Interní Med. 2007; 9(2): 59-62
Obezita je závažné chronické metabolické onemocnění vznikající v důsledku pozitivní energetické bilance. Výrazně se na ní podílí nedostatečná pohybová aktivita a zvýšený příjem energeticky bohaté potravy. Představuje závažný rizikový faktor řady civilizačních chorob. V roce 1997 byla světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášena za pandemické onemocnění. V České republice má nadměrnou hmotnost 52 % obyvatel. Současná síť specializovaných center a ambulancí pro léčbu obezity nedostačuje. Je třeba, aby se této nemoci věnovali kromě nich i praktičtí lékaři a zejména všeobecní internisté. Důležité je podrobné anamnestické vyšetření, somatické a laboratorní...
Interní Med. 2007; 9(2): 63-66
Závislost na tabáku je chronické onemocnění, které vyžaduje léčbu od krátké intervence k intenzivní a dlouhodobé podpoře. Současná farmakoterapie zahrnuje kromě známého nikotinu a bupropionu nový lék, vyvinutý cíleně k léčbě závislosti na tabáku: vareniklin. Vareniklin je parciální agonista α4β2 acetylcholin – nikotinových receptorů, které jsou typické pro silně závislé kuřáky a neobsahuje nikotin. Praktický lékař by měl věnovat pozornost každému kuřákovi v rámci svých časových možností, dlouhodobě jej sledovat, navrhnout eventuální farmakoterapii a případně zájemce o intenzivnější léčbu doporučit do specializovaného centra.
Interní Med. 2007; 9(2): 67-69
Článek pojednává o problematice kardiotoxicity protinádorové léčby. Jsou zmíněny nejčastější příčiny a projevy kardiotoxicity při léčbě onkologických pacientů. Dále je uveden přehled současných diagnostických možností kardiotoxicity se zaměřením na biochemické markery srdečního poškození, které jsou v poslední době intenzivně studovány, a to nejen v této indikaci.
Interní Med. 2007; 9(2): 70-74
Infekční afekce horních a dolních cest dýchacích patří mezi nejčastější onemocnění v dětském i dospělém věku, a s tím souvisí i vysoká preskripce a spotřeba antibiotik. Při volbě optimálního antibiotika je třeba vycházet jednak ze znalosti lokální bakteriologické situace pracoviště včetně znalostí o stupni rezistence, a jednak z národních a mezinárodních doporučení v léčbě jednotlivých diagnóz. Základní požadavek na zvolený preparát je jeho účinnost, bezpečnost a kvalita v klinické praxi, která v konkrétním případě představuje potlačení bakteriální infekce. Pokud se podaří původce onemocnění prokázat, vychází cílená léčba ze zjištěné citlivosti k antibiotikům....
Interní Med. 2007; 9(2): 75-77
Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí s elevovaným pulzním tlakem, což je spojeno s úbytkem tepenné elasticity. Dalším faktem je s věkem rostoucí pravděpodobnost výskytu dalších onemocnění. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Pokles krevního tlaku snižuje jak kardiovaskulární, tak celkové riziko.
Interní Med. 2007; 9(2): 78-83
Stanovení rizikové kategorie a volba adekvátní zdravotní obuvi je zásadní v prevenci ulcerace. Obuv nutno zvolit či vyrobit ještě v průběhu hojení ulcerace. Počítačová plantoskopie s měřícími stélkami v obuvi racionálně zhodnotí vlastnosti konkrétní obuvi a vložek z hlediska rozložení lokálních tlaků. Ochranná domácí obuv je zásadní u méně mobilních rizikových diabetiků.
Interní Med. 2007; 9(2): 84-87
Akutní selhání ledvin (ASL) je náhle vzniklé, potenciálně reverzibilní snížení ledvinných funkcí z příčin prerenálních, renálních či postrenálních. Stále častější výskyt souvisí kromě zlepšené diagnostiky s nárůstem případů podmíněných kombinací několika příčin včetně iatrogenních, případů s přidruženými onemocněními a se zvyšujícím se věkem nemocných. Morbidita a mortalita spojená s ASL zůstává přes pokrok v léčebných opatřeních stále velmi vysoká. V tomto článku jsou shrnuta nová klasifikační kritéria, nejčastější příčiny a patofyziologické aspekty ASL, laboratorní a zobrazovací metody umožňující rychlou diferenciální diagnostiku. Jsou zmíněny i aktuální...
Interní Med. 2007; 9(2): 88-90
Aortální stenóza je po hypertenzi a ischemické chorobě srdeční třetím nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. Je také nejčastěji operovanou srdeční vadou. V medikamentózní terapii této vady se doporučují statiny a inhibitory renin-angiotenzinového systému. I když jsou poměrně četné zprávy o jejich příznivém vlivu na zpomalení progrese nemoci, neexistuje v současné době „evidence based medicine“ pro tuto léčbu. Jsou plánované velké prospektivní randomizované studie, které by měly stanovit indikace k léčbě. Jediným ověřeným způsobem, jak léčit hemodynamicky závažnou aortální vadu (AVA< 0,5 cm2/m2 a střední gradient LK/Ao > 50 mm...
Interní Med. 2007; 9(2): 96-98
Jednou z hlavních součástí terapie akutních koronárních syndromů (ACS) je terapie nízkomolekulárními hepariny (LMWH). Tato terapie má řadu výhod proti standardně užívané léčbě nefrakcionovaným heparinem, především spolehlivější predikci účinku, jednodušší způsob podávání a nižší riziko vzniku heparinem indukované trombocytopenie. V našich podmínkách patří k nejčastěji užívaným preparátům nadroparin, dalteparin a enoxaparin. Z dat klinických studií je možno odvozovat, že tyto preparáty nejsou v indikaci terapie ACS zcela ekvipotentní, nejlépe doloženo je užití enoxaparinu. Vzhledem k tomu, že se často setkáváme s tlakem na použití jiných preparátů v této...
Interní Med. 2007; 9(2): 99-101
Malígny feochromocytóm je zriedkavý neuroendokrinný nádor s vysokou mortalitou. Jediným dôkazom jeho malignity je prítomnosť metastáz, čo znamená, že v prípade ich neprítomnosti nie je možné s istotou odlíšiť malígny feochromocytóm od benígneho (16). V článku prezentujeme kazuistiku 55-ročnej pacientky s nevyrovnanými hodnotami tlaku krvi (TK) a výraznými subjektívnymi ťažkosťami, u ktorej bol v rámci pátrania po príčine sekundárnej hypertenzie diagnostikovaný malígny feochromocytóm so vzdialenými metastázami. Ich prítomnosť sa nám podarilo dokázať použitím kombinácie laboratórnych a viacerých zobrazovacích metód, predovšetkým vyšetrením hladiny chromogranínu...
Interní Med. 2007; 9(2): 91-95
Rozdělení a klasifikace hypertenzí v těhotenství není jednotné, což vede k chybám nejen v diferenciální diagnostice, ale i v terapii a dispenzarizaci. Hypertenze v těhotenství rozdělujeme na preeklampsii, preexistující hypertenzi, preeklampsii superponovanou, na preexistující hypertenzi a gestační hypertenzi. Preeklampsie je komplexní onemocnění, které se vykytuje pouze u těhotných, a hypertenze je jeden z jeho podstatných příznaků. Vede k vážnému ohrožení zdraví a života matky i plodu. Odlišuje se tak od ostatních forem hypertenze, kde je riziko pro matku i plod minimální.