Interní Med. 2017; 19(3): 116-124 | DOI: 10.36290/int.2017.022

Atypický hemolyticko-uremický syndrom a současné názory na jeho léčbu

prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc.
Klinika nefrologie, 1. LF UK a VFN, Praha

Atypický hemolyticko-uremický syndrom (aHUS) je relativně vzácnou příčinou trombotické mikroangiopatie (TMA) a představuje

5–10 % všech HUS. Jde o velmi vzácné a život ohrožující onemocnění se systémovými projevy, které, pokud je neléčené, má špatnou

prognózou s vysokou morbiditou i mortalitou. Více než 40 % pacientů s aHUS je starších 18 let. Onemocnění je způsobeno

alterací funkce některých složek komplementu, kdy dochází k trvalé aktivaci jeho alternativní cesty. Tyto odchylky mohou mít

genetický původ, kdy v důsledku mutace v různých genech regulujících komplement dochází k poruše funkce těchto faktorů, nebo

se mohou tvořit protilátky proti složkám komplementu. Nejčastěji se setkáváme s mutacemi v genu pro komplementární faktor

H (CFH), I (CFI) a B (CFB), které mívají závažnější průběh choroby, naopak prognosticky méně závažné bývají mutace postihující

geny pro membránový proteinový kofaktor (MCP) či thrombomodulin (THBD). U dospělých pacientů zůstává iniciální léčbou

stále podávání infuzí mražené plazmy (PI) či výměnné plazmaferézy (PE), zatímco u dětí a dospělých závislých či nereagujících na

tuto léčbu je lékem volby eculizumab. Jde o humanizovanou monoklonální protilátku proti komplementárnímu faktoru C5, která

rychle normalizuje parametry hemolýzy a zlepšuje renální funkce. Prognóza nemocných s aHUS se díky eculizumabu výrazně

zlepšila, nicméně s nabývajícími vědomostmi a zkušenostmi s léčbou vyvstávají některé otázky, na které je třeba hledat odpovědi.

Příkladem může být, jak dlouho léčbu podávat, kdy a za jakých podmínek je možné léčbu ukončit, jak přistupovat k nemocným

indikovaným k renální transplantaci a spousta dalších. Některé z nich se snažíme zodpovědět v tomto článku.

Klíčová slova: trombotická mikroangiopatie, atypický hemolyticko-uremický syndrom, faktory komplementu, renální selhání, eculizumab.

Atypical hemolytic uremic syndrome and current view on the treatment

Atypical hemolytic uremic syndrome (aHUS) is one of many causes of thrombotic microangiopathies (TMA) and represents about

5–10% of all HUS. aHUS is a very rare life-threatening disease with can impair many body systems and untreated disease can have

a very poor prognosis with high morbidity and also mortality. More than 40% of patients are older than 18 years of age. Permanent

activation of alternative complement pathway due to the defective function of some complement factors is a leading cause of

the disease. Alteration in some complement factors function is caused by loss of function mutations in responsible genes or in

formation of specific autoantibodies against these factors. The most frequent mutations are in complement factor H (CFH), I (CFI)

and B (CFB), which are associated with worse course of the disease. Mutations in genes for membrane cofactor protein (MCP) or

thrombomodulin (THBD) are associated with better outcomes by contrast. Treatment with plasma infusions (PI) or plasma exchanges

(PE) remains still the first therapeutic step during treatment of adults while eculizumab represents the first line of treatment

in children and is also a drug of choice in adult patients who are refractory to or dependent on PI/PE. Eculizumab is humanized

monoclonal antibody against complement factor C5 which very effectively blocks alternative pathway activation and leads to

normalization of parameters of haemolysis and also to normalization of renal function. Prognosis of patients treated by eculizumab

is currently significantly better but the treatment generates many questions which need to be answered. For example, how

long should be patients treated, when we can stop the treatment, how to manage patients with terminal renal failure who are

indicated to renal transplantation, and many others. We try to find some answers in this article.

Keywords: thrombotic microangiopathies, atypical hemolytic uremic syndrome, complement factors, renal failure, eculizumab

Zveřejněno: 1. červenec 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ryšavá R. Atypický hemolyticko-uremický syndrom a současné názory na jeho léčbu. Interní Med. 2017;19(3):116-124. doi: 10.36290/int.2017.022.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Noris M, Remuzzi G. Hemolytic uremic syndrome. J Am Soc Nephrol 2005; 16: 1035-1050. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Hirt-Minkowski P, Dickenmann M, Schifferli JA. Atypical hemolytic uremic syndrome: update on the complement system and what is new. Nephron Clin Pract 2010; 114: c219-c235. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Loirat Ch, Frémeaux-Bacchi V. Atypical hemolytic uremic syndrome. Orphanet J Rare Dis. 2011; 6: 60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Zipfel PF, Edey M, Heinen S et al. Deletion of complement factor H-related genes CFHR1 and CFHR3 is associated with atypical hemolytic uremic syndrome. PLoS Genet2007; 3: e41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Józsi M, Licht Ch, Strobel S, et al. Factor H autoantibodies in atypical hemolytic uremic syndrome correlate with CFHR1/CFHR3 deficiency. Blood 2008; 111: 1512-1514. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Caprioli J, Castelletti F, Bucchioni S, et al. Complement factor H mutations and gene polymorphisms in haemolytic uraemic syndrome: the C-257T, the A2089G and G2881T polymorphisms are strongly associated with the disease. Human Molecular Genetics 2003 12(24): 3385-3395. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Nakanishi I, Moutabarrik A, Hara T, et al. Identification and characterization of membrane cofactor protein (CD46) in the human kidneys. Eu J Immunol 1994; 24: 1529-1535. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Delvaeye M, Noris M, De Vriese A, et al. Thrombomodulin mutations in atypical haemolytic-uremic syndrome. N Eng J Med 2009; 361: 345-357. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Strobel S, Hoyer PF, Mache CJ, et al. Functional analyses indicate a pathogenetic role of factor H autoantibodies in atypical haemolytic uraemic syndrome. Nephrol Dial Transplant 2010; 25: 136-144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Lemaire M, Frémeaux-Bacchi V, Schaefer F, et al. Recesive mutations in DGKE cause atypical hemolytic-uremic syndrome. Nat Genet 2013; 45: 531-536. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Bruneau S, Néel M, Roumanina LT, et al. Loss of DGKE induces endothelial cell activation and death independently of complement activation. Blood 2015; 125(6): 1038-1046. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Marinozzi MCh, Vergoz L, Rybkine T, et al. Complement factor B mutations in atypical hemolytic uremic syndrome-disease-relevant or benign? J Am Soc Nephrol 2014; 25: 2053-2065. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Loirat Ch, Frémeaux-Bacchi V. Haemolytic uremic syndrome recurrence after renal transplantation. Pediatr Transplant 2008; 12: 619-629. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Zuber J, Le Quintrec M, Sberro-Soussa R, et al. New insights into postrenal trasnplant hemolytic uremic syndrome. Nat Rev Nephrol 2011; 7: 23-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Ruggenenti P. Post-transplant hemolytic-uremic syndrome. Kidney Int 2002; 62: 1093-1104. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Loirat Ch, Fakhouri F, Ariceta G, et al. An international consensus approach to the management of atypical hemolytic uremic syndrome in children. Pediatr Nephrol 2016; 31(1): 15-39. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Schmidtko J, Peine S, El-Housseini Y, et al. Treatment of atypical hemolytic uremic syndrome and thrombotic microangiopathies: a focus on eculizumab. Am J Kidney Dis 2013; 61(2): 289-299. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Legendre CM, Licht C, Muus P, et al. Terminal complement inhibitor eculizumab in atypical hemolytic-uremic syndrome. N Engl J Med 2013; 368: 2169-2181. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Licht Ch, Greenbaum LA, Muus P, et al. Efficacy and safety of eculizumab in atypical hemolytic uremic syndrome from 2-year extensions of phase 2 studies. Kidney Int 2015; 87: 1061-1073. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Vilalta R, Al-Akash S, Davin J, et al. Eculizumab therapy for pediatric patients with atypical hemolytic uremic syndrome: efficacy and safety outcomes of a retrospective study [abstract 1155]. Haematologica 2012; 97(Suppl. 1): 479. Přejít na PubMed...
    21. Greenbaum LA, Fila M, Ardissino G, et al. Eculizumab is safe and effective treatment in pediatric patients with atypical hemolytic uremic syndrome. Kidney Int 2016; 89: 701-711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Vande Walle J, Delmas Y, Ardissimo G, et al. Improved renal rocovery in patients with atypical hemolytic uremic syndrome following rapid initiation of eculizumab treatment. J Nephrol 2016, e-pub: doi:10.1007/s40620-016-0288-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Ardissino G, Testa S, Possenti I, et al. Discontinuation of eculizumab maintenance treatment for atypical hemolytic uremic syndrome: a report of 10 cases. Am J Kidney Dis 2014; 64(4): 633-637. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Wetzels JFM, van de Kar NCAJ. Discontinuation of eculizumab maitenance treatment for atypical hemolytic uremis syndrome - letter to the editor. Am J Kidney Dis 2015; 65(2): 342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Fakhouri F, Fila M, Provôt F, et al. Pathogenetic variants in complement genes and risk of atypical hemolytic uremic syndrome relapse after eculizumab discontinuation. Clin J Am Soc Nephol 12, published on October 31, 2016, as doi: 10.2215/CJN.06440616. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Fakhouri F, Roumenina L, Provôt F, et al. Pregnancy-associated hemolytic uremic syndrome revisited in the era of complement gene mutations. J Am Soc Nephrol 2010; 21: 859-867. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Servais A, Devillard N, Frémeaux-Bacchi V, et al. Atypical haemolytic uremic syndrome and pregnancy: outcome with ongoing eculizumab. Nephrol Dial Tranplant 2016; 31: 2122-2130. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Saland J. Liver-kidney transplantation to cure atypical HUS: still an option post-eculizumab? Pediatr Nephrol 2014; 29: 329-332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Licht Ch, Ardissino G, Ariceta G, et al. The global aHUS registry: methodology and initial patient characteristics. BMC Nephrology 2015; 16: 207. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Frémeaux-Bacchi V, Fakhouri F, Garnier A, et al. Genetics and outcome of atypical hemolytic uremic syndrome: a nationwide French series comparing children and adults. Clin J Am Soc Nephrol 2013; 8: 554-562. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Interní medicína pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.