Interní Med. 2003; 5(5): 11-15
Neurologické komplikace arteriální hypertenze
- doc. MUDr. Roman Herzig Ph.D
- Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc
Klíčová slova: arteriální hypertenze, ischemická cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda, hypertenzní encefalopatie, léčba.
Keywords: arterial hypertension, ischemic stroke, hemorrhagic stroke, hypertensive encephalopathy, therapy.
Zveřejněno: 31. prosinec 2003 Zobrazit citaci
Herzig R. Neurologické komplikace arteriální hypertenze. Interní Med. 2003;5(5):11-15.
Arteriální hypertenze (AH) patří k nejčastějším kardiovaskulárním chorobám. Její prevalence se v dospělé populaci odhaduje na 15-20 % a stoupá s věkem. Hlavní neurologickou komplikaci AH představují cévní mozkové příhody (CMP) - jsou také jednou z hlavních příčin morbidity a mortality. AH je rizikovým faktorem ischemické i hemoragické CMP - riziko CMP zvyšuje až 6 ×. Rizikovost AH zvyšuje její kombinace s diabetem mellitus, dyslipidemií, obezitou, konzumací alkoholu, kuřáctvím nebo užíváním perorálních kontraceptiv. Kontrola AH je hlavním důvodem dramatického poklesu incidence CMP v některých populacích. Účinná léčba AH se uplatňuje v oblasti primární i sekundární prevence CMP. Snižování hodnoty krevního tlaku v úvodní fázi CMP musí být ale opatrné, aby nedošlo k prohloubení mozkové hypoperfuze. Cílem je dosažení arteriální normotenze až během 3-7 dnů. Neurologickou komplikací těžké AH je i hypertenzní encefalopatie. Příznaky difuzního mozkového postižení (cefalea, nauzea a vomitus, poruchy zraku, křeče, zmatenost, sopor nebo kóma) mohou být doprovázeny symptomy fokálními. Klinický výsledek v případě hypertenzní encefalopatie závisí na úspěšnosti úpravy TK. Účinnou léčbou AH je nutno usilovat o snížení incidence nejen CMP, ale i dalších kardiovaskulárních chorob.
Neurological complications of arterial hypertension
Arterial hypertension (AH) belongs to the most frequent cardiovascular diseases. It´s prevalence in adults is approximately 15-20 % and it raises with the age. Stroke represents the main neurological complication of AH and it is also one of the main morbidity and mortality causes. AH is the risk factor for both the ischemic and hemorrhagic stroke - it increases the risk of stroke up to 6 times. The role of AH as a stroke risk factor increases in combination with diabetes mellitus, dyslipidaemia, obesity, alcohol intake, smoking, and the oral contraceptives therapy. AH control is the main reason of dramatic decline in the stroke incidence in some populations. Effective therapy of AH influences both the primary, and secondary stroke prevention. However, the lowering of blood pressure value in the acute stroke should be cautious to prevent the worsening of cerebral hypoperfusion. The aim is to reach arterial normotension as far as within 3-7 days. Hypertensive encephalopathy is also the complication of severe AH. The symptoms of diffuse cerebral disturbance (headache, nausea and vomiting, visual disturbances, convulsions, confusion, stupor or coma) may be accompanied by focal symptoms. Clinical outcome of hypertensive encephalopathy depends on the efficacy of blood pressure control. The aim is to lower the incidence of both the stroke, and other cardiovascular diseases using the effective AH therapy.
Stáhnout citaci
Reference
- Adams RD, Victor M. Cerebrovascular diseases. In: Adams RD, Victor M. Principles of neurology. 4th Edition. New York: McGraw-Hill 1989; 676-677.
- Beaglehole R, Jackson R. Alcohol, cardiovascular diseases and all causes of death: a review of the epidemiological evidence. Drug Alcohol Rev 1992; 11: 275-290.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Evropská iniciativa pro cévní mozkovou příhodu (EUSI). Doporučení pro péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP). Čes a slov Neurol Neurochir. V tisku 2003.
- Harmsen P, Rosengren A, Tsipogianni A, Wilhelmsen L. Risk factors for stroke in middle-aged men in Goteborg, Sweden. Stroke 1990; 21: 223-229.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Herzig R, Vlachová I, Urbánek K, Křupka B, Gabryš M, Mareš J, Šaňák D, Schneiderka P, Buřval S. Výskyt ovlivnitelných rizikových faktorů spontánních intracerebrálních a subarachnoidálních hemoragií v regionu Olomouce. Prospektivní studie 1998-2000. Část I.: Metabolické rizikové faktory. Čes a slov Neurol Neurochir 2003; 66/99: 50-59.
- Herzig R, Vlachová I, Urbánek K, Křupka B, Gabryš M, Mareš J, Šaňák D, Schneiderka P, Buřval S. Výskyt ovlivnitelných rizikových faktorů spontánních intracerebrálních a subarachnoidálních hemoragií v regionu Olomouce. Prospektivní studie 1998-2000. Část II.: Nemetabolické rizikové faktory. Čes a slov Neurol Neurochir 2003; 66/99: 105-113.
- Hypertension Detection and Follow-up Program Cooperative Group. Five-year findings of the hypertension detection and follow-up program. III. Reduction in stroke incidence among persons with high blood pressure. J Am Med Assoc 1982; 247: 633-638.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Jensen T. The HOPE study and diabetes. Heart Outcomes Prevention Evaluation. Lancet 2000; 355: 1181.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Juvela S. Prevalence of risk factors in spontaneous intracerebral hemorrhage and aneurysmal subarachnoid hemorrhage. Arch Neurol 1996; 53: 734-740.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Kalvach Z. Internistické aspekty cévních mozkových příhod. In: Kalvach P a kol. Mozkové ischemie a hemoragie. Praha: Grada Publishing 1997: 361-362.
- Kannel WB, Wolf PA, McGee DL, et al. Systolic blood pressure, arterial rigidity and risk of stroke. The Framingham Study. J Am Med Assoc 1981; 245: 1225-1229.
Přejít k původnímu zdroji...
- Ratnasabapathy Y, Lawes CM, Anderson CS. The Perindopril Protection Against Recurrent Stroke Study (PROGRESS): Clinical implications for older patients with cerebrovascular disease. Drugs Aging 2003; 20: 241-251.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Schoenberg BS, Schoenberg DG, Pritchard DA. Differential risk factors for completed stroke and transient ischemic attacks (TIA): Study of vascular disease (hypertension, cardiac disease, peripheral vascular disease) and diabetes mellitus. Trans Am Neurol Assoc 1980; 105: 165-167.
- Skřivánek O. Epidemiologie a rizikové faktory cévních onemocnění mozku. In: Kalvach P a kol. Mozkové ischemie a hemoragie. Praha: Grada Publishing 1997: 25-26.
- Tegos TJ, Kalodiki E, Daskalopoulou SS, Nicolaides AN. Stroke epidemiology, clinical picture, and risk factors. Part I of III. Angiology 2000; 51: 793-808.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Thrift AG, McNeil JJ, Forbes A, Donnan GA. Risk factors for cerebral hemorrhage in the era of well-controlled hypertension. Melbourne Risk Factor Study (MERFS) Group. Stroke 1996; 27: 2020-2025.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- ÚZIS ČR. Zemřelí v České republice v roce 2000. Praha: ÚZIS ČR 2001.
- Vítovec J, Souček M. Hypertenze a cévní mozkové příhody. Neurologie pro praxi 2003; 4: 26-29.
- Vlachová I, Vaverková H, Urbánek K, Novotný D, Křupka B, Kettnerová Z, Herzig R. Karotická choroba v rodinách mladých osob po ischemické cévní mozkové příhodě, její význam a vztah k metabolickým rizikovým faktorům. Čes a Slov Neurol Neurochir 1998; 61/94: 245-250.
- Vlachová I, Vaverková H, Herzig R, Novotný D, Křupka B, Kettnerová Z, Urbánek K, Budíková M. Výskyt diabetes mellitus II. typu, snížené glukózové tolerance a hyperinzulinémie v rodinách mladých osob po cévní mozkové příhodě. Čes a slov Neurol Neurochir 2001; 64/97: 225-230.