Pohled na současnou postgraduální přípravu lékařů

JUDr. Pavel Janda

Interní Med. 2017; 19(3): 103  

Co se změnilo v léčbě nemocných s dyslipidemií?

What has changed in treatment of patients with dyslipidemia?

MUDr. Ondřej Kyselák, prof. MUDr. Vladimír Soška, CSc.

Interní Med. 2017; 19(3): 106-108 | DOI: 10.36290/int.2017.020  

Dyslipidemie (změněná hladina krevních tuků) patří v populaci vyspělých zemí k nejčastějším metabolickým onemocněním. V roce 2016 vydala Evropská kardiologická společnost (ESC) nová odborná doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) v klinické praxi. V témže roce vyšlo také nové společné doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) a Evropské společnosti pro aterosklerózu (EAS) týkající se managementu dyslipidemií, kterému bude věnována pozornost v tomto článku. Nová doporučení upravila některá kritéria pro zařazování pacientů do jednotlivých skupin kardiovaskulárního (KV) rizika a také došlo ke změně v doporučeních pro...

Pokroky v terapii idiopatických střevních zánětů

Innovations in treatment of IBD

MUDr. Tomáš Douda, Ph.D.

Interní Med. 2017; 19(3): 110-115 | DOI: 10.36290/int.2017.021  

V uplynulých 10 letech docházelo k postupnému vývoji v léčbě idiopatických střevních zánětů. Změny se týkaly všech stupňů známé léčebné pyramidy. Spočívají ve změně postavení chirurgické léčby, způsobu použití aminosalicylátů u ulcerózní kolitidy, léčbě preparáty s novou technologií uvolňování léčiva (MMX), optimalizaci léčby azathioprinem a v nové popularitě methotrexátu. V biologické léčbě byly zavedeny nové a zejména biosimilární anti-TNF preparáty. V současné době se objevují nové terapeutické možnosti léčby idiopatických střevních zánětů, které mají odlišný mechanismus účinku ve srovnání s inhibitory TNFα.

Atypický hemolyticko-uremický syndrom a současné názory na jeho léčbu

Atypical hemolytic uremic syndrome and current view on the treatment

prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc.

Interní Med. 2017; 19(3): 116-124 | DOI: 10.36290/int.2017.022  

Atypický hemolyticko-uremický syndrom (aHUS) je relativně vzácnou příčinou trombotické mikroangiopatie (TMA) a představuje 5–10 % všech HUS. Jde o velmi vzácné a život ohrožující onemocnění se systémovými projevy, které, pokud je neléčené, má špatnou prognózou s vysokou morbiditou i mortalitou. Více než 40 % pacientů s aHUS je starších 18 let. Onemocnění je způsobeno alterací funkce některých složek komplementu, kdy dochází k trvalé aktivaci jeho alternativní cesty. Tyto odchylky mohou mít genetický původ, kdy v důsledku mutace v různých genech regulujících komplement dochází k poruše funkce těchto faktorů, nebo se mohou tvořit protilátky...

Pohledy na léčbu stabilní CHOPN podle strategie GOLD 2017

Different aspects of treatment of stable COPD according to GOLD 2017 strategy

MUDr. Ondřej Kudela, MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D., MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Interní Med. 2017; 19(3): 126-130 | DOI: 10.36290/int.2017.023  

Tento článek se zaměřuje na popis změn a léčebné strategie stabilní CHOPN, jak je přinášejí nová doporučení Globální iniciativy pro chronickou obstrukční plicní nemoc (GOLD) 2017.

Hereditární angioedém – trendy v léčbě

Hereditary angioedema – therapeutic trends

MUDr. Irena Krčmová, CSc.

Interní Med. 2017; 19(3): 131-137 | DOI: 10.36290/int.2017.024  

Hereditární angioedém je závažné a vzácné autozomální dominantně dědičné onemocnění, při kterém dochází k tvorbě nebolestivých, nesvědivých otoků podkoží a sliznic. Příčinou je genová mutace, která způsobuje absolutní či relativní nedostatek (afunkčního proteinu) C1 inhibitoru. V populaci se vyskytuje s frekvencí 1 : 50 000 až 1 : 10 000. V léčbě hereditárního angioedému se uplatňují 3 léčebné strategie, mezi které zahrnujeme dlouhodobou profylaxi, krátkodobou profylaxi a terapii akutního stavu. K dlouhodobé profylaxi jsou užívány v perorální formě inhibitory esteráz (kyselina tranexamová) či anabolické steroidy (atenuovaný androgen), u těžkých...

Moderní antihistaminika v léčbě alergie - současné trendy v symptomatické terapii alergických onemocnění

Modern antihistamines in treating allergies: current trends in symptomatic therapy of allergic conditions

MUDr. Jaroslava Braunová, Ph.D., MUDr. Mojmír Račanský

Interní Med. 2017; 19(3): 138-141  

Alergická onemocnění jsou problémem současné medicíny. Nejde o pouhé projevy sezónní rýmy, s nimiž se do jisté míry setkal snad každý, ale také o závažné stavy, jako je anafylaktický šok a exacerbace bronchiálního astmatu. Nezanedbatelnou kapitolu tvoří problematika různých kožních projevů přecitlivělosti. Vždy však působí postiženému značné nepříjemnosti. Spolu s rostoucí incidencí těchto alergologických diagnóz pochopitelně stoupá i poptávka po jejich účinné léčbě. Za kauzální léčbu považujeme alergenovou imunoterapii (AIT). Ta však není indikována pro všechny pacienty a všechny alergologické diagnózy. Vyžaduje vysokou compliance ze strany nemocného,...

Novinky a trendy v antibiotické léčbě

News and trends in antibiotic therapy

MUDr. Otakar Nyč, Ph.D.

Interní Med. 2017; 19(3): 142-144 | DOI: 10.36290/int.2017.050  

Současná antibiotické léčba je poznamenána rychle narůstající rezistencí mikroorganismů k antibiotikům. Kvalifikované odhady předpokládají, že v průběhu několika let může dojít k reálné krizi antimikrobní terapie, či dokonce k počátku postantibiotické éry. Vývoj nových antibiotik zdaleka nestačí adekvátně reagovat na měnící se epidemiologickou situaci, proto je snahou plně využít potenciál i starších přípravků. Zásadní ale je omezit nadměrnou spotřebu antibiotik a v indikovaných případech je podávat tak, aby byla minimalizována další rizika vzniku a šíření rezistence. Základní podmínkou uchování účinnosti antibiotik je znalost a respektování principů...

Farmakoterapie dráždivého tračníku

Pharmacotherapy of irritable bowel syndrome

doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D., MUDr. Radek Kroupa, Ph.D.

Interní Med. 2017; 19(3): 146-153  

Dráždivý tračník je jedním z nejčastějších funkčních onemocnění trávicího traktu. Nejčastějšími symptomy jsou gastrointestinální dyskomfort, abdominální bolest, nadýmání a změna formy a/nebo četnosti stolice. Farmakoterapie tohoto onemocnění je doplňkem dietních a režimových opatření a je čistě symptomatická, mnohdy však přináší pacientům zásadní úlevu od obtíží. Tento článek je farmakologickým přehledem skupin léčiv používaných v terapii dráždivého tračníku. Představuje tedy mechanismy působení a zvláštnosti farmakokinetiky v současnosti používaných spasmolytik, laxativ, antidiarhoik, prokinetik, antibiotik a psychotropních léčiv používaných v léčbě...

Vaskulárne choroby sú najčastejšou príčinou chronickej panvovej bolesti

doc. MUDr. Peter Gavorník, PhD., mim. prof., prof. MUDr. Andrej Dukát, CSc., FRCP, doc. MUDr. Ľudovít Gašpar, CSc.

Interní Med. 2017; 19(3): 170  

Reakcia na článok Nosková P. Syndrom chronické pánevní bolesti (Interní med 2017; 19(1)).Převzato z: Urol praxi 2016; 17(3): 106–110

Praktické použití fixní lékové kombinace antihypertenziv a statinu u nemocných s arteriální hypertenzí

Fixed dose combination of two antihypertensive drugs and statin in hypertensive patients in clinical practice

doc. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.

Interní Med. 2017; 19(3): 160-161 | DOI: 10.36290/int.2017.027  

Péče o hypertoniky zahrnuje kromě snahy o snížení krevního tlaku také ovlivnění dalších kardiovaskulárních rizikových faktorů. Jedním z nejčastějších je dyslipidemie. Tento článek ukazuje dvě kazuistiky, ve kterých byla pro léčbu použita fixní kombinace perindopril argininu + amlodipinu + atorvastatinu. Fixní lékové kombinace zlepšují adherenci k léčbě. Uvedené kazuistiky ukazují, že tuto fixní kombinaci lze použít u nemocných dosud neléčených i jako způsob, jak zefektivnit nebo zjednodušit dosud užívanou léčbu.

Naše zkušenosti s antifibrotickou léčbou u idiopatické plicní fibrózy

A single-centre experience of antifibrotic treatment in idiopathic pulmonary fibrosis

MUDr. Monika Žurková, Ph.D., MUDr. Filip Čtvrtlík, Ph.D., MUDr. Vladimíra Loštáková, Ph.D., MUDr. Tomáš Tichý, Ph.D., Dr. Eva Kriegová

Interní Med. 2017; 19(3): 162-166 | DOI: 10.36290/int.2017.051  

Idiopatická plicní fibróza (IPF) patří mezi nejobtížněji léčitelné a zároveň prognosticky nejzávažnější plicní onemocnění. Spolu s rozvojem nových léčebných možností se u IPF zvyšuje úsilí o časnou diagnózu této nemoci, a tím se čím dál více pacientů dostává k účinné antifibrotické léčbě. V praxi volíme u IPF pacientů s ohledem na stávající pravidla úhrady léčbu pirfenidonem (2 403 mg/den, tj. 3× 3 cps.) nebo nintedanibem (300 mg denně, tj. 2× 1 tbl.). Prezentujeme kazuistiku 69letého nemocného, u něhož byla diagnostikována IPF a následná antifibrotická terapie pirfenidonem vedla ke stabilizaci plicního postižení.

Dlouhodobé uplatnění ivabradinu u ženy středního věku s chronickým srdečním selháním

A long-term use of ivabradine in a middle-aged woman with chronic heart failure

MUDr. Jiří Leso

Interní Med. 2017; 19(3): 214-216 | DOI: 10.36290/int.2017.029  

Jedná se o kazuistiku ženy sledované po dobu 18 let, a to od „nevinného“ začátku až po manifestaci non kompaktní kardiomyopatiese systolickou dysfunkcí, které předcházela pracovní diagnóza dilatační kardiomyopatie. Následný nepříznivý průběh chronickéhosrdečního selhání se daří při kombinované, hybridní léčbě ovlivnit efektivně po dobu 9 let přidáním ivabradinu.

Pagetův-Schrötterův syndrom – námahová trombóza horní končetiny v klinické praxi

Paget Schroetter syndrome – clinical case of effort thrombosis

MUDr. Petr Grenar, MUDr. Dan Rakušan, MUDr. Tomáš Adámek, Ph.D., doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

Interní Med. 2017; 19(3): 217-219 | DOI: 10.36290/int.2017.053  

Pagetův-Schrötterův syndrom (idiopatická trombóza horní končetiny, námahová trombóza ) je v povědomí lékařů méně známouklinickou jednotkou, postihující zpravidla mladé jedince s dramatickým průběhem a významnými dlouhodobými následky přinesprávném zaléčení. Cílem této práce je čtenáře seznámit s danou problematikou, diagnostickým a terapeutickým postupem.Součástí textu je kazuistika pacienta dokumentující výskyt tohoto syndromu v klinické praxi.

Migalastat v terapii Fabryho choroby

Migalastat in the treatment of Fabry disease

MUDr. Lubor Goláň

Interní Med. 2017; 19(3): 167-170 | DOI: 10.36290/int.2017.028  

Fabryho choroba je dědičné onemocnění s multiorgánovým postižením. Specifická léčba doposud spočívala pouze v intravenózní náhradě chybějícího enzymu alfa-galaktosidázy A. V brzké době se na našem trhu objeví perorální léčba migalastatem. Lék je určen jen pro některé mutace s reziduální aktivitou enzymu, na který se lék naváže, enzym stabilizuje a usnadní jeho transport do lyzosomů. Výsledky klinických studií jsou příznivé a naznačují, že by lék mohl výrazně zvýšit kvalitu léčby vybraných pacientů s Fabryho chorobou.

Alemtuzumab v léčbě roztroušené sklerózy: pohled hematologa

Alemtuzumab in the treatment of multiple sclerosis: a haematologist perspective

prof. MUDr. Tomáš Kozák, Ph.D.

Interní Med. 2017; 19(3): 154-159  

Alemtuzumab je jedna z prvních monoklonálních protilátek určených k cílené protinádorové terapii. Od počátku tohoto milénia byl intenzivně studován v léčbě roztroušené sklerózy (RS) včetně toho, že se stal součástí přípravného režimu u autologní transplantace krvetvorných kmenových buněk u RS. Efekt alemtuzumabu v monoterapii byl prokázán v kontrolovaných klinických studiích u RR RS v první linii, ale také u těch forem, které byly rezistentní k předchozí terapii. Z těchto studií vyplynulo, že se po léčbě alemtuzumabem mohou vyskytnout sekundární autoimunitní onemocnění. Kromě relativně časté autoimunitní thyreoiditidy se u 0,8–2,8 % pacientů...

Co nového o apixabanu přinesl kongres ESC 2017?

prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC

Interní Med. 2017; 19(3): 220-222