Vzdělávání lékařů - včera - dnes - zítra?

prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.

Interní Med. 2014; 16(2): 47  

Oddálení cévních komplikací diabetu

Delaying vascular complications of diabetes

doc.MUDr.Michal Vrablík, Ph.D.

Interní Med. 2014; 16(2): 50-53  

Cévní komplikace představují nejčastější z chronických komplikací diabetu mellitu 2. typu a jsou také nejdůležitější příčinou morbidity a mortality těchto nemocných. Riziko koronárních příhod je u diabetiků mužského pohlaví zvýšeno 3x a u diabetiček dokonce 5x ve srovnání s nediabetiky. Při snižování (velmi) vysokého KV rizika diabetiků využíváme kombinace režimových opatření a medikamentózní léčby. Režimová opatření příznivě působí na kontrolu hyperglykemie i další rizikové faktory sdružené s inzulinovou rezistencí. Ve farmakologické léčbě se v prevenci makrovaskulárních změn opíráme o blokádu systému renin-angiotenzin-aldosteron (ACE inhibitor...

Cystická fibróza u dospělých

Cystic fibrosis in adults

MUDr.Libor Fila, Ph.D.

Interní Med. 2014; 16(2): 54-60  

Cystická fibróza (CF) je vrozené onemocnění vyvolané mutacemi genu pro transmembránový regulátor vodivosti (CFTR). Onemocnění vede k dysfunkci žláz s vnější sekrecí s vysokou koncentrací chloridů v potu a tvorbou abnormálně vazkého hlenu v dýchacím, trávicím a rozmnožovacím ústrojí. Klinickému obrazu dominuje chronické sinopulmonální onemocnění, postižení trávicího ústrojí s poruchou stavu výživy, syndrom ztráty solí a mužská neplodnost. V diagnostice se k průkazu dysfunkce CFTR proteinu využívá vyšetření koncentrace chloridů v potu a mutací genu CFTR. V léčbě se uplatňuje především respirační fyzioterapie s inhalacemi mukolytik, agresivní...

Účinnost a bezpečnost linagliptinu - význam pro klinickou praxi

Efficiency and safety of linagliptin - relevance to clinical practice

doc.MUDr.Martin Prázný, CSc., Ph.D., MUDr.Jan Šoupal

Interní Med. 2014; 16(2): 62-66  

Léčba diabetu 2. typu je založena na úpravě životního stylu v kombinaci s farmakoterapií. Lékem první volby je metformin a poté lze do kombinace vybírat z několika skupin farmak. Z moderních antidiabetik jsou k dispozici inhibitory dipeptidyl-peptidázy 4 (gliptiny), které ovlivňují inkretinový systém. Pro všechny gliptiny platí, že jsou účinné a relativně bezpečné. U většiny gliptinů je nutné průběžně monitorovat renální a jaterní funkce. Výhoda linagliptinu spočívá v minimálním vylučování ledvinami a minimální metabolizaci v játrech. V praxi tak není nutné monitorovat jaterní ani renální funkce z důvodu léčby linagliptinem. Díky minimální...

Metformin a jeho postavení v léčbě diabetes mellitus 2. typu

Metformin and its position in the treatment of type 2 diabetes mellitus

prof.MUDr.Martin Haluzík, DrSc.

Interní Med. 2014; 16(2): 67-69  

Výskyt diabetes mellitus zejména 2. typu v současné době stoupá prakticky ve všech vyspělých zemích světa. Nedávno ukončené velké studie ukazují, že nejzásadnějším faktorem ovlivňujícím dlouhodobý výskyt komplikací u diabetiků je včasná diagnostika diabetu a jeho intenzivní léčba bezprostředně po diagnóze. Metformin, preparát ze skupiny biguanindů, je lékem první volby u všech diabetiků 2. typu, u kterých nejsou přítomny kontraindikace jeho podávání. Tento lék by měl být nasazen bezprostředně po diagnóze diabetu a jeho dávka postupně titrována na 2–3 g/denně. Vůdčí postavení metforminu v algoritmu léčby diabetu 2. typu je dáno jeho dobrou...

Intracerebrální krvácení jako komplikace Henoch-Schönleinovy purpury u starší ženy

Intracerebral hemorrhage as a complication of Henoch-Schönlein Purpura in an Elderly Women: A case report

MUDr.Martin Harazim, MUDr.Ivo Hofírek

Interní Med. 2014; 16(2): 74-77  

3Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) Autoři popisují případ intracerebrálního krvácení u 83leté pacientky s Henoch-Schönleinovou purpurou. Při hospitalizaci pro postupně progredující renální insuficienci na podkladě autoimunitní vaskulitidy s nutností opakované hemodialyzační léčby došlo k spontánnímu intrakraniálnímu krvácení. I přes velmi časný neurochirurgický výkon s evakuací subdurálního hematomu nedochází ke zlepšení klinického stavu a hospitalizace je ukončena smrtí pacientky. Dosud bylo publikováno pouze několik případů s touto závažnou, život ohrožující komplikací.

Mnohočetný myelom - nezapomínejme dávno známé

Multiple myeloma - let us not forget what is long known

MUDr.Anna Žlabová, MUDr.Petr Pavlíček, MUDr.Helena Dvořáková, MUDr.Jan Kykal

Interní Med. 2014; 16(2): 78-79  

Mnohočetný myelom (plazmocytom, m. Kahler) je diagnóza, kterou pacienti stále občasně dostávají se zpožděním, i když její stanovení ve valné většině případů není nikterak náročné. Toto dokládá naše kazuistika ženy, která pro bolesti zad absolvovala šest cyklů rehabilitace, aby jí až poté byly provedeny základní laboratorní testy s charakteristickým obrazem anemie, renální insuficience, hyperproteinemie a hyperkalcémie. V neposlední řadě náš příspěvek připomíná, že stanovením správné diagnózy, byť často v pokročilých stadiích, dáváme pacientovi šanci dostat kauzální léčbu, která může zlepšit kvalitu života a dle statistik prognózu mnohočetného...

Idiopatické střevní záněty a záněty oka

Ocular manifestations of inflammatory bowel disease

MUDr.Helena Štrofová, doc.MUDr.Petra Svozílková, Ph.D., MUDr.Alena Hosová, MUDr.Vladimíra Fialová

Interní Med. 2014; 16(2): 70-72  

Doprovodné extraintestinální projevy zánětlivého střevního onemocnění se vyskytují u jedné třetiny pacientů. Oční komplikace těchto onemocnění jsou vzácné, vyskytují se u méně než 10 % případů, ale mohou být spojené s významnou morbiditou. Oční potíže jsou často nespecifické a zahrnují slzení, pálení nebo svědění očí, bolest očí, fotofobii, hyperémii spojivky nebo skléry až pokles zrakové ostrosti. Oční zánět nejčastěji postihne episkléru – episkleritida, dále bývá diagnostikována skleritida a uveitida. Oční vyšetření by mělo být rutinní součástí péče o pacienty s idiopatickými střevními záněty. Oční příznaky vzácně předcházejí diagnózu...

Hojení chronických ran v závislosti na zlepšení mikrocirkulace pomocí léčby metodou MDM

MUDr. Emil Záhumenský, prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

Interní Med. 2014; 16(2): 83-84  

Mesodiencefalická modulace je neinvazivní elektrofyziologická metoda, která je používána již od roku 2007 a je založena na stimulaci centrálního nervového systému definovanými elektrickými podněty. Cílem práce bylo navázat na klinickou zkoušku s názvem „Použití mesodiencefalické modulace (MDM) pro zlepšení mikrocirkulace v tkáních“, která byla provedena ve FN Motol, Praha (zahájení 12. 4. 2010, ukončení 2. 7. 2010, cross-over, dvojitě zaslepená, randomizovaná klinická zkouška), a to formou navazující follow up studie. Cílem této studie bylo ověřit, zda při ovlivnění mikrocirkulace v periferních tkáních pomocí léčby metodou MDM dojde...

Mladý muž s těžkým potrombotickým syndromem na obou dolních končetinách po nepoznané rozsáhlé hluboké žilní trombóze

doc. MUDr. Dalibor Musil, Ph.D.

Interní Med. 2014; 16(2): 85-86  

Komentář k článku doc. MUDr. Jany Hirmerové, Ph.D. (Interní Med. 2014; 16(1): 31–34)

Příprava kortikodependentního pacienta k operačnímu výkonu

Preparing a steroid-dependent patient for surgery

doc.MUDr.Zdeněk Fryšák, CSc., doc.MUDr.David Karásek, Ph.D., MUDr.Milan Halenka, Ph.D.

Interní Med. 2014; 16(2): 80-82  

Operační výkon představuje nespornou zátěž, na kterou jinak zdravý organizmus zareaguje v první řadě zvýšením sekrece kortizolu, steroidního hormonu, především s glukokortikoidním, méně mineralokortikoidním účinkem. To je ovšem jen podstatná část velmi komplexního procesu. Nedostatečná činnost kůry nadledvin, ať již primární nebo sekundární (porucha funkce hypotalamohypofyzární osy), ohrožuje pacienta bezprostředně na životě. Řešení problému se pak přesunuje do rukou ošetřujícího lékaři, který musí nemocnému pomoci vytvořit podmínky pro zvládnutí krizové situace.