Slovo úvodem

prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.

Interní Med. 2010; 12(5): 231  

-

Léčba hypertenze v každodenní praxi

prof.MUDr.Jiří Widimský, DrSc., FESC, FAHA

Interní Med. 2010; 12(5): 236-246  

Práce uvádí základy léčby hypertenze včetně nefarmakologické léčby. Hlavní pozornost je věnována farmakoterapii, která se opírá o inhibitory ACE, AT1 blokátory, diuretika, blokátory kalciových kanálů a betablokátory. Autor uvádí, kdy zahajovat farmakoterapii, a také cíle léčby hypertenze. Článek obsahuje i základy kombinační léčby. Jsou uvedeny preference antihypertenzní léčby podle směrnic Evropské společnosti pro hypertenzi 2007 a také naléhavé a možné kontraindikace hlavních skupin antihypertenziv. Jsou také obsaženy základy hypolipidemické léčby u hypertoniků a cílové hodnoty celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu. Zvláštní pozornost...

Léčba hypertenze u diabetika

glykemie.

prof.MUDr.Martin Haluzík, DrSc.

Interní Med. 2010; 12(5): 247-251  

Výskyt arteriální hypertenze je u diabetiků zejména 2. typu podstatně častější než u nediabetické populace a její účinná léčba může významným způsobem přispět ke snížení makro- i mikrovaskulárních komplikací u těchto pacientů. V článku podrobně diskutujeme praktický přístup k léčbě arteriální hypertenze u pacientů s diabetem včetně cílových hodnot krevního tlaku a algoritmu výběru vhodných antihypertenziv. Léčba arteriální hypertenze je zde vysvětlována v kontextu dalších nezbytných nefarmakologických i farmakologických opatření, jejichž kombinace může v konečném důsledku vést ke snížení kardiovaskulární mortality diabetiků i výskytu...

Hypertenze a dyslipidemie

faktory.

prof.MUDr.Vladimír Bláha, CSc., MUDr.Jakub Víšek, Ph.D.

Interní Med. 2010; 12(5): 252-259  

Současný výskyt hypertenze, diabetu, dyslipidemie a obezity je nově označován pojmem kardiometabolické riziko. Dyslipidemie a hypertenze sdílejí některé společné patofyziologické mechanizmy, které vedou k aterotrombóze a které jsou často také obdobné pro jiné kardiovaskulární rizikové faktory. Společným jmenovatelem je zvýšená aktivita RAS (renin angiotenzin systém), která má jednak důležitou úlohu v rámci hypertenze a jednak aktivuje podobně jako dyslipidemie děje spojené s dysfunkcí endotelu, zánětem a trombózou. Zdá se, že statiny mírně, nicméně signifikantně snižují krevní tlak u pacientů se zvýšeným (nikoliv normálním) ambulantně...

Hypertenze a ischemická choroba srdeční

prof.MUDr.Jindřich Špinar, CSc., FESC, prof.MUDr.Jiří Vítovec, CSc., FESC

Interní Med. 2010; 12(5): 260-269  

Hypertenze je jedním z hlavních rizikových faktorů ischemické choroby srdeční, správná kontrola krevního tlaku je základem primární i sekundární prevence ischemické choroby srdeční. V primární prevenci je doporučeno kontrolovat účinně krevní tlak, tj. mít hodnoty < 140/90 mm Hg, u nemocných v sekundární prevenci se doporučovalo < 130/85 mm Hg. Poslední data ale ukazují, že vhodný systolický krevní tlak pro ischemiky je 130–139 mm Hg a diastolický by neměl klesnout pod 70 mm Hg. Základem léčby hypertenze u nemocných s ischemickou chorobou srdeční jsou blokátory renin angiotenzinového systému – ACE inhibitory a AII antagonisté...

Léčba hypertenze u renální insuficience a dialýzy

prof.MUDr.Vladimír Tesař, DrSc.

Interní Med. 2010; 12(5): 270-274  

Renální onemocnění je často provázeno hypertenzí, která přispívá k progresi chronické renální insuficience a dále zvyšuje kardiovaskulární riziko těchto pacientů. Cílový krevní tlak je u pacientů s renálním onemocněním nižší než u běžné populace. Lékem volby jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu nebo antagonisté angiotenzinu. Hypertenze je často těžká, obtížně kontrolovatelná monoterapií, a vyžaduje proto obvykle kombinační léčbu. Hypertenze u dialyzovaných pacientů je obvykle významně volum-dependentní a kontrolu hypertenze lze u většiny pacientů výrazně zlepšit snížením suché váhy.

Hypertenze ve stáří

MUDr.Ivan Řiháček, Ph.D., prof.MUDr.Miroslav Souček, CSc., MUDr.Petr Fráňa, Ph.D., MUDr.Martin Plachý

Interní Med. 2010; 12(5): 275-279  

Ve vyspělých zemích neustále stoupá počet osob ve věku nad 65 roků. Hodnota krevního tlaku, zejména systolického, se s rostoucím věkem zvyšuje. Starší lidé s hypertenzí mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Bylo prokázáno, že léčba hypertenze starších osob zlepšuje jejich životní prognózu. Výběr antihypertenziva by se měl odvíjet od přidružených onemocnění a být stanoven individuálně. Léky první volby jsou nízké dávky diuretik, ACE inhibitory, sartany a blokátory kalciových kanálů. Léčba by měla začít nízkými dávkami, které se postupně zvyšují.

Léčba hypertenze a cévní mozková příhoda

MUDr.Michal Vrablík, Ph.D.

Interní Med. 2010; 12(5): 280-287  

Cévní mozková příhoda je stále jednou z nejčastějších komplikací aterosklerózy. I přes snížení mortality na CMP je její výskyt v ČR nadále vysoký a odráží tak rezervy v oblasti prevence aterotrombotických příhod. Arteriální hypertenze je při své vysoké prevalenci v populaci a míře rizika s ní spojenou nejvýznamnějším rizikovým faktorem ischemického i hemoragického iktu. Ve všech klinických studiích s antihypertenzivy bylo snížení krevního tlaku spojeno s poklesem výskytu i mortality na CMP. Na rozdíl od kardiovaskulárních příhod je riziko CMP nižší i u osob s krevním tlakem pod 120/80 mm Hg. Přestože platí, že z hlediska prevence iktu je nejdůležitější...

Kombinovaná terapie hypertenze - fixní kombinace

prof.MUDr.Miroslav Souček, CSc., prof.MUDr.Jindřich Špinar, CSc., FESC

Interní Med. 2010; 12(5): 288-294  

Doporučení ESH/ESC z roku 2007 zdůrazňují, že monoterapie ve většině případů nevede ke kontrole krevního tlaku, a to bez ohledu na vybranou skupinu antihypertenziv. Převážná část pacientů k dosažení cílových hodnot vyžaduje kombinovanou léčbu, která je úspěšnější než samotné zvýšení dávky. Je však potřeba si uvědomit i riziko nižší adherence pacienta při nutnosti užívat více tablet. K dispozici je řada fixních kombinací, jejichž výhodou je jednodušší užívání, a tedy vyšší pravděpodobnost adherence pacienta s léčbou. Adherence je jistě problémem u hypertoniků, neboť onemocnění je chronické, často bez subjektivních obtíží a dosažení cílového...