Interní Med. 2007; 9(2): 70-74

Přístup k antibiotické léčbě respiračních infekcí

MUDr. Václava Bártů
Pneumologická klinika, Fakultní Thomayerova nemocnice a 1. lékařská fakulta UK, Praha

Infekční afekce horních a dolních cest dýchacích patří mezi nejčastější onemocnění v dětském i dospělém věku, a s tím souvisí i vysoká preskripce a spotřeba antibiotik. Při volbě optimálního antibiotika je třeba vycházet jednak ze znalosti lokální bakteriologické situace pracoviště včetně znalostí o stupni rezistence, a jednak z národních a mezinárodních doporučení v léčbě jednotlivých diagnóz. Základní požadavek na zvolený preparát je jeho účinnost, bezpečnost a kvalita v klinické praxi, která v konkrétním případě představuje potlačení bakteriální infekce. Pokud se podaří původce onemocnění prokázat, vychází cílená léčba ze zjištěné citlivosti k antibiotikům. Narůstající spotřeba antibiotik v léčbě respiračních infekcí je přímo úměrně sledována zvyšující se bakteriální rezistencí. Neindikované podávání antibiotik v neopodstatněných případech situaci zhoršuje a vytváří podmínky snižující se antibiotické účinnosti. Tato strategie přináší naopak zvýšené náklady na efektivní léčbu respiračních infekcí. Detailní znalost spektra účinnosti, mechanizmu průniku preparátu do místa infekce a regionální epidemiologické situace jsou základní předpoklady pro správnou volbu antibiotika. Národní a mezinárodní standardy poskytují specifická doporučení v léčbě infekcí respiračního traktu.

Klíčová slova: Klíčová slova: respirační infekce, antibiotika, klinická účinnost, rezistence.

Approach for the antibiotic therapy of respiratory infections

Upper and low respiratory tract infections belong among the most frequent diseases of childhood and adults and this situation is connected with high prescription and usage of antibiotics. Knowledge of local bacteriological situation of workplace, local drug resistance, national and international recommendations for therapy of respiratory diseases play important role in the choice of the optimal antibiotic drug. The basis requirement for select drug is its efficiency, safety and quality in the clinical practice which leads to the suppression of the bacterial infection. If the bacterial origin of the disease is documented the rational therapy is based on the drug sensitivity tests. Increa­sing use of antibiotics is directly followed by increasing bacterial resistance. Unsubstantiated antibiotic therapy in the bad-founded cases makes the situation wrong and it leads to the decreasing antibiotic efficiency. This strategy increases costs of the effective treatment of respiratory infections. Detailed knowledge of effective spectrum, mechanism of drug penetration into the infection place, local epidemiological situation form the basis presumptions for the optimal antibiotic choice. National and international standards provide the specific recommendations for therapy of respiratory infections.

Keywords: Key words: antibiotics, respiratory infections, clinical efficiency, resistance.

Zveřejněno: 1. březen 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bártů V. Přístup k antibiotické léčbě respiračních infekcí. Interní Med. 2007;9(2):70-74.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Amsden GW, Baier IM, Simon S, Treadway G. Efficacy and safety of azithromycin vs levofloxacinin the outpatient treatment of acute bacterial exacerbations of chronic bronchitis. Chest 2003; 123: 772-777. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Baddour LM, Yu VL, Klugman KP, et al. Combination of antibiotic therapy lowers mortality among severely ill patiens with pneumococcal bacteremia. Am J Respir Crit Care Med 2004; 170: 440-444. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Bébrová E, Beneš J, Čížek J, et al. Doporučený postup pro antibiotickou léčbu komunitních respiračních infekcí v primární péči. Prakt. Lék. 2003; 83: 502-515.
  4. Biederman MS. Clinical significance of macrolide resistence. Eur Respir Rev 2004; 13: 91-95.
  5. Blasi F. The pathogenesis of community-acquired pneumonia. Eur Respir Rev 2004; 13: 60-84.
  6. Brown RB, Iannini P, Gross P, Kukel M. Impact of initial antibiotic choice on clinical outcomes in community-acquired pneumonia. Chest 2003; 123: 1503-1510. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Hirschmann J.V. Antibiotika při běžných infekcích dýchacího ústrojí u dospělých. Jama-CS 2002; 10: 752-758.
  8. Klugman KP. Bacteriological evidence of antibiotic failure in pneumococcal lower respiratory tract infections. Eur Respir J 2002; 20 (Suppl. 36): 3s-8s. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Kolář M. Antibiotická léčba zánětu plic. Klin Farmakol Farm 2006; 20: 97-99.
  10. Kolek V. Léčba komunitní pneumonie. Medicína po promoci 2004; 5: 46-50.
  11. Kolek V. Komunitní pneumonie. Postgraduální medicína 2006; 6: 630-638.
  12. Kollef MH. Appropriate empirical antibacterial therapy for nosocomial infections. Drug 2003; 63: 2157-2168. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Mandell LA. Macrolides and management of community-acquired pneumonia: a review of international guidelines. Eur Respir Rev 2004; 13: 85-87.
  14. Marešová V. Nejčastější chyby a omyly v antibiotické terapii dýchacích cest. Pediatrie pro praxi 2003; 76: 307-311.
  15. Metersky ML, Sweeney TA, Getzow MB, et al. Antibiotic timing and diagnostic uncertainty in medicare patients with pneumonia. Chest 2006; 130: 16-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Moellering RC Jr. The continuing challenge of respiratory tract infections. Clin Infect Dis 2004; 38: 319-321. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Sechser T. Současné možnosti hodnocení účinnosti léčiv v běžné klinické praxi. Čes.-slov.Pediat. 2004; 59: 536-538.
  18. Sechser T, Bečvářová J, Bártů R, et al. Kriteria hodnocení pozitivních listů. Remedia 1997; 7: 145-151.
  19. Singh J, Arrieta AC. O mikrobech a lécích. Průvodce labyrintem antimikrobní terapie infekcí respiračního taktu. Medicína po promoci 2000; 1: 29-35.
  20. Urbášková P. Surveillance antibiotické rezistence. Lékařské listy 2003; 21: 31-33.
  21. Wattanathum A, Chaoprasong CH, Nuthapisud P, et al. Community-acquired pneumonia in southest Asia. Chest 2003; 123: 1512-1519. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Wenzel RP, Fowler AA. Acute bronchitis. N Engl J Med 2006; 355: 2125-2130. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Woodhead M, Blasi F, Ewig S, et al. Guidelines for the management of adult respiratory tract infections. Eur Respir J 2005; 26: 1138-1180. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Yu VL, Greenberg RN, Zadeikis A, et al. Levofloxacin efficacy in the treatment of community-acquired legionellosis. Chest 2004; 125: 2135-2139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Interní medicína pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.