacotherapy - role of ivabradin

doc.MUDr.Filip Málek, Ph.D., MBA

Interní Med. 2015; 17(3): 147-149  

Cílem léčby nemocných s chronickým systolickým srdečním selháním je snížit riziko úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání a zajistit dostatečnou kvalitu života. Hlavním pilířem farmakoterapie jsou betablokátory. Zvýšená tepová frekvence přetrvává u řady pacientů i po dosažení maximální tolerované dávky betablokátoru. Kazuistika ukazuje, že optimalizace farmakoterapie přidáním ivabradinu k betablokátoru může kromě poklesu tepové frekvence dále zvýšit toleranci zátěže a mít i další antiremodelační účinek hodnocený poklesem koncentrace NT-proBNP.

Mikroskopická kolitida jako příčina chronického vodnatého průjmu u pacientky s vertebrogenním algickým syndromem

Microscopic colitis as a cause of chronic watery diarrhea in a female patient with vertebrogenic algic syndrome

MUDr.Daniel Debnár

Interní Med. 2015; 17(3): 150-152  

Mikroskopická kolitida je jednou z častých příčin chronického vodnatého nekrvavého průjmu, kdy endoskopický, radiologický i podrobný laboratorní nález je téměř vždy v mezích normy a diagnóza je stanovena na základě histologického vyšetření náhodných biopsií tlustého střeva. Z mikroskopického nálezu pak můžeme nemoc blíže specifikovat jako kolitidu lymfocytární nebo kolagenní. V této kazuistické práci je uváděn popis případu pacientky s vertebrogenním algickým syndromem s běžnou chronickou analgetickou medikací a s náhle vzniklým vodnatým průjmem, kdy po extenzivním vyšetřování byla definitivní diagnóza stanovena až na základě histologického...

Antikoagulace u onkologických pacientů v paliativní péči

Anticoagulation in cancer patients in palliative care

MUDr.Kateřina Menčíková, MUDr.Irena Závadová, MUDr.Ondřej Sláma, Ph.D.

Interní Med. 2015; 17(3): 154-155  

Tromboembolická nemoc (TEN) je častou komplikací nádorového onemocnění a je významnou příčinou morbidity i mortality v paliativní péči. Zároveň mají onkologičtí pacienti často zvýšené riziko krvácivých komplikací. Primární profylaxe je indikována u onkologických pacientů v celkově dobrém klinickém stavu při akutní hospitalizaci, u hospicových pacientů s prognózou kratší než 3 měsíce nebyl její přínos prokázán. Léčba symptomatické TEN je doporučena i u hospicových pacientů s výjimkou umírajících. Lékem volby jsou nízkomolekulární hepariny (LMWH), které jsou účinnější a bezpečnější než warfarin. Konečné rozhodnutí o antikoagulační léčbě u konkrétního...

Polymyozitida

Polymyositis

prof.MUDr.Jiří Vencovský, DrSc.

Interní Med. 2015; 17(3): 141-146  

Polymyozitida (PM) je vzácné onemocnění manifestující se svalovou slabostí především v oblasti proximálních částí končetin. Řada pacientů má také extramuskulární projevy, např. dysfagii, intersticiální plicní chorobu nebo artritidu. Ve svalové biopsii se najde endomyziální zánětlivý infiltrát a hyperexprese HLA molekul 1. třídy, EMG ukáže myogenní nález a většinou jsou elevované sérové hladiny CK a dalších enzymů ze svalů. Diagnosticky pomáhá také určení přítomnosti autoprotilátek v séru, z nichž některé jsou vysloveně specifické pro polymyozitidu a určují prognózu, protože se pojí s klinickými syndromy, jako je např. antisyntetázový syndrom. Řada...

Kvalita zdravotní péče: o co vlastně jde?

Quality of health care - what is it about?

MUDr.Jan Šťastný, MBA

Interní Med. 2015; 17(3): 156-158  

Článek nahlíží na kvalitu zdravotní péče z širšího hlediska. Poukazuje na tři základní složky kvality zdravotnického systému a dva základní přístupy v hodnocení kvality: veřejný a soukromý.