Interní Med. 2011; 13(3): 103
Interní Med. 2011; 13(3): 106-108
Farmakoterapie esenciální arteriální hypertenze představuje účinnou prevenci rozvoje remodelace myokardu a vzniku chronického srdečního selhání (CHSS). Pokud není i při zavedené farmakoterapii CHSS krevní tlak dobře kontrolován, je vždy indikace k dalšímu léčebnému ovlivnění. K dispozici je kombinační léčba inhibitory RAAS systému, ACE-I a ARB za přísné kontroly kalemie a ledvinových funkcí. Z toho postupu mají prospěch zejména pacienti s nadějí na reverzní remodelaci myokardu a nemocní v pokročilejších fázích onemocnění dlouhodobě léčeni ACE-I, u nichž předpokládáme fenomén úniku. Novou velmi nadějnou možnost představuje přidání přímého inhibitoru...
Interní Med. 2011; 13(3): 109-110
Příspěvek se zabývá křečemi neepileptického i epileptického původu zejména se zaměřením na diagnostiku v prvním kontaktu. Je uvedena i základní terapie včetně léčby status epilepticus.
Interní Med. 2011; 13(3): 111-116
Přehledové sdělení obsahuje souhrn informací zabývajících se problematikou výživy ve stáří a poskytuje ucelený náhled. V jednotlivých částech článku jsou komentovány faktory a vlivy se vztahem k výživě a nutričnímu stavu člověka-seniora ve věkové skupině nad 65 let, doporučení, která vycházejí z dostupných recentních informací a zahrnují osobní zkušenosti autora.
Interní Med. 2011; 13(3): 117-118
V roce 1997 byl „doporučeným postupem“ definován nedostatek růstového hormonu v dospělosti jako samostatná klinická jednotka (AGHD). Substituce růstového hormonu (HGH) postupně pronikla do běžné praxe jako terapeutický prostředek AGHD. S přibývajícími zkušenostmi a délkou doby léčby AGHD vyvstala celá řada otázek, na které, jak se ukazuje, nelze zcela jednoznačně a beze zbytku odpovědět. Není jasné, zda by všichni nemocní s AGHD měli být léčeni, jak velkou dávku by pacient měl dostávat a jak dlouho by měl být pacient HGH ve skutečnosti substituován. Ani několikaletá zkušenost s užíváním HGH v klinické praxi nerozptýlila pochybnosti...
Interní Med. 2011; 13(3): 120-122
Dušnost, jako jeden z častých a významných symptomů, bývá pacienty často špatně tolerována. Může být první a jedinou známkou onemocnění, která mohou přímo i potencionálně ohrožovat život pacienta, proto je potřeba věnovat patřičnou pozornost jejím příčinám, správné diagnostice a adekvátní terapii.
Interní Med. 2011; 13(3): 123-126
Bolest představuje problém, kterému v podmínkách intenzivní péče musíme čelit velmi často. Analgezie kriticky nemocných pacientů je nejenom obtížná, ale mnohdy i nedostatečná, a to navzdory známé skutečnosti, že bolest negativně ovlivňuje morbiditu a mortalitu a má i zásadní podíl na zhoršení kvality života. Na druhou stranu není sebemenších pochyb o tom, že adekvátní analgezie má pozitivní vliv na outcome různých skupin pacientů. Bohužel však léčba bolesti u kriticky nemocných zůstává i nadále nenaplněnou výzvou.
Interní Med. 2011; 13(3): 127-133
V době, kdy WHO klade důraz na zodpovědnost každého jedince za svoje zdraví, lze samoléčbu považovat za pozitivní součást zdravotního chování jedince. Průjem a zácpa jsou časté symptomy, se kterými pacienti v rámci samoléčení navštěvují lékárnu.
Interní Med. 2011; 13(3): 138-139
V kazuistice je prezentován případ muže s výsevem mnohočetných drobných žlutavých papulí disseminovaně na trupu i končetinách. Subjektivně byl výsev provázen mírným svěděním. Provedené histologické vyšetření verifikovalo diagnózu eruptivní xantomatózy. Laboratorně byla zjištěna výrazná elevace celkového cholesterolu a triacylglyceridů se současným snížením koncentrace HDL cholesterolu v plazmě. Při zavedené terapii fibráty a při dietních a režimových opatřeních došlo k úplné regresi kožních projevů i úpravě hodnot lipidů.
Interní Med. 2011; 13(3): 134-137
Syndrom neklidných nohou (Restless legs syndrome – RLS) a periodické pohyby končetin ve spánku (Periodic limb movements in sleep – PLMS) jsou častými neurologickými chorobami, které ve své rozvinuté formě vedou k poruše spánku. Onemocnění se vyskytuje ve formě primární a sekundární – sekundární formy doprovází jiné stavy jako terminální stadium renálního selhání, nedostatek železa a těhotenství. U 80 % pacientů s RLS se objevují PLMS, které jsou charakterizované stereotypními a pravidelnými pohyby končetin během spánku. Diagnóza onemocnění je stanovena na základě polysomnografického vyšetření či aktigrafie. Dopaminergní terapie...
Interní Med. 2011; 13(3): 140-142
Obvyklá jednotlivá dávka samotného paracetamolu (500 mg per os) představuje u osob nad 50 kg hmotnosti podprahovou dávku (< 10 mg/kg). U osob s hmotností nad 60 kg je proto doporučována dávka 1 g paracetamolu. Pokud samotný paracetamol ani v dávce 1 g per os netlumí bolest dostatečně, je třeba volit jiné analgetikum, nebo použít kombinaci paracetamolu s dalšími látkami, např. s opioidy, nesteroidními antirevmatiky (je-li to možné), kofeinem nebo jinými. Někdy pomůže urychlení vstřebání paracetamolu z jeho rozpustných lékových forem.
Interní Med. 2011; 13(3): 146-147