Interní Med. 2014; 16(3): 91
Interní Med. 2014; 16(3): 93-97
Chronické žilní onemocnění (CVO) je choroba s vysokou incidencí, která se vyskytuje především Evropě a Severní Americe. Hlavním cílem venoaktivních látek (VAL) je eliminovat symptomy CVO (žilní bolest, tíže v nohou apod.). Avšak jsou i VAL, které mohou být též použity k léčbě žilního otoku a žilního bércového vředu. Existuje mnoho studií, které dokazují jejich efekt v experimentu a též jejich efekt na úrovni mikrocirkulace. Jako nejúčinnější substance se jeví mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF) diosmin hesperidinu. Je prokázáno, že tato látka může být použita jako vhodná doplňující léčba zákroků na žilním systému. Pouze MPFF...
Interní Med. 2014; 16(3): 98-100
Otevřené foramen ovale (PFO) je běžným nálezem u zdravých osob, jeho výskyt je vyšší u pacientů s prodělanou kryptogenní mozkovou příhodou. U některých pacientů lze předpokládat roli PFO při jeho vzniku cestou paradoxní embolizace. Pro průkaz PFO a pravolevého zkratu přes síňovou přepážku zůstává zlatým standardem jícnová echokardiografie. Není známo, zda uzávěr PFO je účinný v prevenci recidivy po kryptogenní CMP. Observační studie svědčí pro benefit uzávěru, tři randomizované studie – všeobecně – neprokázaly rozdíl oproti medikamentózní léčbě. Uvádíme naše zkušenosti a indikační kritéria intervenčního uzávěru PFO.
Interní Med. 2014; 16(3): 102-105
Úspěšná léčba chronické bolesti by měla být základním cílem pro všechny lékaře, kteří se s bolestí setkávají. Nociceptivní a neuropatická bolest patří mezi dva základní druhy bolesti, které se objevují buď samostatně, nebo bývají kombinované. Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila třístupňový analgetický žebříček s doporučením k užití opioidů v terapii onkologické bolesti. Tato doporučení jsou dnes široce akceptována a dále aplikována při užití opioidní terapie i v léčbě chronické neonkologické bolesti. Silné opioidy, jejichž představitelem je morfin a novější generace, jako je fentanyl, buprenorfin, oxycodon, hydromorfon a tapentadol,...
Interní Med. 2014; 16(3): 106-109
Léčba pacientů s diabetem 2. typu zahrnuje edukaci se zaměřením na změnu životního stylu, posouzení mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací, normalizaci glykemie, minimalizaci kardiovaskulárních a dalších rizikových faktorů. Většina pacientů s diabetem vyžaduje kontinuální léčbu zvyšující inzulinovou sekreci i senzitivitu a snižující absorpci sacharidů. Iniciální monoterapie selhává u 5–10 % pacientů ročně. Podle analýzy UKPDS 50 % pacientů potřebuje druhé perorální antidiabetikum po třech letech léčby. Zcela nové terapeutické možnosti poskytují inkretiny – inhibitory DPP-4 a agonisté GLP-1 receptoru i glifloziny. Nové...
Interní Med. 2014; 16(3): 110-112
Vitamin D se uplatňuje při rozvoji i prevenci řady patologických stavů. Imunitní systém zasahuje do celého organizmu, udržuje homeostázu, postavení jedince v prostředí a je jedním z nejdůležitějších regulačních systémů organizmu s neuvěřitelnou adaptační schopností. V přehledu se zabývám vlivem aktivního vitaminu D na imunitní systém, a to jak na oblast přirozené, tak adaptivní imunity. Přes imunitní systém má vitamin D též význam při obraně proti infekcím, nádorovým onemocněním a při rozvoji imunopatologických reakcí, a to především v autoimunitě.
Interní Med. 2014; 16(3): 113-115
Obstipace je tradičně chápána jako tuhá stolice s frekvencí méně než třikrát za týden. Za rizikové faktory jsou považovány ženské pohlaví, vyšší věk, dieta s nízkým příjmem vlákniny a tekutin, malá pohybová aktivita. I skupiny s nízkým vzděláním a příjmem trpí dle statistik častěji na zácpu. Chronická obstipace je dělena na primární (funkční) a sekundární. Sekundární je podmíněna organickými příčinami, systémovými chorobami či medikací. Základem vyšetření je pečlivá anamnéza a fyzikální vyšetření, zejména musíme vyloučit varovné příznaky, pokud jsou přítomny, nemocný potřebuje další, podrobnější vyšetření na specializovaném pracovišti. V ostatních...
Interní Med. 2014; 16(3): 116-118
Infekce jaterních cyst u pacientů s autozomálně dominantní polycystickou chorobou ledvin je poměrně vzácnou, nicméně velmi závažnou komplikací tohoto onemocnění. V kazuistice je popsán případ pacienta s ADPKD, u kterého došlo v terénu chronické renální insuficience transplantovaného štěpu k rozvoji sepse. Během došetřování byla nalezena infikovaná jaterní cysta. V rámci kombinované terapie byla nasazena cílená antibiotická terapie (ATB) a provedena drenáž cysty s odezněním klinických a laboratorních známek zánětu.
Interní Med. 2014; 16(3): 119-122
Hypokortikalizmus je stav nedostatečné sekrece hormonů kůry nadledvin, především glukokortikoidů, a jeho příznaky jsou důsledkem nepoměru mezi jejich sekrecí a potřebou. Jedná se o závažný stav, mající ve své mírné podobě pouze nespecifické projevy, který ale může vyústit až do obrazu hypokortikální (addisonské) krize se šokovým stavem a rizikem úmrtí. Nezbytná je proto včasná a správná diagnostika a včasné nasazení substituční léčby. Bez ohledu na etiologii se základně orientujeme podle sérových koncentrací kortizolu ráno nalačno, při diagnostické nejistotě a k odhalení parciálního deficitu používáme dynamické stimulační testy, inzulinový...
Interní Med. 2014; 16(3): 123-126
Komorové extrasystoly jsou předčasné komorové stahy vznikající elektrickou depolarizací z ektopického centra myokardu pod úrovní Hisova svazku. Jedná se o nejčastější komorovou arytmii v populaci. Vyskytují se jak u pacientů bez jakéhokoliv organického onemocnění srdce, tak u pacientů s nejrůznějšími srdečními onemocněními. Z valné většiny jsou benigního rázu a nevyžadují tak žádnou terapii. U části pacientů jsou extrasystoly velmi nepříjemně subjektivně vnímány a u malého procenta může dokonce vést frekventní komorová extrasystolie k dysfunkci levé komory srdeční – tachykardické kardiomyopatii. Tyto skupiny pacientů již vyžadují terapeutický...