Interní Med. 2005; 7(4): 174-176
Chronické srdeční selhání je porucha funkce srdce jako pumpy. Je provázeno celou řadou příznaků vyplývajících z porušené kontraktility a sníženého minutového srdečního výdeje. Dochází k aktivaci řady neurohumorálních systémů, z čeho vychází léčebná strategie. Bisoprolol je vysoce selektivní β1-blokátor. Jeho podávání u nemocných s chronickým srdečním selháním vede ke zlepšení funkce levé komory, snížení tepové frekvence a může vést i k ovlivnění remodelace levé komory. Ve velkých randomizovaných studiích u nemocných s chronickým srdečním selháním bylo prokázáno, že terapie bisoprololem vedla k delšímu přežití, snížení výskytu náhlé smrti, snížení celkové mortality, snížení nutnosti hospitalizací i nákladů na léčbu při malém výskytu vedlejších účinků. Bisoprolol by proto měl být pevnou součástí léčebné strategie nemocných s chronickým srdečním selháním spolu s ACE inhibitory a diuretiky.
Chronic heart failure is a disorder of heart as a pump. It is accompanied by a number of symptoms resulting from impaired contractility and decreased cardiac output. A number of neurohumoral systems is activated and becomes a target of the treatment. Bisoprolol is a highly selective β1-blocker. Its use in patients with chronic heart failure improves the function of the left ventricle, decreases the heart rate and may influence also a remodelation of the left ventricle. In large randomized trials in patients with chronic heart failure it was shown that therapy with bisoprolol increases the life expectancy, decreases the sudden death rate, total mortality, rehospitalisation rate, and cost of treatment with low prevalence of side effects. That is why bisoprolol should be a standard part of the treatment strategy in patients with chronic heart failure together with ACE inhibitors and diuretics.
Zveřejněno: 1. leden 2006 Zobrazit citaci