Interní Med. 2016; 18(1)
Interní Med. 2016; 18(1): 6-8 | DOI: 10.36290/int.2016.002
Základními léky ke snížení LDL-cholesterolu jsou statiny: ty mají nejvíce důkazů o tom, že snižují jak LDL-cholesterol, tak i kardiovaskulární příhody a mortalitu. Lékem druhé volby ke snížení LDL-cholesterolu (do kombinace se statiny) je ezetimib. V letošním roce byla publikována studie IMPROVE-IT která prokázala, že přidání ezetimibu ke statinu má i klinický dopad – pokles kardiovaskulárních příhod. Zcela novou skupinou hypolipidemik jsou PCSK9-inhibitory, z nichž první dva jsou již schváleny evropskou lékovou agenturou ke klinickému použití.
Interní Med. 2016; 18(1): 9-13 | DOI: 10.36290/int.2016.003
Jednou z hlavních snah preventivních kardiologů je zachytit většinu rizikových osob ještě před klinickou manifestací aterosklerózy, která může být často smrtelná. Jsou diskutovány tři okruhy postupů: 1) algoritmy výpočtu rizika vzniku kardiovaskulárních příhod založené na tradičních rizikových faktorech, 2) měření koncentrace cirkulujících biomarkerů včetně genetických parametrů souvisejících s cévním postižením a 3) morfologické a funkční metody zaměřené na přímé stanovení postižení cévní stěny či uzávěru tepen. Posledně uvedené jsou v užším smyslu chápány právě jako detekce preklinické aterosklerózy. Nejdůležitějším hlediskem je, zda na základě konkrétního...
Interní Med. 2016; 18(1): 14-18 | DOI: 10.36290/int.2016.004
Léčba diabetu v posledních letech doznala nebývale velkého rozvoje, zejména pak v oblasti nových perorálních antidiabetik. Pro jejich úspěšné klinické využití dnes nestačí pouze průkaz účinnosti, ale i průkaz bezpečnosti. V souladu s nařízením EMA a FDA je nově cíleně hodnocena jejich kardiovaskulární bezpečnost. Článek pojednává recentní poznatky z této oblasti, které byly intenzivně diskutovány v uplynulém kalendářním roce.
Interní Med. 2016; 18(1): 19-24
Ustekinumab je monoklonální plně humanizovaná protilátka IgG1κ, která inhibuje funkci interleukinů 12 a 23 prostřednictvím vazby na jejich společnou podjednotku p40. Ustekinumab má schválené indikace středně závažná a závažná psoriáza u dospělých a adolescentů od 12 let a psoriatická artritida u dospělých. Řadou klinických studií byl prokázán jeho efekt na mimokožní manifestace, obzvláště pak na muskuloskeletární systém. Klinické studie PSUMMIT-1 a -2 u pacientů s psoriatickou artritidou prokázaly dobré vlastnosti ustekinumabu k navození rychlé terapeutické odpovědi při dobrém bezpečnostním profilu a umožnily registraci i v této indikaci.
Interní Med. 2016; 18(1): 24-26 | DOI: 10.36290/int.2016.006
Vzhledem k nízké incidenci a prevalenci infekce HBV v České republice není infekce HBV žen v produktivním věku častým problémem. Množství mladých infikovaných žen však může rychle narůst v souvislosti s nárůstem imigrace ze zemí s vyšší prevalenci infekce HBV, a to zejména z Vietnamu, Číny, Ukrajiny a Ruska. Nejdůležitějším úkolem je prevence vertikálního přenosu infekce HBV od matek s vysokou HBV virémií na jejich děti během porodu. Kombinace aktivní a pasivní imunizace je někdy v těchto případech nedostatečně účinná. Podání tenofoviru, lamivudinu nebo telbivudinu během třetího trimestru gravidity může snížit nebezpečí tohoto přenosu. Během těhotenství...
Interní Med. 2016; 18(1): 28-32 | DOI: 10.36290/int.2016.007
Vznik mnoha onemocnění respiračního systému může být způsoben látkami z pracovního prostředí. Článek seznamuje s aktuálním spektrem nemocí dýchacích cest, plic a pohrudnice, které byly v České republice ohlášeny v letech 2009 až 2013 národnímu registru jako nemoci z povolání. Bylo uznáno 1 159 profesních nemocí respiračního systému. Mezi nimi dominovaly 37,2 % pneumokonióza uhlokopa a 20,0 % profesní astma. Následovaly nemoci způsobené azbestem (12,5 %), silikóza (11,8 %) a řada dalších onemocnění. Autor seznamuje s jejich příčinami, rizikovými faktory, výskytem a trendy.
Interní Med. 2016; 18(1): 33-34 | DOI: 10.36290/int.2016.008
Celiakie je ve stáří diagnostikována zřídka. Studie naznačují, že prevalence celiakie je ve stáří vyšší. Základem diagnostiky celiakie je vyšetření protilátek proti tkáňové transglutamináze a protilátek proti endomysiu. Patologické hodnoty těchto testů indikují provedení gastroskopie a biopsie ze sliznice aborálního duodena a histologické vyšetření s použitím Marshovy klasifikace. Práce shrnuje prevalenci celiakie ve stáří, komorbidity, prodlení v diagnóze, benefit bezlepkové diety.
Interní Med. 2016; 18(1): 36-37 | DOI: 10.36290/int.2016.009
Arteriální hypertenze patří spolu s kouřením, diabetem, dyslipidemií a obezitou mezi nejvýznamnější rizikové faktory kardiovaskulárních chorob. V ČR se prevalence hypertenze v dospělé populaci (25–64 let) pohybuje okolo 35 % s nárůstem ve vyšších věkových skupinách. Dosažení cílových hodnot tlaků hypertoniků není uspokojivé a v ČR se pohybuje okolo 30 %. Využití fixní trojkombinace perindopril/indapamid/amlodipin pomáhá ovlivnit nejvýznamnější faktory nedobré kontroly hypertenze – těmi jsou nedostatečná compliance pacientů a malé využití kombinační léčby ze strany lékařů (1, 6, 7).
Interní Med. 2016; 18(1): 38-42 | DOI: 10.36290/int.2016.010
Myokarditida je onemocnění charakterizované zánětlivým infiltrátem srdečního svalu s nekrózou nebo s degenerací přilehlých myocytů. Má řadu infekčních i neinfekčních příčin. Nejčastější příčinou zánětlivého postižení myokardu bývá virová infekce. Může mít nefulminantní či fulminantní průběh – od asymptomatického či lehkého průběhu onemocnění, až po nejzávažnější formy projevující se těžkým srdečním selháním nebo náhlým úmrtím. Dilatační kardiomyopatie vzniklá v souvislosti s myokarditidou se nazývá zánětlivá kardiomyopatie (ZKMP). V naší kazuistice pojednáváme o vzácné formě fulminantní myokarditidy s fatálním průběhem.
Interní Med. 2016; 18(1): 43-45 | DOI: 10.36290/int.2016.011
Autoři popisují případ sekundární relabující salmonelové sepse u pacientky se systémovým lupus erythematodes. Cíleným pátráním byla prokázána víceetážová spondylodiscitida s paravertebrálními abscesy. Výběr antibiotik byl komplikován alergií na co-trimoxazol a projevy postantibiotické kolitidy po ciprofloxacinu. Léčba probíhala pomocí meropenemu a následně doxycyklinem, bez dalších komplikací.
Interní Med. 2016; 18(1): 49-51
Práce pojednává o patofyziologických procesech zánětu vedoucích k syntéze C-reaktivního proteinu (CRP) a o jeho imunitních funkcích. Zvláštní důraz je kladen na pochopení možných infekčních i neinfekčních příčin indukujících syntézu CRP, dynamiky tvorby a degradace CRP a na úlohu zvýšené hodnoty CRP při indikaci antibiotické léčby.
Interní Med. 2016; 18(1): 46-48