Interní Med. 2018; 20(2): 55
Interní Med. 2018; 20(2): 58-61 | DOI: 10.36290/int.2018.011
Diabetes mellitus je hlavním rizikovým faktorem aterosklerózy a obecně platí, že nemocní s diabetem mají několikanásobněvyšší kardiovaskulární riziko než jedinci bez diabetu. Avšak zejména v poslední době se ukazuje, že toto riziko je poměrně heterogenní.U většiny diabetiků je vysoké, velmi vysoké, či dokonce extrémní. U menší části ale může odpovídat i běžné populaci.Sdělení se věnuje hlavním faktorům kardiovaskulárního rizika diabetiků a možnostem jeho ovlivnění.
Interní Med. 2018; 20(2): 62-67 | DOI: 10.36290/int.2018.012
V roce 2017 vydala Česká revmatologická společnost přepracovaná Doporučení pro léčbu revmatoidní artritidy (RA). Základem je včasná diagnostika onemocnění a okamžité zahájení účinné terapie. Strategie léčby se řídí posuzováním aktivity onemocnění pomocí kompozitních indexů v pravidelných časových intervalech a úpravou medikace při nedosažení cíle léčby. Zpravidla do třetího měsíce od zahájení léčby je doporučováno dosažení alespoň 50% redukce aktivity a do šestého měsíce dosažení cíle léčby – remise (alternativně nízké klinické aktivity). Doporučuje se zahájit monoterapii methotrexátem, při kontraindikaci nebo intoleranci zvážit nasazení leflunomidu...
Interní Med. 2018; 20(2): 68-72
Základem léčby akutního koronárního syndromu je dnes včasná reperfuze. Po úspěšné reperfuzi musí následovat režimová opatření doplněná účinnou farmakoterapií, která má za úkol zabránit remodelaci levé komory, restenóze koronární tepny, retrombóze a arytmiím. K tomuto slouží 4 lékové skupiny – blokátory systému renin-angiotenzin-aldosteron, betablokátory, antiagregancia a hypolipidemika. V českém registru po infarktu myokardu (FARIM) dostávalo ACE-inhibitory (ACE-i) nebo sartany (ARB) 90 % nemocných, betablokátory (BB) 86 % a statiny dokonce 92 % sledovaných. Nedostatečné bylo v některých případech dávkování, především statinů a ACE inhibitorů...
Interní Med. 2018; 20(2): 74-80 | DOI: 10.36290/int.2018.014
Alergická onemocnění jsou chápána jako systémová onemocnění s orgánovými příznaky. Alergická rýma je definována jako soubor nosních příznaků, vznikajících na podkladě IgE – zprostředkovaného zánětu po alergenové expozici nosní sliznice. Základní charakteristikou alergické rýmy je perzistující eozinofilní zánět provázený typickými klinickými projevy. Alergická rinitida se rozvíjí na podkladě četných vlivů zevního prostředí u geneticky disponovaného jedince. Projevy rýmy mohou být spontánně reverzibilní nebo ustupují po léčbě. Plán vedení léčby alergické rýmy obsahuje edukaci pacienta a eliminaci alergenů, farmakoterapii, specifickou alergenovou...
Interní Med. 2018; 20(2): 82-84 | DOI: 10.36290/int.2018.015
Hypolipidemika jsou jedny z celosvětově nejvíce předepisovaných léčiv. V roce 2016 vyšla nová odborná doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi a také nová společná doporučení ESC a EAS (Evropské společnosti pro aterosklerózu) pro management dyslipidemií, ve kterých se objevilo několik změn oproti předchozí verzi doporučení. Jde například o změny v kategorizaci pacientů do jednotlivých skupin kardiovaskulárního rizika a některé změny v cílových hodnotách LDL-cholesterolu. Dosahování těchto cílových hodnot, které je většinou velmi obtížné či nemožné u pacientů s familiární hypercholesterolemií,...
Interní Med. 2018; 20(2): 85-88 | DOI: 10.36290/int.2018.052
Přímá antikoagulancia se v posledních letech těší stále větší oblibě. Jejich výhody spočívají mimo jiné v jednoduchosti aplikace,vysoké bezpečnosti a absenci potřeby pravidelné monitorace účinku. Mezi již známé a ověřené indikace patří prevencetromboembolických příhod u pacientů s nevalvulární fibrilací síní a po ortopedických zákrocích, léčba a prevence hlubokéžilní trombózy a plicní embolie. V prezentovaném článku se zmiňujeme o relativně nových poznatcích využití přímých antikoagulanciíu pacientů před kardioverzí, ablačními výkony či po perkutánní koronární intervenci.
Interní Med. 2018; 20(2): 93-95 | DOI: 10.36290/int.2018.018
Úvod: Kompresivní terapie je jednou ze základních a klíčových modalit v terapii chronického žilního onemocnění. Naproti tomu je známo, že adherence ke kompresivní terapii není z různých důvodů u pacientů vysoká. Cílem práce bylo zjistit, zda je možné typem komprese dolních končetin ovlivnit adherenci k této léčbě. Metodika: Bylo sledováno 62 pacientů, kteří absolvovali kompresivní terapii jak elastickými obinadly, tak elastickými punčochami. Dále jsme sledovali vztah mezi nošením komprese, BMI a pohlavím. Bylo zkoumáno, který typ komprese je preferenční a jaká je adherence pacientů k dané terapii. Dále bylo zkoumáno, jestli je nějaký vztah k BMI pacientů....
Interní Med. 2018; 20(2): 99-103
Rok 2017 byl rokem 60. výročí prvního klinického použití metforminu v léčbě diabetu. Za dobu svého používání prokázal schopnost ovlivňovat inzulinovou rezistenci a snižovat hyperglykemii, aniž docházelo k váhovému nárůstu a zvýšení rizika hypoglykemie, jeho dlouhodobý kardiovaskulární benefit byl identifikován v UK Prospective Diabetes Study v roce 1998, což vedlo k jeho postavení léku 1. volby v léčbě diabetes mellitus 2. typu, kde stále přetrvává. V roce 2016 došlo k významné změně v SPC metforminu. FDA i EMA povolily léčbu metforminem i u osob s mírným a středně závažným poškozením ledvinové funkce s definicí vhodných dávek a kontraindikací jeho...
Interní Med. 2018; 20(2): 96-98
Proteinurie není jen kardinálním symptomem primárních a sekundárních nefropatií, ale i samostatným patogenetickým faktorem progrese těchto onemocnění. Spolu s hodnotou sérového kreatininu, hodnocením erytrocytů v moči a sonografií ledvin patří kvalitativní a kvantitativní údaj o proteinurii k základním nefrologickým vyšetřením. Ke screeningu proteinurie se v běžné praxi užívá vyšetření testovacím proužkem – „dipstick“, tím však nelze odhalit malou albuminurii, Bence-Jonesovu proteinurii (volné lehké řetězce např. při mnohočetném myelomu) a známky tubulointersticiálních onemocnění. Pro přesnější vyhodnocení albuminurie, resp. proteinurie,...
Interní Med. 2018; 20(2): 108-110
Hypertenze je v rozvinutých zemích jedním z nejčastějších onemocnění. Spolu s dalšími rizikovými faktory patří mezi nejzávažnější rizikové faktory kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Nejtěsnější vztah byl prokázán mezi hypertenzí a cévní mozkovou příhodou a srdečním selháním. Zavedením nových účinných antihypertenziv se léčba hypertenze řadí k nejvýznamnějším úspěchům medicíny minulého století, stále však zůstává problémem dosažení optimálních hodnot krevního tlaku (TK) u většiny hypertoniků. Obecným doporučením je snížit TK pod 140/90 mmHg, vhodnější jsou hodnoty nižší. Ve specifických případech snižujeme tlak na hodnoty tolerované. U mladších hypertoniků...
Interní Med. 2018; 20(2): e1-e5 | DOI: 10.36290/int.2018.016
Přehledový článek pojednává o významu fyzické aktivity (FA) u pacientů s obezitou a diabetem. Popsán je vliv FA na klidovýenergetický výdej, metabolismus, vybrané adipocytokiny a zejména pozitivní účiny FA u pacientů s diabetem mellitem.Zdůrazněn je vliv FA na prevenci diabetu, obezity a celkové i kardiovaskulární mortality. Závěr článku je věnován doporučenéintenzitě a frekvenci FA včetně konkrétních doporučení, jakou FA zvolit.
Interní Med. 2018; 20(2): e6-e8 | DOI: 10.36290/int.2018.017
Principy třídění v přednemocniční neodkladné péči (ZZS) a v nemocniční neodkladné péči (UP), by měly být ve vzájemné souhře, shodě a návaznosti. Obě etapy třídění v urgentní medicíně mají totožný cíl – rychlé určení priority poskytnutí zdravotní péče dle závažnosti poranění, rychlou terapii a rychlý odsun k definitivní léčbě, a tím zkrácení doby ošetření. Metodika třídění pro nemocniční neodkladnou péči za normálních podmínek je primárně určena k využití na urgentním příjmu, a to jak v době příjmu velkého počtu osob při řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví, tak i v době běžného provozu. Triage na urgentním příjmu je doménou...