Interní Med. 2016; 18(4)
Interní Med. 2016; 18(4): 163-167 | DOI: 10.36290/int.2016.038
Diabetes mellitus 2. typu je závažné onemocnění s narůstající prevalencí. Na vysoké kardiovaskulární mortalitě diabetiků se velkou měrou podílí chronické srdeční selhání. V jeho léčbě se mohou uplatnit všechny dostupné farmakologické i nefarmakologické postupy používané v běžné populaci, s přihlédnutím ke specifickým patogenetickým mechanizmům srdečního postižení u diabetiků a k výsledkům řady intervenčních studií. V poslední době je kladen velký důraz na výběr hypoglykemické léčby, která může prognózu nemocných s diabetem a srdečním selháním zásadně ovlivnit. EMPA-REG OUTCOME je první prospektivní randomizovanou studií, která prokázala pozitivní...
Interní Med. 2016; 18(4): 168-175 | DOI: 10.36290/int.2016.039
Ve světle současných poznatků představuje kombinační léčba hypertenze především podávání léků ovlivňujících systém renin– angiotenzin–aldosteron, blokátorů kalciových kanálů a diuretik, a to ve fixních kombinacích, zlatý standard. Díky rozdílným mechanizmům působení jednotlivých látek mají tyto kombinace antihypertenziv výrazný aditivní a synergický antihypertenzní účinek vedoucí k výraznějšímu poklesu krevního tlaku a nižšímu výskytu nežádoucích účinků jednotlivých komponent. Předepisování fixních kombinací také zvyšuje compliance nemocných. Nabídka širokého spektra dávek jednotlivých komponent pak dovoluje jejich podávání nemocným s různými...
Interní Med. 2016; 18(4): 176-178 | DOI: 10.36290/int.2016.040
Epidemie obezity představuje závažný medicínský a společenský problém. Její následky vedou k postižení řady orgánových systémů včetně pankreatu. Tato práce se zaměřuje na stručný přehled vztahu obezity a některých onemocnění pankreatu.
Interní Med. 2016; 18(4): 180-183 | DOI: 10.36290/int.2016.041
Sarkoidóza je multisystémové onemocnění neznámé etiologie, které je charakterizováno přítomností granulomatózního zánětu v postižených tkáních. Může postihovat v zásadě kterýkoliv orgán, nejčastěji však plíce, oči a kůži. Léčba sarkoidózy vyžaduje kolektivní multidisciplinární přístup. Včas nepoznaná nebo nevhodně léčená sarkoidóza může až u 1/3 nemocných přejít do chronického stadia a v nejzazším případě vést k závažným poruchám zdraví či předčasné smrti. Při klasické plicní manifestaci nečiní toto onemocnění velké diagnostické potíže. Nezbytná je spolupráce řady odborníků při pátrání po mimoplicních manifestacích tohoto granulomatózního...
Interní Med. 2016; 18(4): 184-190 | DOI: 10.36290/int.2016.042
Duální antiagregační léčba je spolu s koronární intervencí nejdůležitějším pilířem léčby akutního koronárního syndromu (AKS). Snižuje riziko časných i pozdních ischemických komplikací, cenou za to je ale zvýšené riziko krvácení. Po dlouhou dobu byly používanými léky clopidogrel s kyselinou acetylsalicylovou (ASA). Dnes máme k dispozici také potentnější P2Y12 inhibitory prasugrel a ticagrelor, které jsou upřednostňovány před clopidogrelem ve všech doporučeních (s výjimkou nemocných s ischemickou chorobou srdeční po prodělané intervenci bez AKS). Mezi těmito léky existují farmakologické rozdíly, mají své známé kontraindikace a nebyly přímo...
Interní Med. 2016; 18(4): 191-193 | DOI: 10.36290/int.2016.043
Postavení generik v léčbě je často diskutovaným tématem. Lékaři různých oborů si nejednou kladou otázku, zda jsou stejně účinná a bezpečná pro jejich pacienty jako originální léčiva. Cílem článku je tematické shrnutí, od počátku, tedy vývoje generika, s vysvětlením některých nejasností, která produkci kopií obestírají, až po praktický dopad na léčbu pacienta na úrovni současného poznání.
Interní Med. 2016; 18(4): 198-202 | DOI: 10.36290/int.2016.045
Význačným rysem chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) je obstrukční ventilační porucha, která po podání rychle působícího bronchodilatancia není zcela reverzibilní. V léčbě CHOPN tvoří základní medikaci dle stadia onemocnění a symptomů pacienta inhalační ß2 agonista s dlouhodobým až ultradlouhodobým účinkem (LABA, U-LABA) a inhalační antagonista muskarinových receptorů také s dlouhodobým až ultradlouhodobým účinkem (LAMA, U-LAMA) (1). Jedná se o paušální léčbu. V situaci, kdy se symptomy onemocnění a jejich frekvence nepodaří zredukovat monokomponentním preparátem, je indikována duální kombinace, která je přínosnější než pouhé navyšování...
Interní Med. 2016; 18(4): 203-205 | DOI: 10.36290/int.2016.046
Předložená kazuistika dokumentuje úspěch kombinační terapie premixovaným analogovým inzulinem podávaným v konvenčním režimu spolu s inhibitorem SGLT-2 receptorů dapagliflozinem u pacienta s mnohaletou anamnézou diabetu 2. typu. Léčba se ukázala být efektivní nejen co se týče zlepšení kompenzace diabetu, ale také redukce tělesné hmotnosti, snížení spotřeby inzulinu a normalizace krevního tlaku.
Interní Med. 2016; 18(4): 206-209 | DOI: 10.36290/int.2016.047
Kombinovaná, kardiologicky bezpečná terapie empagliflozinem a metforminem umožnila docílit u pacienta s ischemickou chorobou srdeční zlepšení kompenzace v klíčových parametrech, došlo k mírnému poklesu tělesné hmotnosti. Pacient léčbu dobře toleruje, nejsou přítomny hypoglykemie, je zcela bez subjektivních obtíží.
Interní Med. 2016; 18(4): 211-212 | DOI: 10.36290/int.2016.048
Na základě své klinické praxe uvádím kazuistiku reálného, typického pacienta, kdy vycházím z praktických zkušeností. Zvolený postup potvrzuje nejen pozitivní efekt individuálního přístupu v léčbě pacientů, ale i výhody současné terapie za využití dapagliflozinu. Po indikaci zvolené antidiabetické léčby došlo ke zlepšení kompenzace bez přítomnosti hypoglykemií a zlepšení kvality života pacienta, nedaří se více redukovat tělesnou hmotnost, která úzce souvisí se špatnými návyky v životosprávě a nedostatkem pohybové aktivity.
Interní Med. 2016; 18(4): 194-197
Bolesti zad jsou snad nejčastější klinický syndrom vůbec – celoživotní prevalence je odhadována na > 70 % a asi 30 % populace trpí bolestmi aktuálně. Bolesti zad jsou pravděpodobně nejčastější klinický syndrom s neuropatickou bolestí. U asi 1/5 nemocných s bolestmi zad se na bolesti podílí neuropatická komponenta. Náklady na léčbu bolestí zad s neuropatickou komponentou jsou o 50 % vyšší než léčba průměrného pacienta s bolestí zad a o 70 % vyšší než léčba pacienta bez neuropatické komponenty. Patofyziologie bolestí zad je komplexní s podílem nociceptivní a neuropatické komponenty, což vedlo k označení smíšená bolest (mixed pain). Typickým...
Interní Med. 2016; 18(4): 214