Interní Med. 2017; 19(4): 175
Interní Med. 2017; 19(4): 179-185 | DOI: 10.36290/int.2017.032
Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je v naprosté většině případů způsobena aterosklerotickým procesem identickým s ischemickou chorobou srdeční (ICHS). Vzhledem k tomu, že aterosklerotický proces je difuzní, není překvapivé, že jsou velmi často postižena i další tepenná řečiště. Přitom změnit osud pacientů s ICHDK je možné především ovlivněním aterosklerotického procesu celkově ve všech postižených řečištích, včetně a zejména koronárního. Při diagnóze ICHDK je tedy nutné dostat co nejvíce i co nejdříve pod kontrolu čtyři základní rizikové faktory – kouření, diabetes mellitus, dyslipidemii a hypertenzi – abychom zabránili často...
Interní Med. 2017; 19(4): 186-190 | DOI: 10.36290/int.2017.033
V průběhu léčby pacientů s diagnózou diabetes mellitus 2. typu je málo pravděpodobné, že mohou dosáhnout a udržet dobrou kompenzaci diabetu pouze monoterapií. Diabetes mellitus je příkladem progresivního a chronického onemocnění, na jehož vzniku a průběhu se podílí mnoho zásadních patofyziologických mechanismů. Proto tedy jejich léčba vyžaduje kombinaci antidiabetických léků. Je prokázáno, že adherence pacienta k léčbě se snižuje zejména s počtem předepsaných tablet, frekvencí užívání medikace, délkou léčby a nežádoucími účinky léčby. Proto pro účinnost kombinace dvou či více léků je adherence pacienta důležitá. Využití fixní kombinace léků se tak...
Interní Med. 2017; 19(4): 192-197
Chronická lymfocytární leukemie (CLL) je převážně onemocněním starších osob. S tím je spojen zvýšený výskyt závažných přidružených chorob, které mohou zásadně komplikovat průběh léčby. V posledních letech byl klinický výzkum u CLL zaměřen právě na populaci starších a komorbidních pacientů. Výsledky randomizovaných studií přinesly zásadní zlepšení léčebných odpovědí a prodloužení celkového přežití. V léčbě 1. linie starších/komorbidních nemocných s CLL je aktuálně standardem chemoimunoterapie založená na kombinaci chlorambucilu s anti-CD20 monoklonální protilátkou (obinutuzumab, ofatumumab a rituximab). Další možností je léčba založená na kombinaci...
Interní Med. 2017; 19(4): 198-202 | DOI: 10.36290/int.2017.054
K léčbě recidivujících symptomatických cyst štítné žlázy, kde je prostá evakuace neúspěšná, lze s výhodou využít sklerotizaciabsolutním alkoholem pod ultrasonografickou kontrolou (US-PEIT). Metoda je vhodná u nemocných, kteří mají zvýšené operačníriziko. Také ji lze použít u pacientů, kteří se nechtějí podrobit operačnímu výkonu. Terapeutický úspěch v publikovanýchsouborech se pohybuje mezi 68 až 100 %. Podle Medical Guidelines for Clinical Practice for the Diagnosis and Management ofThyroid Nodules byla US-PEIT schválena jak v USA, tak v Evropě v roce 2010 jako plnohodnotná alternativa chirurgického řešení.
Interní Med. 2017; 19(4): 225-229 | DOI: 10.36290/int.2017.035
Nozokomiální pneumonie – Hospital-acquired pneumonia (HAP) je jednou z nejzávažnějších komplikací zdravotního stavu pacientů v průběhu hospitalizace a je významným prvkem ovlivňujícím ekonomiku péče o nemocné a často souvisí s problematikou bakteriální rezistence. Zastoupení jednotlivých etiologických patogenů HAP a jejich odolnost k antimikrobním přípravkům má rozhodující vliv na antimikrobiální léčbu. Nemožnost časné identifikace původců komplikuje kauzální antibiotickou terapii v úvodu HAP. Jejich určení trvá řadu hodin až dní a v tomto časovém intervalu je nutné zahájit antibiotickou léčbu empiricky. V etiologii HAP se většinou uplatňují...
Interní Med. 2017; 19(4): 214-216 | DOI: 10.36290/int.2017.055
Jedná se o kazuistiku ženy sledované po dobu 18 let, a to od „nevinného“ začátku až po manifestaci non kompaktní kardiomyopatiese systolickou dysfunkcí, které předcházela pracovní diagnóza dilatační kardiomyopatie. Následný nepříznivý průběh chronickéhosrdečního selhání se daří při kombinované, hybridní léčbě ovlivnit efektivně po dobu 9 let přidáním ivabradinu.
Interní Med. 2017; 19(4): 217-219
Pagetův-Schrötterův syndrom (idiopatická trombóza horní končetiny, námahová trombóza ) je v povědomí lékařů méně známouklinickou jednotkou, postihující zpravidla mladé jedince s dramatickým průběhem a významnými dlouhodobými následky přinesprávném zaléčení. Cílem této práce je čtenáře seznámit s danou problematikou, diagnostickým a terapeutickým postupem.Součástí textu je kazuistika pacienta dokumentující výskyt tohoto syndromu v klinické praxi.
Interní Med. 2017; 19(4): 210-213
Apixaban – přímý orální a selektivní inhibitor aktivovaného faktoru Xa – je již od roku 2014 schválen pro léčbu akutní žilnítrombózy a plicní embolie (kromě registrace pro prevenci systémové embolizace u nevalvulární fibrilace síní a prevenci žilníhotrombembolismu v ortopedii). Jde o efektivní a velmi bezpečnou možnost orální monoterapie od stanovení diagnózytrombembolické nemoci, a to v ambulantním i nemocničním režimu.
Interní Med. 2017; 19(4): 204-208 | DOI: 10.36290/int.2017.036
Herpetické viry jsou nejkomplexnější viry infikující člověka. Jejich typickou společnou vlastností je schopnost doživotní perzistence v organismu navozením latence. Neuroinfekce vyvolané herpetickými viry mají různě závažný průběh. Nejtěžší komplikací je hemoragicko-nekrotizující encefalitida, která i přes dostupnou léčbu zůstává nemocí s vysokou morbiditou a mortalitou. Základem diagnostiky herpetických neuroinfekcí je vyšetření mozkomíšního moku cytologicky a molekulárně biologicky s přímým průkazem viru metodou polymerázové řetězové reakce (PCR). V prezentovaném článku jsou shrnuty aspekty diagnostiky a léčby onemocnění centrálního nervového systému...
Interní Med. 2017; 19(4): 220-222