Interní Med. 2010; 12(5): 280-287

Léčba hypertenze a cévní mozková příhoda

MUDr.Michal Vrablík, Ph.D.

Centrum preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Cévní mozková příhoda je stále jednou z nejčastějších komplikací aterosklerózy. I přes

snížení mortality na CMP je její výskyt v ČR nadále vysoký a odráží tak rezervy v oblasti

prevence aterotrombotických příhod. Arteriální hypertenze je při své vysoké prevalenci

v populaci a míře rizika s ní spojenou nejvýznamnějším rizikovým faktorem ischemického

i hemoragického iktu. Ve všech klinických studiích s antihypertenzivy bylo snížení krevního

tlaku spojeno s poklesem výskytu i mortality na CMP. Na rozdíl od kardiovaskulárních

příhod je riziko CMP nižší i u osob s krevním tlakem pod 120/80 mm Hg. Přestože platí, že

z hlediska prevence iktu je nejdůležitější léčbou dosažený pokles krevního tlaku, záleží

i na volbě antihypertenziva. Stejně jako v minulosti budeme volit antihypertenzivní režim

především s ohledem na přidružená onemocnění. Většina nemocných (> 80–90 %) bude

vyžadovat k dosažení cílové hodnoty krevního tlaku kombinační léčbu. Základem kombinačních

režimů by měl být blokátor RAAS systému, při volbě kombinační léčby optimálně

s blokátorem kalciového kanálu či diuretikem. I přestože léčba arteriální hypertenze přispívá

největší mírou ke snížení rizika iktu, musí být vždy součástí komplexního léčebného režimu

směřujícího k ovlivnění všech přítomných rizik.

Klíčová slova: cévní mozková příhoda, arteriální hypertenze, antihypertenziva, ACEI, blokátory kalciových kanálů, diuretika, riziko

Zveřejněno: 1. červen 2010  Zobrazit citaci