Něco končí, a něco začíná

Mirek Souček

Interní Med. 2019; 21(5): 263  

Novinky v biologické léčbě bronchiálního astmatu

Advances in biological treatment for severe asthma

MUDr. Beáta Hutyrová, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(5): 266-269  

Bronchiální astma je heterogenní onemocnění s řadou různých fenotypů a endotypů, které vyžadují odlišný přístup k léčbě zejména u těžkých perzistujících forem refrakterních na standardní terapii. Těžké refrakterní astma představuje závažný zdravotní problém s vysokou morbiditou, mortalitou nemocných a značnou ekonomickou zátěží pro společnost. Významným pokrokem v terapii těžkého astmatu v posledních letech bylo zavedení biologické léčby cílené na alergické a nealergické eozinofilní astma. V běžné praxi jsou používány monoklonální protilátky proti imunoglobulinu E, interleukinu-5 a nejnověji se zavádí léčba blokující účinky interleukinu-4 a 13. Ostatní...

Probiotika v geriatrii

Probiotics use in geriatric medicine

MUDr. Jana Řádková

Interní Med. 2019; 21(5): 270-274  

Složení střevních mikrobů se v průběhu stárnutí mění nekonstantním způsobem. Složení a funkce střevní mikrobioty úzce koreluje se zdravotním stavem seniorů. Intervence zacílené na mikrobiotu představují slibnou možnost, jak ovlivnit dlouhověkost a zdravé stárnutí. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, aplikovány v přiměřeném množství, příznivě ovlivňují zdravotní stav hostitele (1). Data, získaná pro mladší věkové skupiny, nelze automaticky extrapolovat na starší jedince, stejně jako výsledky získané od starších zdravých osob nemusejí platit pro lidi s vícenásobnými komorbiditami nebo geriatrickou křehkostí. Provedení dalších klinických studií...

Gestační diabetes mellitus – patofyziologie, možnosti prevence a léčba

Gestational diabetes – pathophysiology, prevention and treatment options

MUDr. Dominika Goldmannová, MUDr. Ondřej Krystyník, MUDr. Ľubica Cibičková Ph.D., MUDr. Jan Schovánek, doc. MUDr. David Karásek Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(5): 276-279  

Gestační diabetes mellitus (GDM) patří mezi specifické komplikace těhotenství a je charakterizován zhoršenou glukózovou tolerancí při dysfunkci beta‑buněk pankreatu na pozadí inzulinové rezistence. V těhotenství dochází k řadě fyziologických změn, kdy se tělo matky snaží zajistit všechny požadavky pro rostoucí plod. Jednou z nich je inzulinová rezistence, která dosahuje vrcholu v třetím trimestru. Pokud nejsou beta‑buňky pankreatu schopny uvolňovat dostatek inzulinu na pokrytí vzniklé inzulinové rezistence, dojde ke vzniku gestačního diabetu. Patofyziologicky k tomuto mechanismu přispívá tuková tkáň jako endokrinní orgán a dále se v poslední...

Novinky v léčbě hemofilie

News in the treatment of hemophilia

MUDr. Antonín Hluší, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(5): 280-283  

Prognóza i kvalita života pacientů s hemofilií se dramaticky změnila s používáním koncentrátů koagulačních faktorů. V posledních dvou dekádách se kvalita péče dále výrazně zlepšila díky dostupnosti nákladné léčby, využívání profylaktické terapie, používání bezpečnějších intravenózních rekombinantních přípravků i díky komplexní péči v hemofilických centrech. Mezi nejnovější trendy patří terapie přípravky s prodlouženým biologickým poločasem, individualizace léčby na podkladě farmakokinetiky nebo zcela inovativní přístup nefaktorové terapie pomocí podkožně aplikované bispecifické protilátky emicizumab nahrazující funkci faktoru VIII.

Aktuální možnosti léčby diabetu inkretinovými mimetiky

Current possibilities for treatment of diabetes with incretin mimetics

MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D., doc. MUDr. David Karásek, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(5): 285-288  

V uvedeném přehledovém článku popisujeme mechanismy účinku působení inkretinů (především GLP-1) a jejich roli v léčbědiabetu mellitu 2. typu. Diskutován je význam využití inkretinového efektu v léčbě diabetu, je popsána patofyziologie účinkuinkretinů a principy léčby inkretinovými mimetiky. Následně jsou popsána jednotlivá inkretinová mimetika používaná v současnédobě v České republice k léčbě diabetu – exenatid, liraglutid, lixisenatid, dulaglutid a semaglutid.

Antihypertenziva centrálně působící a ovlivňující alfa‑receptory (antihypertenziva 5. volby) – 2. část

Central‑acting and alpha-1 adrenoreceptor blocking antihypertensives (fifth‑line antihypertensive agents), part 2

PharmDr. Iva Míšková, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(5): 289-291  

Centrální antihypertenziva a antihypertenziva ovlivňující alfa‑ receptory jsou v praxi využívaná mnohdy častěji, než by odpovídalo doporučeným postupům. V našich podmínkách lze mezi ně zařadit rilmenidin, moxonidin, urapidil, metyldopu, doxazosin a klonidin. Následující přehled shrnuje, proč jsou tyto látky řazeny mezi antihypertenziva 5. volby, jaké jsou jejich výhody, ale i limity. Zabývá se také specifickými typy hypertenze, kdy má užití centrálních antihypertenziv a antihypertenziv ovlivňujících alfa‑ receptory klinické opodstatnění.

Tofacitinib

Mgr. Šárka Sperottová, MUDr. Petra Matalová, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(5): 292-294  

Tofacitinib, známý pod svým firemním názvem Xeljanz®, je malá molekula inhibující Janus kinázy. Ty jsou zodpovědné za přenossignálu pro aktivaci prozánětlivých – cytokinových – receptorů. Tofacitinib váže ATP a brání tak autoaktivaci Janus kináz. Využívá sepři léčbě chronických zánětlivých onemocnění, jako je revmatoidní artritida, psoriatická artritida nebo Crohnova choroba. Prokazujevšak účinnost i vůči dalším zánětlivým onemocněním, jako je např. juvenilní idiopatická artritida. Užívá se v dávce 5 mg 2× denně,případně 10 mg 2× denně. Při režimu s vyšší dávkou se však častěji vyskytují nežádoucí účinky typu...

Vaskulární věk

MUDr. Pavel Rutar

Interní Med. 2019; 21(5): 304-306  

Na XVI. kongrese Medicíny pro praxi, konaném 4. října 2019 v Praze, zazněla přednáška prof. MUDr. Vladimíra Sošky z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na téma Vaskulární věk. Profesor Soška se ve své přednášce věnoval problematice kardiovaskulárního rizika (KVR), a zejména pak otázkám hypercholesterolemie a arteriální hypertenze z pohledu dopadů jejich dlouhodobého působení na lidský organismus. Součástí přednášky bylo i shrnutí nejnovějších trendů v léčbě hypercholesterolemie, a to jak s ohledem na nová doporučení z roku 2019, tak s ohledem na poznatky o významu a vlivu adherence pacientů k farmakoterapii ve vztahu k úspěchu léčby.

Vitamin D – kdy a proč vyšetřovat?

Vitamin D – When and Why to Investigate?

MUDr. Olga Nývltová

Interní Med. 2019; 21(5): 295-298  

Zdravotní následky nedostatku vitaminu D jsou celosvětovým problémem. Stoupá výskyt osteoporózy, ale i jiných myoskeletálníchonemocnění. Přitom vhodnou suplementací vitaminem D můžeme působit v prevenci a terapii těchto chorob. Bohužel,laboratorní stanovení vitaminu D je finančně náročné, a není tedy možno provádět všeobecný skríning, ale je nutné zaměřitse na osoby se zvýšeným rizikem deficitu. Článek se zabývá otázkou, jak tyto osoby vytipovat.

Diferenciální diagnostika pomalu progredujících kognitivních poruch

Differential diagnosis of slowly progressive cognitive disorders

MUDr. David Šilhán, doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.

Interní Med. 2019; 21(5): 299-303  

Přehledový článek si klade za cíl seznámit čtenáře s nejčastějšími příčinami postupně vznikajících kognitivních poruch. Dálechce poukázat na možnosti jejich diferenciální diagnostiky v běžné klinické praxi i s použitím moderních diagnostických přístupů.Upozorňuje na nové české zkoušky paměti a klasické kognitivní testy. Zároveň zmiňujeme vhodné léčebné postupyovlivňující průběh jednotlivých onemocnění.