Interní Med. 2017; 19(4): 225-229 | DOI: 10.36290/int.2017.035

Nozokomiální pneumonie – optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie

MUDr. Radovan Uvízl, Ph.D.1, MUDr. Tomáš Herkeľ1, prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.2 a pracovní skupina
1 1Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc
a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
2 2Ústav mikrobiologie, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Pracovní skupina: MUDr. Miroslava Htoutou Sedláková, doc. MUDr. Milan Adamus, Ph.D., MBA, MUDr. Lenka Doubravská,
doc. MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D., Mgr. Vendula Pudová, Ph.D., MUDr. Kateřina Langová, doc. MUDr. Roman Zazula, Ph.D.,
MUDr. Tomáš Řezáč, MUDr. Michal Moravec, doc. MUDr. Pavel Čermák, CSc., prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., MUDr. Jan Stašek,
MUDr. Alena Ševčíková, MUDr. Markéta Hanslianová, MUDr. Zdeněk Turek, prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., MUDr. Pavla Paterová

Nozokomiální pneumonie – Hospital-acquired pneumonia (HAP) je jednou z nejzávažnějších komplikací zdravotního stavu pacientů v průběhu hospitalizace a je významným prvkem ovlivňujícím ekonomiku péče o nemocné a často souvisí s problematikou bakteriální rezistence. Zastoupení jednotlivých etiologických patogenů HAP a jejich odolnost k antimikrobním přípravkům má rozhodující vliv na antimikrobiální léčbu. Nemožnost časné identifikace původců komplikuje kauzální antibiotickou terapii v úvodu HAP. Jejich určení trvá řadu hodin až dní a v tomto časovém intervalu je nutné zahájit antibiotickou léčbu empiricky. V etiologii HAP se většinou uplatňují bakteriální kmeny endogenního původu, přičemž u časné formy se předpokládá jejich původ z primární mikroflóry, zatímco u pozdních ze sekundárně kolonizujících bakterií s vyšší mírou rezistence. Nástup HAP se často projevuje klinickými známkami sepse a významně zhoršuje prognózu pacienta. Proto bylo naším cílem získání aktuálních epidemiologických dat o původcích HAP a určení citlivosti těchto etiologických agens k antibiotikům. Porovnáním výsledků s údaji protokolu referenční iniciální empirické antibiotické léčby HAP jsme formulovali optimální nastavení iniciální antimikrobiální terapie HAP.

Klíčová slova: nozokomiální pneumonie, HAP, antibiotika, empirická terapie

Hospital-acquired pneumonia – optimal settings of the initial empirical antibiotic therapy

Hospital-acquired pneumonia (HAP) is one of the most severe complications occurring in patients during their hospital stayand an important factor affecting the economy of health care; it is often associated with bacterial resistance. The presence ofindividual etiological pathogens causing HAP and their resistance to antimicrobial agents play a key role in the selection of adequateantibiotic therapy. However, not knowing these pathogens usually complicates causative antibiotic therapy at the onsetof pneumonia. It takes hours to days to identify them and, in the meantime, empirical antibiotic therapy must be initiated. Theusual pathogens causing HAP are endogenous bacterial strains originating from the primary microflora in early-onset HAP andsecondary colonizing bacteria with a higher level of resistance in late-onset HAP. The onset of HAP is often manifested by clinicalsigns of sepsis and considerably worsens the prognosis of patients. Therefore, the aims were to obtain current epidemiologicaldata on pathogens causing HAP and to determine their susceptibility to antibiotics. The results were compared with data froma protocol for reference initial empirical antibiotic therapy of HAP so that optimal initial antibiotic therapy of HAP could be set.

Keywords: nosocomial infections, HAP, initial empirical antibiotic therapy, pneumonia

Zveřejněno: 1. listopad 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Uvízl R, Herkeľ T, Kolář M. Nozokomiální pneumonie – optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie. Interní Med. 2017;19(4):225-229. doi: 10.36290/int.2017.035.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Joseph NM, Sistla S, Dutta TK, et al. Ventilator-associated pneumonia: a review. Eur J Intern Med, 2010; 21: 360-368. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Jones RN. Microbial etiologies of hospital-acquired pneumonia and ventilator-associated bacterial pneumonia. Clin Index Dis., 2010; 51(1 Suppl): 81-87. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Vincent JL, Bihar, DJ, Suter PM, et al. The prevalence of nosocomial infection in intensive care units in Europe. Results of the European Prevalence of Infection in Intensive Care (EPIC) Study. EPIC International Advisory Committee. JAMA, 1995; 23-30, 274(8): 639-644. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Uvizl R, Hanulik V, Husickova V, et al. Hospital-acquired pneumonia in ICU patients. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub., 2011; 155(4): 373-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. American Thoracic Society, Infectious Diseases Society of America. Guidelines for the management of adults with hospital-acquired, ventilator-associated, and healthcare-associated pneumonia. Am J Respir Crit Care Med, 2005; 171: 388. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Craven DE, Palladino R, McQuillen DP. Healthcare-associated pneumonia in adults: management principles to improve outcomes. Infect Dis Clin North Am, 2004; 18: 939. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. American Thoracic Society, Infectious Diseases Society of America. (2005) Guidelines for the management of adults with hospital-acquired, ventilator-associated, and healthcare-associated pneumonia. Am J Respir Crit Care Med 171: 388-416. doi: 10.1164/rccm.200405-644ST. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Standard iniciální antibiotické terapie HAP ve FN Olomouc. https://altus.fnol.loc/Default.aspx?page=p831750607 Směrnice č. Sm-L034.
  9. The European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing. Breakpoint tables for interpretation of MICs and zone diameters. Version 4.0, 2014. http://www.eucast.org.
  10. Burgmann H, Hiesmayr JM, Savey A, et al. Impact of nosocomial infections on clinical outcome and resource consumption in critically ill patients. Intensive Care Med, 2010; 36(9): 1597-1601. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Pravin Charles MV, Easow JM., Joseph NM, et al. Role of Appropriate Therapy in Combating Mortality among the Ventilated Patients. J Clin. Diagn. Res., 2014; 8(8): DC01-DC03. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Chung, RD, Song JH, Kim SH, et al. High prevalence of multidrug-resistant nonfermenters in hospital-acquired pneumonia in Asia. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, 2011; 184(12), 1409-1417. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Forel JM, Voillet F, Pulina D, et al. Ventilator-associated pneumonia and ICU mortality in severe ARDS patients ventilated according to a lung-protective strategy. Crit Care, 2012; 16(2): 65. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Valle's J, Martin-Loeches I, Torres A. Epidemiology, antibiotic therapy and clinical outcomes of healthcare-associated pneumonia in critically ill patients: a Spanish cohort study. Intensive Care Med, 2014; 40: 572-581. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Ioanas M, Cavalcanti M, Ferrer M. Hospital-acquired pneumonia: coverage and treatment adequacy of current guidelines. Eur Respir J, 2003; 22: 876-882. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Luna CM, Aruj P, Niederman MS, et al. Grupo Argentino de Estudio de la Pneumonia Asociada el Respirador group. Appropriateness and delay to initiate therapy in ventilator-associated pneumonia. Eur Respir J., 2006; 27: 158-164. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. American Thoracic Society. Guidelines for the management of adults with hospital-acquired, ventilator-associated pneumonia. Am J Respir Crit Care Med, 2005; 171: 388-416. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Masterton R, Galloway A, French G, et al. Guidelines for the management of hospital-acquired pneumonia in the UK: Report of the Working Party on Hospital-Acquired Pneumonia of the British Society for Antimicrobial chemotherapy J Antimicrob Chemother. 2008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Dalhoff K, Abele-Horn M, Andreas S, et al. Epidemiology, diagnosis and treatment of adult patients with nosocomial pneumonia. Guideline of the German Society for Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, the German Society for Infectious Diseases, the German Society for Hygiene and Microbiology, the German Respiratory Society and the Paul-Ehrlich-Society for Chemotherapy. Pneumologie, 2012; 66(12): 707-765. Přejít na PubMed...




Interní medicína pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.